Přilákat mladší návštěvníky či rodiny s dětmi, lepší gastronomie i kulturní program, méně stánků, větší využití parků, ale také vyšší vstupné.
To je ve zkratce představa nové ředitelky Výstaviště Flora Evy Fuglíčkové o restartu olomouckých výstav. V posledních letech upadaly a spoléhaly na setrvačnost. Třiapadesátiletá Fuglíčková to chce změnit.
„Není to práce na dva, tři roky. Pokud se nám to podaří za pět let, bude to ideální,“ říká.
Jaký největší projekt chcete coby nová ředitelka na Výstavišti Flora v budoucnu uskutečnit?
Chci Floru, její výstavy, samotné výstaviště a v neposlední řadě i parky konečně posunout do jednadvacátého století. Chci výstavám znovu vrátit to, co měly kdysi – minimálně středoevropský význam.
Flora kdysi proslulá květinovými výstavami čelila v posledních letech stále větší kritice. Především za komerční stánky s nejrůznějším zbožím, jež se sem nehodily. Na letošní jarní etapě se už náznaky změny objevily, stánků na některých místech ubylo, naopak přibyla odpočinková zóna či gastrozóna. Co přijde dál?
Letos na jaře jsme od těchto prodejců „vyčistili“ Rudolfovu alej a budeme pokračovat. Chceme, aby se prodejci i vystavovatelé víc profilovali v zahradnickém oboru či oborech, jež s ním blízce souvisí. Letošní jarní Flora byl ale jen začátek, musíme pokračovat dál. Mohli jsme se do toho ovšem pustit až v momentě, kdy jsme věděli, že budeme mít zajištěnou větší finanční podporu od města. Právě prodejci, jejichž počet jsme tak omezili, přináší skutečně velké tržby.
Eva FuglíčkováAbsolventka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, v roce 1989 nastoupila do olomouckého rozária, pak přešla na výstavnický úsek Výstaviště Flora Olomouc. V roce 1995 odchází, zhruba 20 let pracuje ve výstavnictví. Poté se na Floru vrátila, od února 2017 jako obchodní náměstkyně – vedoucí výstavnického úseku. Letos v únoru byla pověřena řízením výstaviště po odchodu ředitele Jiřího Uhlíře, v červenci se stala ředitelkou. |
Olomoucká radnice na všechny tři letošní květinové výstavy kvůli jejich restartu přidala tři miliony korun. Stačí to?
Prvotně jsme tyto prostředky využili na zvýšení atraktivity expozic v pavilonu A a také v dalších pavilonech. Na vyrovnání toho, abychom mohli odříct část prodejců, to zatím stačí. A také jsme z těchto peněz zaplatili část květinové expozice v pavilonu A i v jiných pavilonech.
Vy jste ale jako cíl zmínila celkový posun do 21. století. Co pro něj ještě uděláte?
U expozic chceme, aby přešly z pavilonů do venkovních prostor. Flora je naprosto výjimečná tím, že jde o výstaviště obklopené parky. V nich chceme ukázat nové zahradnické technologie jak při výstavách, tak i při jejich obnově.
K té se ještě dostaneme. Plánujete na výstavách změny v zázemí pro návštěvníky? Na jarní Floře byla nově odpočinková část i moderní gastrozóna. Co dál?
Chceme na Floře vytvořit lidem prostor pro zážitek. Musí tu najít estetično a krásu v expozicích, výstavy by měly být také edukativní, což splníme prezentací nových zahradnických technologií a výrobků. A v neposlední řadě tu musí být kvalitní jídlo. To vidím jako náš velký úkol, lidé jsou v tomto stále náročnější. Aby tu strávili celý den, musí tu najít kvalitní občerstvení v pěkném prostředí. Proto jsme se už pustili do obnovy prostoru mezi pavilony A a E. Šlo o zanedbaný kout parku, jenž ale výstaviště využívalo právě pro gastrozónu. Nebylo to však příjemné prostředí. To chceme změnit.
Jen jídlem ale lidi celý den v parku neudržíte.
Větší důraz také klademe na kulturní doprovodný program. Byl tady už teď, ale budeme se mu víc věnovat, aby byl zajímavý pro všechny věkové skupiny. To je totiž náš další úkol – přilákat na Floru mladší ročníky. Návštěvníci nám obecně stárnou, musíme sem dostat mimo jiné rodiny s dětmi. Už odmalička se tak budou učit chodit na Floru.
Na to všechno ale bude třeba mnohem víc peněz, než byly letošní tři miliony od města. Podaří se vám je sehnat?
Bude jich určitě potřeba víc. Dotace se snažíme sehnat už teď, například od statutárního města Olomouc, Olomouckého kraje a také dalších institucí národního významu.
Je na obzoru zdražení vstupného?
Pokud výstavy Flora Olomouc zatraktivní svou náplň a lidé sem opravdu půjdou za celodenním zážitkem, tak s ním počítáme. Vstupné je jeden z hlavních finančních zdrojů Flory, zvlášť když omezíme počty prodejců.
Část Olomoučanů kritizuje zavření parku během výstav pro lidi, kteří jím chtějí jen projít. Změníte to?
Aby se mohlo na Floru vybírat vstupné, není bohužel jiná možnost než park zavřít. Už teď jsme se snažili, a budeme v tom pokračovat, dát lidem možnost parkem projít. Na druhou stranu to musíme udělat tak, aby to nebylo zneužitelné. Navíc jde pouze o třikrát čtyři dny v roce a Čechovy i Bezručovy sady jsou stále otevřené. Také se při letní a podzimní etapě uzavírá jen půlka parku. To jest od aleje k Zamenhofově ulici, cyklostezka v horní části parku je tak přístupná. Současně se budeme snažit, aby výstavy nekolidovaly s termíny dalších akcí, a při Floře tak byly ostatní dva parky skutečně přístupné.
A co jejich údržba? Před časem v parcích začala velká obnova zeleně, co ještě chystáte?
Už jsem zmínila revitalizaci gastrozóny mezi Áčkem a Éčkem, poté bychom rádi dodělali terasu pavilonu A, kdy si dovedu představit zelenou střechu jako zajímavý VIP prostor. Do konce roku upravíme prostor kolem oranžerie ve směru k „fontánkové aleji“ (k pavilonům G a H) a směrem k jezírku. Zaměříme se i na sbírkové skelníky, protože to je velmi zajímavý turistický cíl. V parcích je ovšem práce na spoustu let, snad i celé desetiletí je málo.
Návštěvníci parků také říkají, že jim v nich chybí toalety či pítka.
S pítkem počítáme u oranžerie a pak také mezi pavilony A a E. Co se týče veřejných toalet, máme plán, že v každém parku budou jedny. V Bezručových sadech už jsou v Botanické zahradě a v rozáriu, ve Smetanových sadech počítáme s větším využitím toalet, jež jsou u pavilonů G a H, další toalety jsou u restaurace Fontána. Ty by měly být nově využívané jako veřejné. A v každém případě opravíme toalety v Čechových sadech u frekventovaného dětského hřiště. A to vše letos, nejpozději příští rok.
