Arcibiskup Jan Graubner.

Arcibiskup Jan Graubner. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Arcibiskup Graubner: Námitky vůči restitucím jsou hloupé, mluví závist

  • 38
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se dočkal toho, v co už raději nedoufal. Po dvaceti letech i jeho osobních jednání s vládami dostane katolická církev zpět majetek, který jí zabavili komunisté. Teď má před sebou boj s veřejným míněním. Velká část lidí nesouhlasí, aby církve hospodařily s mnohamiliardovým jměním.

"Díky Bohu dnes máme svobodu a demokracii a je třeba, aby svobodu a ekonomickou nezávislost měla zpátky i církev," obhajuje Graubner zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.

Současný systém státních dotací církvím totiž připodobňuje ke státnímu dohledu za minulého režimu.

"Pokud jsou to vláda či úředníci na ministerstvu, kdo mají rozhodovat o tom, jestli církev dostane na plat kněze a pokud ano, tak na kolik kněží, je to pořád nástroj na ovládání církve a omezování svobody v hlásání. My chceme sloužit, ale k tomu potřebujeme nezávislost," míní mimo jiné arcibiskup.

Zprávy o církevních restitucích plní noviny i rozhlasové a televizní vysílání nepřetržitě už řadu měsíců. Pamatujete si, že by církev byla za posledních dvacet let tak často v hledáčku médií?
Nepamatuju, ale tím nechci říct, že to všechno vím. Já sleduju sdělovací prostředky jen vzdáleně, zvlášť v této oblasti. Nemíním si kazit náladu a ztrácet čas s hloupými námitkami, protože většina z nich je, slušně řečeno, hloupá. Jde spíš o politické hrátky, stranické boje a využívání špatných lidských vlastností, jako je závist a podobně. Víc než o věcné řešení jde o to, aby si někdo naklonil na svou stranu voliče.

To, že ze současného dění vychází církev s minimální popularitou, je zjevné. Přesto, dá se v celé té vřavě pro vás najít něco pozitivního, řekněme až očistného? Třeba se naplno ukáže, kdo je a kdo není vaším příznivcem.
Částečně je to tak, ale já bych v žádném případě nechtěl rozlišovat přátele a nepřátele podle vztahu k církevnímu majetku. Je to v současnosti křiklavé téma, ale ne podstatné. Církev je tady především kvůli duchovním hodnotám a na ty myslíme, o ty se snažíme. Žijeme ovšem na zemi, a proto musíme řešit i věci hmotné. Bez těchto starostí to bude až v nebi.

Jako náhradu za majetek, který vrátit nejde, dostanou církve od státu v příštích třiceti letech 59 miliard korun. Podle jakého klíče se celý balík rozděloval mezi celkem 16 náboženských společenství?
Především se vycházelo z toho, kolik teď dostávala jednotlivá církev od státu na státní dotaci, kolik má členů a jak velká ta církev je. Když se v ekumenické radě dohadovaly jednotlivé církve na klíči mezi nimi, u toho jsme nebyli. My jsme se dohodli jen na zásadních věcech. Peníze se nedělí podle toho, kolik měl kdo v roce 1948 majetku, protože někteří majetek tehdy neměli anebo tu tehdy ani nebyli. Ta hromádka je stanovená tím, co bylo všem církvím vzato, i když větší část patřila církvi katolické. Ta ale velkoryse řekla, že se určité části vzdá ve prospěch těch ostatních.

Církevní restituce

Stát se zavázal, že církvím vyplatí v příštích 30 letech 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Peníze spolu s vracením majetků v hodnotě dalších zhruba 75 miliard korun mají zmírnit křivdy způsobené komunistickým režimem. Povedou i k postupné finanční odluce církví od státu.

Vzdá se zhruba dvaceti procent…
Pokud bychom chtěli jít do detailů, tak podle zabavených věcí by ostatní církve měly nárok asi na dvě procenta. To, že dostávají dvacet procent z celkové finanční náhrady, je proto, aby mohly fungovat a žít dál.

Církve mohou žádat o navrácení majetku od 1. ledna. Podali jste už na úřady nějaké žádosti?
Zatím ne. Před platností zákona jsme nebyli schopni získat nezbytné výpisy z katastrů nemovitostí. Tehdy to pro nás nebylo osvobozeno od poplatků a bylo by to velmi drahé. Proto jsme o ně zažádali až teď a úřady nám je postupně posílají. V blízkých týdnech už ale některé žádosti odejdou.

