Masarykovo náměstí v Zábřehu se v neděli odpoledne stalo místem, na kterém padl v Česku ojedinělý rekord. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Na náměstí v Zábřehu přišly stovky lidí s kufry. Padl rekord

  • 1
Masarykovo náměstí v Zábřehu se v neděli odpoledne stalo místem, na kterém padl v Česku ojedinělý rekord. Bezmála šest set lidí tam s sebou přineslo nejrůznější cestovatelské kufry - staromódní i supermoderní, dětské, z kůže, koženky, ze dřeva, proutí, plastu i kovu. To vše na počest místního nejznámějšího rodáka.

"Dopadlo to úžasně. Lidí s kufry nakonec přišlo 579 a rekord, který ještě u nás zapsaný nebyl, bude zaregistrovaný do České knihy rekordů," poznamenal za organizátory Zdeněk David. Navíc šlo o historicky první zábřežský pokus o zápis do této publikace, kterou spravuje agentura Dobrý den z Pelhřimova.

Jan Eskymo Welzl

(1868 - 1948)

Byl to cestovatel, dobrodruh, lovec i zlatokop. Odešel z domova, aby se vyhnul vojenské službě, procestoval celý svět, psal knihy, zlatokopům na Aljašce vyráběl těžební stroje a nakonec se stal náčelníkem Eskymáků.

Cílem akce bylo shromáždit na jednom místě co největší množství lidí s kufrem. "Přišla jsem podpořit rekord a vzdát hold všem cestovatelům a sportovcům," podotkla účastnice akce Eva Šperlichová. V ruce třímala starší hnědý kufr polepený nerůznějšími samolepkami i výstřižky z novin. "S tímto zavazadlem jezdily moje děti a potom i vnoučata na letní tábory," usmála se Šperlichová.

Pořadatelé zavedli pokus o rekord jako zpestření letošního jubilejního desátého ročníku Welzlování, který je několik týdnů trvajícím sledem programů zasvěcených zábřežskému rodákovi, polárníkovi a dobrodruhovi Janu Eskymo Welzlovi.

"Kufr je nejen symbol Welzlování, ale i našeho slavného zábřežského rodáka, na jehož počest festival pořádáme. Když byl Welzl zachycený na nějakých dobových fotografiích, tak většinou s kufrem, případně ještě s doutníkem," vysvětlil David.

Vyhrál dřevěný kufr na náboje do kulometu

Místo potlesku se poté náměstím neslo bubnování na kufry a někteří majitelé vyprávěli příběhy svých nevšedních zavazadel. Nejzajímavějším se v samostatně vyhlašovaném klání nakonec stal dřevěný z 1. světové války pocházející kufr na náboje do kulometu.

Hned po skončení rekordního pokusu se na náměstí zapřáhli do saní lidská čtyřspřeží, která vyrazila na svůj již tradiční recesistický závod. Nešlo při něm pouze o dosažený čas. Středobodem byla zábava a co nejoriginálnější ztvárnění masek.

Celý festival zahrnující i výstavy fotek, besedy s cestovateli či přehlídku cestovatelských filmů, se za deset let existence podle Davida uchytil dobře. "Je podstatné, že lidé se pořád těší a zatím je účast na letošních recesistických i ostatních akcích dobrá. Vypadá to, že návštěvníky to ještě pořád baví," uzavřel David.