Podle žaloby nemocnice zanedbala péči tím, že špatně určila hmotnost dítěte a lékařka nepřihlédla k tomu, že matka trpí těhotenskou cukrovkou. V takovém případě děti rostou rychleji a nesmějí být přenášeny.
Přestože jeden lékař doporučil na základě ultrazvuku, podle kterého byl vývoj dítěte urychlen o dva týdny, porod do konce září 2010, další lékařka se podle ženy striktně řídila kalendářním časem těhotenství. Žena tak nakonec k porodu zamířila až 18. října.
Při dalším ultrazvuku navíc lékaři špatně určili velikost plodu, kdy se u hmotnosti spletli zhruba o kilogram. I kvůli tomu vůbec neuvažovali o porodu císařským řezem, přestože se po něm žena ptala.
Přirozený porod pak měl velmi komplikovaný průběh, kdy se lékařům nedařilo 54 centimetrů velké a 4,5 kilogramu vážící dítě dostat ven ani s použitím nástrojů. Navíc došlo k natržení dělohy a odloučení placenty.
Vše skončilo převozem na operační sál a porodem císařským řezem, dítě se však na dlouhou dobu ocitlo bez kyslíku. Výsledkem je, že nyní čtyřletá holčička není schopná samostatného života.
„Základní diagnóza dcery je kvadruspastická dětská mozková obrna, epilepsie a chronický zápal plic a bronchitida. Neumí kašlat a polykat, v břiše má gastrosondu na krmení. Dále má nemocné srdce. Je trvale zahleněná, jen loni měla čtyřikrát zápal plic. A co čtvrt roku bere antibiotika. Má poruchu zraku, takže reaguje spíše jen na světlo a je téměř hluchá,“ shrnula matka Jana Blaťáková.
Rodinu trápí finanční problémy
Ženě, které kvůli masivnímu krvácení hrozila smrt, lékaři odstranili dělohu, čímž přišla o možnost mít další děti, přestože s manželem ještě alespoň jedno plánovali.
Rodina, jejíž součástí je ještě osmiletý syn, je podle otce Vlastimila Blaťáka ve velmi špatné ekonomické situaci, protože péče o postiženou dceru je finančně náročná a matka se o ni musí prakticky nepřetržitě starat, takže nemůže chodit do práce.
„Rodina nemá na základní výdaje a na svou existenci. Nikdo si neumí představit, co stojí taková péče. Vše táhneme z jednoho platu a každý měsíc je ten rozpočet minusový, nedá se to ustát,“ řekl.
Léky a jednorázové zdravotnické vybavení totiž měsíčně přijdou na zhruba pět tisíc korun, další tisíce až desítky tisíc pak stojí různé přístroje a pomůcky, které pojišťovny hradí jen v omezeném rozsahu.
Nemocnice pochybení odmítá
Nemocnice jakékoliv pochybení odmítá.
„Celá záležitost je velmi politováníhodná, s žalobou ale naprosto nesouhlasíme. I podle dvou znaleckých posudků ze dvou fakultních nemocnic byl postup medicínského týmu zcela v souladu s doporučenými metodami a plně lege artis (podle pravidel umění lékařského, tedy postup, který odpovídá nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání pozn. red.),“ uvedl právní zástupce nemocnice Karel Vítek.
Jeden z posudků nicméně zmínil pochybení při určení hmotnosti plodu. Pokud by byl podle znalce určen správně, lékaři by zřejmě mnohem pravděpodobněji zvažovali porod císařským řezem.
„Pochybení bylo na začátku, kdy nebyla ultrazvukem správně rozpoznána velikost plodu. Lékařka ovšem parametry řádně proměřila, nebylo to nějaké lajdáctví. Počítač, který to počítá, ale vyhodnotil plod na 3 600 gramů. V průběhu porodu pak lékaři řešili komplikace ihned a správně,“ řekl znalec Zdeněk Hájek.
„Obecně není možné v tomto případě konstatovat, že by někdo pochybil. Lze ale těžko posoudit, zda například lékařka nezadala špatné rozměry některé části těla nebo nebyly špatné zobrazovací podmínky. Ultrazvuk je nicméně pomocná vyšetřovací metoda,“ dodal.
