U letos znovuotevřeného oblíbeného rozária s deseti tisíci keři růží postupně vzniknou průhledy na historické panorama města. Počítá s tím již schválená územní studie. Její autoři pohled na olomoucké dominanty označili za významnou hodnotu návštěvnicky atraktivního rozária.
Opoziční zastupitel Michal Krejčí z hnutí Občané pro Olomouc upozorňuje, že se kácení bude týkat hlavně botanické zahrady a částečně Bezručových sadů na levém břehu Mlýnského potoka. Ze zahrady zmizí maximálně 40 procent dřevin. S odvoláním na podklady k plánu nicméně Krejčí mluví o „velkém kácení“.
„A to jak vzhledem k těm čtyřiceti procentům, tak podle toho, jaké průhledy by měly být nakonec vytvořeny. Na mapce botanické zahrady to bylo rozdělené do jednotlivých ploch. Konkrétní počty stromů tam uvedeny nebyly, jen vyjádření procenty,“ upřesňuje Krejčí.
Náměstek primátora Aleš Jakubec (TOP 09) argumentuje, že za vykácené stromy město počítá s náhradní výsadbou. „Povolení kácení se navíc týká i uschlých a nemocných dřevin,“ dodává Jakubec.
V areálu roste druhá největší sbírka růžových keřů v Česku
Z parku podle něj zmizí také takzvaná sadovnická vata. Jde například o túje či habry, jež se před desítkami let vysázely s mladými stromy jako rychlá výplň prázdného prostoru. Teď už nejsou dle Jakubce potřeba.
Místo růží bývaly odpadkyRozárium vzniklo v letech 1970-72 na ploše 3,5 hektaru. Předtím tu byla městská skládka. Roste v něm 10 tisíc keřů, reprezentují přes 400 odrůd. Lidé tu uvidí nejen růže velkokvěté, ale i růže sadové, pnoucí, pokryvné a původní druhy. V rozáriu narazí i na málo známý ibišek vodní s červenými, růžovými a bílými květy o průměru až 20 cm a na exotické stromy korkovník a liliovník, jehož listy připomínají tulipány. (zdroj: Flora Olomouc) |
Rozárium je po první etapě rozsáhlé rekonstrukce otevřené od letošního dubna. Díky poloze u centra či brouzdacím bazénkům a místům pro odpočinek si ho rychle oblíbily řady návštěvníků. Obnova areálu u třídy 17. listopadu, v němž roste druhá největší sbírka růžových keřů v České republice, by měla pokračovat vybudováním dalšího zázemí a návštěvnického centra.
Po kompletním vykácení průhledů navíc odtud bude možné vidět významné historické stavby. Krejčí jako příklad uvádí barokní chrám svatého Michala, kostel Panny Marie Sněžné, budovy Univerzity Palackého či metropolitní katedrálu svatého Václava.
„Počítá s tím územní studie botanické zahrady, která za významnou hodnotu rozária považuje právě pohledy na historické panorama města. Potíž je podle studie v tom, že tyto pohledy jsou v současnosti zacloněny vzrostlými dřevinami,“ podotýká Krejčí.
Kácení začne na podzim, rozplánované je na sedm let
Otázku, zda kvůli potěšení návštěvníků z pohledu na olomoucké panorama kácet, či nekácet, nemá opoziční zastupitel jednoznačně zodpovězenou.
„Myslím si, že vytvoření nějakého průhledu by mohlo být vhodné. Ovšem chtělo by to zpracovat vizualizace, jež by ukázaly, jaký efekt by kácení přineslo a jestli to tedy stojí za to. A to zatím neexistuje,“ vysvětluje Krejčí.
Vedení Olomouce ale s kácením v botanické zahradě počítá, získalo už i povolení. Je rozplánované na sedm let. Podstatná část dřevin navíc zmizela už při samotné rekonstrukci rozária. Další přijdou na řadu letos na podzim, jakmile nastane období vegetačního klidu.
„Příslušná územní studie je již zaevidovaná, mělo by dojít k jejímu naplnění,“ uzavírá náměstek Jakubec.