Budou jich stovky, nebo tisíce?
Bude záležet na tom, jak se to udělá. Chceme uplatňovat větší bloky, jak to fungovalo do doby, než komunisti majetek zabrali. Jako příklad můžu uvést takzvaný kroměřížský statek. Tam je všechno zpracováno tak podrobně, že by s tím neměl být žádný problém. Nevím, jestli měli tehdejší úředníci takový smysl pro humor nebo to byli jen pedanti, ale v seznamech znárodňovaných věcí je například i taková perlička jako "zpola naplněný kalamář". Složitější to bude s parcelami, které byly slučovány, rozdělovány, přečíslovány a ještě se na nich dělala digitalizace. Je to mravenčí práce, ukázat celou tu šňůru změn.

Kvůli tomu jste na arcibiskupství zřídili odbor církevních restitucí. Kolik lidí na něm pracuje?
Máme tady zatím jen čtyři zaměstnance, ale pomáhá řada dalších, kteří pracují jako dobrovolníci nebo na dohodu o provedení práce. Takto pro nás pracuje například člověk, který dokáže rozluštit výpisy psané švabachem.

Objevili se už lidé, kteří by se chtěli na majetkovém vyrovnání s církvemi přiživit?
Samozřejmě že se s tím člověk setká. My ale nepočítáme s tím, že bychom majetky prodávali nebo je svěřovali nějakým firmám.

Pokud vím, tak jako jediná diecéze zakládáte vlastní obchodní společnost.
Ano, zakládáme společnost s ručením omezeným, která se o majetek bude starat.

Pro olomoucké arcibiskupství to není první zkušenost s podnikáním. Už několik let na podobném principu funguje Nadace Leopolda Prečana, která se stará o 280 hektarů už dříve navráceného lesa u Kojetína. Povzbudila vás tato zkušenost?
Nadace je taková naše laboratoř. Tato společnost ale není veliká, je to vlastně práce pro jednoho lesníka. Díky ní jsme se ale naučili, jak je třeba věci hodnotit, co dát do smluv a jak je poskládat. Trochu nás to vyškolilo. Taky už máme jednu společnost s ručením omezeným, jmenuje se Kristýn služebník. Ta nabízí pro farnosti služby například v dohadování společného pojištění nebo společný nákup energií a telefonů. Ale i to je maličká společnost, má jen dva zaměstnance.

Jak velká bude společnost, která se bude starat o restituovaný majetek?
Nejsem teď schopen říct podrobná čísla. Určitě ale počítáme s tím, že vedení bude potřebovat kolem třiceti zaměstnanců. Na spoustu věcí si pak budeme najímat lidi, kteří už nyní například v lesích pracují. Jde o lidi s vlastním traktorem, pilou či koněm, které dnes zaměstnává společnost, která vyhrála tendr vyhlášený Lesy ČR. My si práce objednáme přímo u toho traktoristy nebo dřevaře, ne přes prostředníky.

Jan Graubner

Arcibiskup Jan Graubner.

Narozen 29. 8. 1948 v Brně. V roce 1967 maturoval na Stř. všeobecně vzdělávací škole ve Strážnici. Na studium teologie byl přijat v r. 1968. Neměl dělnický původ, proto rok pracoval v Závodech přesného strojírenství Gottwaldov.

Teologii studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kněžské svěcení přijal v r. 1973. Poté působil v duchovní správě ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách, naposledy byl farářem ve Vizovicích. V březnu 1990 byl jmenován pomocným biskupem olomouckým. Arcibiskupem je od září 1992.

Takže se lidi nemusejí bát o práci?
Nebudeme volat lidi ani z Marsu ani nebudeme do lesů posílat faráře. Tam budou dál pracovat ti, kteří tam pracovali. Pokud jsou to tedy slušní lidé a dobří pracovníci.

Necháte někde hospodařit i samotné faráře?
Na farářích necháme duchovní služby a o hospodaření se postará založená společnost. Netvrdím, že nebudou výjimky. Jestli mám někde faráře, který je původním povoláním lesník a má tam kousek farního lesa, nedělalo by mi problém říct, tak si hospodař sám.

