Radnice musí v rozpočtech najít až statisíce na energetické štítky budov

Stejně jako majitelé domů a bytů, kteří je chtějí prodat, budou muset mít posouzené budovy z pohledu úniku energie také obce a města. I když s tím stejně jako ostatní nesouhlasí. Takzvané průkazy energetické náročnosti je totiž přijdou na velké peníze a těch je v už tak napjatých rozpočtech málo. Jde přitom někdy až o statisíce korun.

Radnice musí ve svých už tak napjatých rozpočtech hledat až statisíce korun na energetické štítky budov. (Ilustrační snímek) | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Například Loučná nad Desnou na Šumpersku odhaduje náklady pro zpracovatele posudků na více jak sto tisíc korun.

"U nás se to týká kulturního domu, hasičské zbrojnice, základní školy, obecního úřadu a taky zdravotního střediska," shrnul starosta Loučné Pavel Martínek.

Budovy buď překračují podlahovou plochu 500 metrů čtverečných, nebo jejich některé části pronajímá obec nájemníkům. V těchto případech tedy musí mít zpracován průkaz energetické náročnosti. Obec přitom v posledních letech investovala nemalé peníze do zateplení základní školy a obecního úřadu.

"Já tomu nerozumím. Budovy přece nezateplujeme kvůli nějakému energetickému štítku, ale proto, že chceme šetřit. Z našeho pohledu jsou to vyhozené peníze," zlobí se Martínek.

Ve větších městech půjde o statisíce nebo i miliony korun

Nad sto tisíc korun se bude pohybovat částka za zpracování posudků také ve Zlatých Horách na Jesenicku.

"Zatím to nemáme spočítané, ale odhaduji, že se to týká necelé desítky obecních budov. Doufám, že veřejnou soutěží se podaří náklady stáhnout. Samozřejmě se nám celá věc nelíbí, ale to je všechno, co s tím můžeme dělat," řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Ještě hůř jsou na tom velká města, která mají svých budov mnohem víc a jejichž výdaje půjdou do statisíců. Olomouc ještě nemá vyčíslené náklady, ale jako největší město v kraji bude zřejmě platit na energetické audity nejvíc. Magistrát má zatím jasno v jedné věci. Nemusí zadávat audit na budovu historické radnice.

"Jedná se o kulturní památku, která je z hlediska zákona z této povinnosti vyjmuta. Ovšem i při provedeném nepříznivém auditu by stejně nebylo možné realizovat běžná úsporná opatření. Zateplení polystyrenem nepřichází v úvahu," sdělila mluvčí Olomouckého magistrátu Jana Doleželová. Ze stejného důvodu nemusí zadávat audit ani na budovu archivu v Sokolské ulici.

"Vyhozené" peníze bychom využili lépe, zlobí se radnice

Místostarosta nejsevernějšího okresního města regionu Jeseníku Libor Halas zase odhaduje, že radnici budou stát energetické audity v následujících dvou letech kolem 600 tisíc korun.

Energetické štítky budov

Evropská unie se rozhodla zmapovat využití energie z vyčerpatelných zdrojů a Česká republika k tomu jako člen přistoupila. Hlavním cílem projektu má být především zmapovat aktuální stav energetické náročnosti budov a na základě těchto skutečností vyhodnotit nový postup vedoucí k úsporám energií.

"Je to poměrně vysoká částka, ale věřím, že firmy poskytující tyto služby postupem času zlevní a částku se podaří snížit také veřejnou soutěží na dodavatele. Zatím je ale potřeba počítat spíš s vyšší částkou," poznamenal Halas.

Samosprávy v regionu budou každopádně muset peníze na energetické audity získat šetřením na jiných položkách.

"Určitě si umím představit smysluplnější využití obecních peněz než placení energetického auditu. Z částky vynaložené z našeho pohledu zbytečně bychom byli schopni opravit metry chodníků nebo dát víc peněz na kulturu v obci. To ale bohužel není možné," podotkl Martínek.