Vzácné památky, které tvořily zřejmě kdysi součást fasády některého z olomouckých domů, byly naštěstí v sedmdesátých letech 19. století znovu objeveny.
"Krátce po jejich objevu pak reliéfy získalo darem tehdejší Průmyslové muzeum Františka Josefa. V roce 1963 pak prošly prvním restaurátorským zásahem a poté byly osazeny do ohradní zdi nádvoří Vlastivědného muzea," nastínil jeho ředitel Břetislav Holásek.
Vzácné reliéfy |
Souboru čtyř pískovcových reliéfů, který se nyní řadí k nejvýznamnějším památkám sbírek muzejního Lapidária, ale paradoxně ublížil právě i zásah restaurátorů v šedesátých letech.
"Původně byl totiž na povrchu olejový nátěr. Tehdejším trendem ale bylo tyto nátěry odstraňovat a to pomocí louhů. Ty se dostaly do kamene a po usazení do venkovní zdi se pak do něj kvůli tomu začala dostávat i voda a narušovala ho," vysvětlil akademický sochař a restaurátor René Tikal, který reliéfy zachraňoval.
Právě proto se desky umístěné ve venkovní zdi dostaly do havarijního stavu a rozpadly se na desítky menších kousků, které bylo nutné zase spojit dohromady. Zrestaurování desek, z nichž každá váží několik set kilogramů, a jejich usazení v budově muzea, přišlo jeho zřizovatele, jímž je Olomoucký kraj, na zhruba 400 tisíc korun.
