Město zámek nabízelo k prodeji již několikrát, zájemci ale jen vždy přišli na prohlídku a pak se už neozvali.
„Vystřídalo se jich tady několik,“ potvrdil starosta Ptení Jiří Porteš. Důvodem může být i to, že opravy renesančního objektu by spolkly desítky milionů korun. To je pro malou obec velké sousto a ani Prostějov pro něj nemá využití.
Nyní má o kulturní památku zájem sedm kupců. Náměstek primátorky Prostějova Jiří Pospíšil sdělil, že jde o nadace, fyzické osoby, ale například i o agenturu, která už zprostředkovala několik podobných prodejů v České republice a v Evropě.
„Zámek jsme již několikrát neúspěšně nabízeli k prodeji. V současné chvíli si neumím představit, že by město objekt spravovalo. Náklady jsou kolem 150 milionů korun, ale hlavně – město pro zámek nemá využití. Je potřeba, aby se toho ujal soukromý subjekt,“ řekl Pospíšil.
Hodnotu objektu a přilehlých pozemků o rozloze téměř 5,8 tisíce metrů čtverečních znalec odhadl na 3,6 milionu korun.
Zájemci plánují na zámku kulturní akce, minipivovar či veterinu
Podle Pospíšila by zájemci chtěli ve Ptení pořádat kulturní akce, koncerty, jarmarky a trhy, nebo zde vybudovat například penzion, galerii, muzeum, kino, minipivovar s restaurací, veterinární ordinaci, školicí a tréninkové středisko pro přípravu ošetřovatelů pro postižené Alzheimerovou chorobou a mnoho dalšího.
„V jednom případě si zájemci představují, že by jim město dalo nějaké finance a zámek k dispozici a oni by ho v rámci zážitkové turistiky od pátku do neděle opravovali,“ dodal Pospíšil.
V minulosti dostala nabídku i obec Ptení, která však koupi odmítla, protože by neměla dost peněz na opravy.
„Obec by případně měla zájem pouze o okolní pozemky,“ podotkl Pospíšil.
Ptení zámek koupit nechce, rádo by ale hlas při výběru
Porteš potvrdil, že pro obec by byl zámek danajským darem. „Zámek je dominantou obce a my bychom každopádně podle svých možností byli s opravami nápomocní, ale musíme vědět, co tam bude. Zatím ani nevíme, že je sedm zájemců,“ řekl starosta.
Na zámku by si představoval například penzion nebo bydlení pro seniory, s vybudováním ubytovny by však rozhodně nesouhlasil.
„Byli bychom rádi, kdyby nás město přizvalo k rozhodování o prodeji. Zámek je ve středu obce a rádi bychom věděli, co s ním Prostějov zamýšlí,“ dodal Porteš.
Pokud se někdo objevil, zájemce vždy odkazoval na město. „Vím o tom, že se sem přijel podívat i někdo z Ruska. Většinou je po zámku prováděl ředitel městských lesů,“ řekl starosta.
Vlastní využití město nezaujalo, chce pojistku před spekulanty
Historie ptenského zámku sahá do počátku 17. století, kdy rozlehlou pozdně renesanční patrovou budovu s okrouhlými věžemi v nárožích postavil Hynek Šarovec. Předtím zde stávala tvrz. V dalších letech pak zámek často měnil majitele. Roku 1630 koupil pobělohorský konfiskát císařský plukovník Miniatti z Campoli, pak Václav Bernard z Bartoděj a později klášter klarisek v Olomouci.
V roce 1938 po přestavbě zde vzniklo šest bytových jednotek. Bylo zde také kino a ještě na začátku 90. let na zámku bydleli lidé. V letech 1994 až 1998 nechalo město Prostějov vyměnit střechu a opravilo část konstrukcí, takže dovnitř nezatéká. Celý objekt je zároveň zakonzervovaný, aby dovnitř nikdo nelezl. Opuštěná a nevyužívaná budova však pomalu chátrá.
Prostějovská zastupitelka Zuzana Bartošová z KDU-ČSL letos na jaře navrhla, ať město zámek neprodává, ale postará se o něj.
„Využití by se určitě našlo. Jsou evropské dotace, které je potřeba jenom zvednout. Bavili jsme se, že bychom vyzvali studenty brněnské architektury, aby udělali studii využití. Zámek má své kouzlo, může tam být hudební síň, nebo prostory pro podnikatele. Teď se to prodá za pár korun a později nás to může mrzet,“ apelovala Bartošová. Pochopení v zastupitelstvu nenašla.
Pokud se městu nakonec zámek podaří prodat, hodlá si podle náměstka Pospíšila ohlídat, aby nenaletělo spekulantům.
„Smlouva bude obsahovat jasné garance, aby nás někdo nepodvedl,“ ubezpečil.
