Návrat rekreantů na Plumlovskou přehradu (16. červenec 2015)

Návrat rekreantů na Plumlovskou přehradu (16. červenec 2015) | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Sinice se po letech daří držet na uzdě. Fosfor do Plumlova ale stále teče

  • 0
Dříve hojně vyhledávaná plumlovská přehrada se zase stává cílem rekreantů. Po nákladném vyčištění v minulých letech se tu teď poprvé po dlouhé době dá v létě koupat. Do nádrže ale pořád přitékají odpadní vody plné fosforu, jenž je živnou půdou pro sinice.

Po mnoho let před vypuštěním a vyčištěním plumlovské přehrady u Prostějova se podle záznamů vodohospodářů nikdy nestalo, že by zde voda byla v polovině července vhodná ke koupání.

Vysoké letní teploty totiž napomáhají množení jedovatých sinic. Například v roce 2009 bylo plavání v přehradě od konce června až do srpna nebezpečné a hygienici museli na Plumlově kvůli sinicím vyhlásit dokonce zákaz koupání.

Loni a letos je tomu jinak. Podle rozborů byla voda až do konce června na nejvyšší možné kvalitě, pondělní odběr pak prokázal zhoršení o jeden stupeň.

„Voda v Plumlovské přehradě je ovšem i tak nezávadná, mírně zhoršené kvality, a pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů je nízká,“ potvrdil včera Karel Freudmann z Krajské hygienické stanice v Olomouci.

Nebýt srážedel fosforu, je přehrada už dávno zelená

V některých místech hygienici sice na hladině zaznamenali mírné znečištění ze zbytků rostlin a řas, množství sinic ve vodě je však podle Freudmanna malé.

„Jsem tím velmi mile překvapen. Tak dobrá voda na Plumlově nebyla mnoho let před jejím vypuštěním. Srážedla fosforu, který je hlavní živinou pro sinice, fungují, ale jsou pouze krizovým řešením. Kdyby nebyla, přehrada by už dávno byla zelená. Teď záleží na tom, jak dlouho celý ekosystém nádrže dokáže přísunu živin odolávat,“ upozornil Petr Loyka. Při revitalizaci nádrže pracoval jako biologický dozor a přehradu sleduje spousty let.

Jedovaté sinice udělaly z kdysi vyhledávané turistické oblasti, kam pravidelně jezdily tisíce lidí z Česka i zahraničí, opuštěné místo. Vodohospodáři proto v minulých letech nejen Plumlov, ale i Podhradský rybník a rybník Bidelec nad přehradou vypustili, vyčistili a vybagrovali ze dna nánosy bahna.

Do vyčištění a oprav Plumlova šlo čtvrt miliardy

Vybudovali zde rovněž mokřady, které mají přísun živin zachytit. Poslední sedimentační nádrž nyní Povodí Moravy staví na Čubernici. Na přítoky kromě toho instalovali srážedla fosforu. Opatření včetně opravy hráze vyšla na čtvrt miliardy.

Přísun fosforu v odpadních vodách do přehrady se však nesnížil. „Právě dokončená bilanční studie, ve které byly podrobně monitorovány přítoky v celém povodí Plumlovské přehrady, potvrdila, že rozvoj sinic v letním období je způsobený vysokým přísunem fosforu do nádrže. Ten pochází především ze splaškových vod z obcí nad přehradou. Aby se omezilo riziko rozvoje sinic, bude podle studie nutné snížit přísun fosforu o padesát procent,“ sdělila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Klíčové jsou podle ní kanalizace a hlavně čističky odpadních vod, které umí fosfor zlikvidovat. Kanalizace dnes chybí zhruba v polovině obcí nad přehradou.

V Soběsukách, Žárovicích a ve Vícově se staví a letos začnou fungovat, nejsou však v Hamrech, Seči, Lipové, Hrochově nebo v Malém Hradisku. Krumsín, Protivanov a Buková zase vodu čistí, jejich čističky však fosfor neodstraňují.

„Tyto čističky splňují všechny zákonné limity, ale na fosfor to nestačí,“ potvrdila vedoucí odboru životního prostředí na prostějovské radnici Martina Cetkovská.

Fosfor odstraňuje pouze město Plumlov. „U nově budovaných čistíren odpadních vod samozřejmě dohlížíme na realizaci odpovídající technologie pro srážení fosforu. S obcí Vícov máme například dohodnuto, že v rámci zkušebního provozu čističky vybalancujeme množství srážedla tak, abychom dosáhli náležitého efektu,“ ubezpečuje mluvčí Povodí Tomíčková.

Čistou vodu v přehradě tak nyní udržují především srážedla fosforu na přítocích.

„V současné době Povodí Moravy připravuje přesun jedné stanice na srážení fosforu na čistírnu odpadních vod v Krumsíně, což by mělo zvýšit účinnost a snížit náklady na odstraňování fosforu z Kleštínku. Na dalších optimalizacích srážení fosforu na přítocích pracujeme průběžně,“ dodal ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Splachy z polí, které se do přehrady rovněž dostávají, nejsou podle biologa Petra Loyky tak problematické. „Jsou nepříjemné, protože do přehrady putuje hlína, ale na výskyt sinic nemají téměř žádný vliv,“ potvrdil.

Dokud se budou vypouštět splašky, riziko sinic trvá

Mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková upozorňuje na další problém.

„Přestože je chemické srážení fosforu na přítocích do přehrady poměrně účinné, řeší pouze důsledky znečištění vodních toků splaškovými vodami. Každé opatření má své limity, a pokud budou neukáznění občané vypouštět splašky přímo do vodních toků, bude vždy riziko, že se na plumlovské přehradě opět vyskytnou sinice,“ varuje.