„Nechali jsme vypracovat studii, z níž vyplývá, že stavba by ohrožovala naši situaci. Požádali jsme proto o posunutí trasy až za místní lesík zvaný Dolek. Přestože jsme měli pádné argumenty, státní správa je smetla ze stolu,“ vysvětlil rozhodnutí obrátit se na krajský soud starosta Rokytnice Petr Havlík.
Umístění komunikace na desetimetrovém násypu na severním okraji obce podle Havlíka prakticky znemožní její budoucí rozvoj.
„Na severozápadě máme už nyní stavební uzávěru kvůli vysokorychlostní trati Brno–Ostrava. Na jihu nám teče Bečva a na východě povede dálnice D1. A to se tu ještě plánuje křižovatka průplavů Dunaje, Labe a Odry,“ popsal Havlík.
Právníci krajského úřadu, na který se obec dříve obrátila, posuzovali předchozí rozhodnutí o umístění stavby, jež vydal přerovský stavební úřad. Nic závadného v něm ale nenašli, a proto odvolání zamítli.
„Obec Rokytnice během procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) nevznesla připomínky ohledně posuzované varianty ani nenavrhla jiné řešení. Samotný fakt, že obec nechala zpracovat odborný posudek, který navrhuje jiné variantní řešení záměru, nemění nic na skutečnosti, že na stavbu bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA,“ napsali krajští úředníci v odůvodnění.
Když obec mohla něco ovlivnit, neudělala to, diví se kraj i ŘSD
V něm mimo jiné připomněli, že v roce 2005, kdy se EIA začala řešit, požádala obec pouze o vybudování protihlukové bariéry v severovýchodní části obce. Výsledkem byl odsun trasy od zástavby o zhruba 80 metrů a stanovení délkových a výškových parametrů protihlukové stěny.
Když se pak jednalo o prodloužení platnosti EIA, obec už upozornila pouze na drobnosti – například administrativní chybu ohledně katastrální výměry a počtu obyvatel.
„Když obec mohla něco ovlivnit, tak to neudělala. Do procesu, kdy se trasa volila a pořizovala, nikdy námitky nevznesla. Je paradoxní, že to udělala ve chvíli, kdy jsme se prakticky pustili do příprav stavby,“ reagoval ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.
Kroky Rokytnických podle něj dosud zdržely práce na D55 o půldruhého roku. Co způsobí správní žaloba, si netroufá odhadnout.
„Věříme však, že proces, který už prošel všemi řádnými prostředky, obstojí i u soudu,“ dodal Fiala.
Žalobou není ohrožená celá nová silnice, ale šestikilometrový úsek z Kokor do Přerova. Investice je totiž od začátku rozdělená na dvě stavby. Platné územní rozhodnutí na druhý úsek – z Olomouce do Kokor, který zahrnuje i obchvat Krčmaně – zatím nic neblokuje.
Stavět se má začít v roce 2020
Dálnice D55, která se má začít stavět v roce 2020, je přeložkou stávající silnice první třídy, která Přerov s Olomoucí spojuje dnes. ŘSD má na trase, kde bude i několik mostů, hotový geofyzikální průzkum a připravuje dokumentaci pro stavební povolení. O změně trasy ředitel Fiala proto nechce ani slyšet.
„Když trasu posuneme o 200 metrů dál, tak bude vadit zase někomu jinému,“ myslí si.
Další průtahy by neudělaly radost obyvatelům v Kokorách, kterým v obci houstne provoz. Místní obecní úřad spočítal, že za den tudy projede až dvacet tisíc aut.
„Na hlavní komunikaci je to už skoro neúnosné. Teď, když jsou v Přerově objížďky, tak se doprava hromadí i u nás. Současný provoz je pro nás opravdu zátěž,“ posteskla si starostka Kokor Hana Zittová. I ona poznamenala, že sousední Rokytnice mohla o přesun trasy bojovat dřív:
„Obec má samozřejmě právo se odvolat, ale všechno už je naplánované. Nedovedu si představit, že by se všechno mělo v této fázi zhatit a dělat nové územní řízení.“
Starosta Rokytnice chce ale vyčerpat všechny možnosti. „Vím, že v sousedních obcích jsem za černou ovci. Obyvatelé Krčmaně a Kokor budou rádi, když se ta cesta postaví, protože jejich komunikace se dnes skoro nedá přejít. To vše chápu. Na druhé straně já nehájím zájmy obyvatel Krčmaně nebo Kokor, ale občanů Rokytnice,“ řekl.
