Nyní vám vyšla kniha Krasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska. Není to vaše první publikace. Jak jste se k psaní knih a zvlášť k fotografování v jeskyních vlastně dostal?
Fotografování, a to nejen jeskyní, jsem se začal věnovat dříve než psaní knih. Už ve svých sedmnácti letech jsem se stal členem České speleologické společnosti a po státnicích v oboru geochemie na Masarykově univerzitě v Brně jsem nastoupil do odborného oddělení dokumentace tehdejšího podniku Moravský kras, který se v roce 1990 sloučil s ostatními jeskyněmi. Od roku 2006 je to Správa jeskyní ČR. Během svého působení ve speleologické společnosti a v zaměstnání jsem postupně čím dál více v podzemí fotografoval a snímky začal publikovat.
A psaní?
Později jsem články do odborných i populárních časopisů, například do české mutace National Geographic, začal psát i sám. V roce 2007 jsem vydal první knihu o Moravském krasu. Byla to menší knížka, spíše obrazová s doprovodným textem. Postupem času mi vyšly další čtyři publikace.
Magické fotografie |
Vyžaduje fotografování v jeskyních nějakou speciální odbornost?
Fotografování v jeskyních je velmi specifické. Je to velká hra a magie se světly. V jeskyních zpřístupněných veřejnosti je samozřejmě vestavěné elektrické osvětlení, které bývá mnohdy rušivé. Pokud tedy chci na prohlídkové trase vytvořit dobrou fotografii, většinou osvětlení vypínám a používám svá vlastní světla.
Jak jste se to naučil, na co je třeba myslet, jak nastavit fotoaparát a podobně?
Dříve jsem fotil na klasiku a inverzní barevný film, což však mnohdy byla velká loterie, protože výsledek byl vidět až při vyvolání. Takže jsem měl velkou spotřebu filmu a na jeden záběr jsem mnohdy použil třeba až deset dvacet políček. A nakonec jsem vybral jen dva tři snímky. Ale byla to obrovská zkušenost, kterou teď využívám s digitálním fotoaparátem. I když vím, že výsledek uvidím hned, v mysli to mám pořád nastavené tak, že musím fotku nasvítit, jako kdybych tu možnost neměl. Nenechávám se ukolébat, že nakonec záběr nějak vyjde, ale stále mě to nutí pečlivě pracovat se světly. Pak je tu další věc. V nepřístupných jeskyních často focení ztěžuje terén nebo úzké prostory, a o to je to zase větší výzva.
Na jaká místa jste se díky fotografování jeskyní už dostal?
Dříve jsem často jezdil na expedice do podzemí soukromě, zvláště do krasových oblastí Černé Hory. Zcela výjimečná byla polární výprava do ledovcových jeskyní na Špicberky, což bylo něco úchvatného. Celé prostory jsou prozářené modrozeleným světlem. Poslední soukromé výpravy jsem absolvoval před několika lety do krasových oblastí v okolí rumunské Mangálie. V současné době pořizují snímky převážně pro potřeby Správy jeskyní ČR, a to jak u nás, tak v rámci zahraničních služebních cest.
Jsou nějaká místa, kde jste fotil, zvlášť výjimečná, že se tam třeba dostalo jen minimum lidí?
Byly to samozřejmě již zmíněné Špicberky. Mimořádně zajímavá však byla moje opakovaná výprava do jeskyně Movile v Rumunsku. Jedná se o nevelkou jeskyni, ve které je díky hydrotermálním procesům na bázi síry ukryt zcela unikátní izolovaný svět mnoha specifických druhů bezobratlých slepých živočichů. Do této jeskyně se dostanou pouze odborníci kvůli výzkumu a ani těch moc není.
Jaký je váš nejoriginálnější záběr?
To lze těžko posoudit. Velmi si cením snímků z ledovcových jeskyní, které vznikly ještě na film, a také detailů jeskynních živočichů ve zmíněné jeskyni Movile. Z každého záběru, který se mi podaří, mám však radost. Focení v jeskyních mě přitahuje právě neskutečnou různorodostí a složitostí, jak mnohé snímky vůbec pořídit. V jeskyních lze fotit obrovské prostory stejně jako drobnou křehkou výzdobu. Lze tu zvýraznit tmu i světlo. Jsou tu specifické struktury, nekonečné formy krápníkové výzdoby, neopakovatelné profily chodeb či obrovská suťoviska v mohutných dómech a mnohé další objekty.
Vraťme se, prosím, k vaší poslední knize. O jakou publikaci jde, co v ní čtenář najde?
Jedná se o populárně naučnou publikaci, která pojednává o krasových oblastech střední a severní Moravy a Slezska. Píšu v ní o jeskyních, propastech a dalších krasových jevech, a o badatelích, kteří je zkoumali. Tyto krasové oblasti jsou nepravidelně roztroušeny na různých místech střední a severní Moravy a každá z nich prodělávala odlišný geologický vývoj. Jeskyně tak mají svá specifika, mnohdy jsou to unikáty.
Můžete je ve stručnosti popsat?
Například jeskyně Javoříčského krasu jsou výjimečné bohatstvím krápníkové výzdoby. Podzemní prostory v okolí Mladče byly bohatě osídleny nejstaršími populacemi pravěkého člověka moderního typu. Na Jesenicku byla krajina poznamenána kontinentálním ledovcem v době ledové, což specificky poznamenalo tamní krasové dutiny. Vývoj Hranického krasu ovlivnily také hydrotermální procesy, díky kterým zde vznikla unikátní výzdoba a nejhlubší zatopená krasová propast na světě. Publikace obsahuje velké množství fotografií ze současnosti i historie.
A proč jste se zaměřil zrovna na tyto krasové oblasti?
Poté, co v roce 2017 vyšla moje poslední kniha s názvem Moravský kras v ponorné řece času, která získala cenu Josefa Hlávky v kategorii neživá příroda, napadalo mne podobným způsobem zpracovat i krasové oblasti střední a severní Moravy. Nakladatelství s mojí myšlenkou souhlasilo.
Pátá kniha Petra ZajíčkaKrasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska jsou pátou knihou RNDr. Petra Zajíčka (1965), speleologa, geologa a fotografa. Zajíček je také autorem řady článků v časopisech, mimo jiné také v National Geographic. Jeho kniha Jeskyně České republiky na historických mapách z roku 2016 získala Cenu poroty nakladatelství Academia a kniha Moravský kras v ponorné řece času z roku 2017 prestižní cenu Josefa Hlávky v kategorii Neživá příroda. První z této neoficiální ediční řady je kniha několika autorů Český kras – klíč k české krajině z roku 2014. Publikace Krasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska tvoří samostatné a velmi odlišné příběhy krasových oblastí, které jsou rozdílné nejen svojí rozlohou, ale i historií a rozmanitostí krasových útvarů. Některé z nich ukrývají několik jeskynních systémů, jiné jen pár nevelkých jeskyněk. Některé oblasti jsou významné svými archeologickými a paleontologickými nálezy, jiné mimořádnou unikátností krasových jevů |
