Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rod Walderode nechce zpět bývalé majetky na Prostějovsku a Kroměřížsku

  10:03aktualizováno  10:03
Dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová uspěla před pár dny u Okresního soudu v Semilech s žalobou na vrácení zámku Hrubý Rohozec a okolních nemovitostí. Rod požádal na začátku devadesátých let i o vydání objektů a polností na Prostějovsku a Kroměřížsku, ale nyní už o ně zájem nemá.

Zámek Dřínov na Kroměřížsku, který byl rodu Walderode zabaven roku 1945 na základě Benešových dekretů. Dnešní dědička se ale o jeho vrácení u soudu žádat nechystá. | foto: Petr Janeček, MAFRA

O vydání dvora ve Vrchoslavicích na Prostějovsku, který kdysi spadal do působnosti majitele renesančního zámku a velkostatku Dřínov na Kroměřížsku, požádal Karel Friedrich Des Fours Walderode v září 1992.

Svůj nárok na obě místa opíral o závěť posledního soukromého vlastníka dřínovského majetku, svého strýce Kuna Des Fours Walderode. Ten odkázal majetek právě synovci Karlovi a svému sluhovi. Dřínovské panství bylo stejně jako ostatní majetek rodu zkonfiskováno na základě Benešových dekretů v roce 1945.

Právní zástupce dědičky, kterou je po Walderodově smrti v roce 2000 jeho rakouská manželka Johanna Kammerlandová, Roman Heyduk ovšem říká, že se Vrchoslavičtí ani Dřínovští nemusejí bát.

Žádný soudní spor o zmíněný majetek podle něj neběží ani běžet nezačne. A zdá se, že pokud by se přesto někdy podobný spor vůbec rozhořel, byla by situace právně velmi komplikovaná. Většina staveb už má totiž nové vlastníky.

Třeba dřínovský zámek koupil v roce 1996 soukromý majitel Jaroslav Sviták z Brna. "Zámek je v soukromých rukách a majitel jej opravuje. O tom, že by měli dědicové o majetek v Dřínově zájem, mě zatím nikdo neinformoval," potvrdil dřínovský starosta Miroslav Štěpánek.

Z vrchoslavické sýpky je dnes sokolovna

Také vrchoslavický hospodářský dvůr, který kdysi dodával komodity pro dřínovské panstvo, už dnes vypadá docela jinak, než jak jej v roce 1945 opouštěl jeho poslední správce. Většina dodnes existujících objektů je přestavěných a někdo je vlastní. Z jedné z původních sýpek je například sokolovna.

"Nikdy nás nikdo neoslovil, že by zde uplatňoval nějaký restituční nárok. Nenašel jsem jediný doklad, že by nás přizvali k jakýmkoliv jednáním o možném vracení majetku," poznamenal starosta TJ Sokol Vrchoslavice Daniel Svačina s tím, že od roku 2004 je Sokol zapsaný jako majitel objektu i do listu vlastnictví.

Jedna z budov bývalého panského dvora rodu Walderode ve Vrchoslavicích na
Jedna z budov bývalého panského dvora rodu Walderode ve Vrchoslavicích na

Dvě z budov, které byly součástí bývalého panského dvora rodu Walderode ve Vrchoslavicích na Prostějovsku. Jedna z nich dnes slouží jako sokolovna.

Sokolovna už je po kompletní rekonstrukci. "Investovali jsme do ní také na 2,5 milionu z dotací. Museli jsme tehdy doložit, že jsme výlučnými vlastníky budovy," dodal Svačina. Teď navíc začali připravovat projekt na relaxační centrum se saunou, které má v objektu vzniknout.

Ani olomoučtí krajští silničáři, kteří mají v areálu svůj objekt, o restitučním nároku nic neví. "Ve Vrchoslavicích máme jen menší středisko a nevyužíváme tam žádné starší budovy," dodal ředitel Správy silnic Olomouckého kraje Drahomír Babnič s tím, že garáže a další zázemí si sami postavili. Některé další části dvora už navíc neexistují, další vlastní jiní soukromníci.

Rod Walderode se soudí už jen na Jablonecku a Semilsku

Že by někdejší majetek šlechtického rodu Walderode ve Vrchoslavicích a Dřínově byl vedený mezi "aktivními" požadavky na vydání, tak jak se na některých seznamech objevují, není ale podle právního zástupce dědičky Kammerlanderové Romana Heyduka pravda.

Zhruba do roku 2000 byly ve hře majetky v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily. Otázky navrácení majetku na Liberecku už jsou pravomocně uzavřené. "Jablonec a Semily jsou ještě otevřené a jinde se soudní spory už nevedou," podotkl Heyduk s tím, že celá věc je pro laika těžko vysvětlitelnou právní problematiku.

Karel Des Fours Walderode totiž uplatnil svoji restituci v roce 1991 podle zákona o půdě. Jeho manželka, která po jeho smrti v boji o rodinný majetek pokračuje, tak jen uplatňuje restituční nároky podle tohoto zákona.

"Nejde tu tedy o nějaké prorážení Benešových dekretů. V Olomouckém kraji se vedl jen spor o statek na Potštátu, ale to už je dávno uzavřené. To, co teď probíhá u semilského soudu, se týká jen majetku v okrese Semily a jiné soudní spory než o majetky v tomto okrese a v okrese Jablonec nad Nisou se nevedou a vést nebudou," uzavřel Heyduk s tím, že vrchoslavičtí a dřínovští se tak nemusí obávat.

Desfourské panství bylo zkonfiskováno po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože Walderode byl říšským Němcem. O restituci požádal Karel Des Fours Walderode už v roce 1992. Pozemkový fond ale tehdy jeho občanství zpochybnil s tím, že nebyla dodržena podmínka neprovinění se.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto má po přestavbě vypadat most v Komenského ulici i s nově vybudovanou
Olomouc kvůli přestavbě mostu zkusí protlačit uličkami 15 tisíc aut denně

Záplava aut na jaře zalije dvě boční uličky v Olomouci. A to kvůli budování protipovodňových opatření, v rámci kterých je nutné kvůli rozšíření koryta mimo...  celý článek

Olomoucký soud projednává případ zásahu bojového vozidla pěchoty jiným vozem...
Měli jsme problém s kanonem, řekl soudu řidič bevépečka, které zasáhlo jiné

Olomoucký okresní soud pokračoval v pondělí v rozplétání okolností neštěstí, při kterém loni ve vojenském újezdu Libavá během nočních střeleb bojové vozidlo...  celý článek

(ilustrační snímek)
Vyhřívaná lanovka, skibus či více sněžných děl. Skiareály zbrojí na zimu

Šestisedačková lanovka s vyhříváním a bublinou proti nepříznivému počasí, adrenalin v podobě skoků do nafukovacího bagu či olympijská vesnička. Ale také...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.