Co bude s výtěžkem?
Jasné je, že výtěžek i z toho, co patří farnostem, bude muset jít do jedné pokladny, ze které se budou vyplácet duchovní. K tomu má majetek sloužit především. Mezi farnostmi jsou velké rozdíly. Některé jsou dnes maličké, počtem obyvatel bezvýznamné, a přitom majetku měly dost. Jiné, hlavně nově vzniklé, jsou na počet obyvatel a věřících veliké, ale majetek nemají žádný. Pole a lesy totiž vlastnily hlavně staré farnosti, například v pohraničí, kde je dnes málo lidí.

Máte nějaké pojistky na ochranu proti uzavírání nevýhodných smluv?
Už dnes platí, že žádná farnost nesmí bez schválení biskupství jakýkoliv nemovitý majetek prodávat. I finanční transakce nad 100 tisíc musí mít schválené. I když jde jen o opravy, musí to projít kontrolou u nás. Je nastavený jakýsi systém kontroly, aby se věci nerozutekly.

V pastýřském listu, kterým katoličtí biskupové oslovují věřící v otázce církevních restitucí, tvrdíte, že s křesťanským přístupem k majetku a podnikání můžete najít nový hospodářský model. Když to zestručním - chcete podnikat pro obecné dobro. Jak toho chcete dosáhnout?
Jsou různé praktické modely, ale třeba jeden z těchto křesťanských modelů říká: z toho, co podnik vydělá, ať třetinu investuje zpátky, třetinu ať dá potřebným a třetinu může užívat. Netvrdím, že to bude přesně v tomto poměru. Chceme být ale řádní hospodáři, kteří budou zodpovědní vůči dalším generacím. Nechceme vytěžit lesy a nechat těm po nás, ať sází. Zisk nemůže sloužit k obohacování nikoho. Jeho prvním účelem je, aby se dotovaly platy duchovních, ale taky církevní školy, školky a charity.

Budete zakládat nové služby, například pro seniory, kterých bude hodně přibývat?
Nějaká taková zařízení už dneska máme. Charita má v republice přes 7 000 zaměstnanců. Kolik nového si budeme moci dovolit, to však neumím odhadnout. Domnívám se, že pokud by to záviselo jen na výnosu z restituovaného majetku, tak by toho moc nebylo. Majetek není ve skvělém stavu a bude potřeba do něj nejprve investovat.

Pražská Vysoká škola ekonomická vypočítala, že stát nyní na církevním majetku vydělává tři miliardy ročně. Platy duchovních ho přitom přijdou asi na polovinu. Kdyby i vám zbývalo 1,5 miliardy ročně, to přeci není malá částka.
Jistěže bychom věděli, co s tím, ale doplňme, že ta částka se týká všech církví, a já mluvím za jedno arcibiskupství. Pokud by to takto fungovalo, tak bychom mohli rozvíjet služby, které chybí. Ale i tak si myslím, že nemůžeme nahrazovat to, co stát dělá jako svou povinnost. Neviděl bych jako úplně fér, kdyby jedna služba seniorům byla placená z daní nás všech a druhá jen z církevního výnosu. Mělo by to být tak, že když stát má zájem, aby někdo dělal pro společnost určité služby, tak by se na tom měl podílet.

Současný průměrný plat duchovních je asi 14 tisíc hrubého. Když už faráře nebude platit stát, ale církev, budete jim chtít přilepšit?
Když na to bude, tak se o to pokusíme, ale k republikovému průměru 25 tisíc se jistě nedostaneme.

Proč církev tají, co bude žádat zpět? Zveřejníte seznamy majetku, až se vám vrátí?
Kdybychom se chtěli bavit o jednotlivých parcelách, tak to bude v republice nad sto tisíc položek. Chcete se v tom orientovat? Myslím, že to nemá smysl. Ale samozřejmě až skončíme restituce, budeme mít jasné přehledy majetku a inventáře budou existovat. Dopředu to nejsme schopni udělat, protože nevíme, jak to dopadne.

Prozradíte alespoň, které budovy budete chtít zpátky?
Jsou to především domy spojené se správou lesů, různé hájenky a podobně. Netvrdím, že si vše necháme, ale to se musí ukázat v praxi, jestli něco nebude potřebné. Není vyloučené, že něco prodáme.

Před chvílí jste řekl, že žádného majetku se zbavovat nebudete. Měl jste na mysli jen pozemky?
Ano, pozemky prodávat nebudeme. Pokud jde o domy, tak třeba ve městech se jich zbavovat také nebudeme. Pokud ale bude někde domek, který si nějaký soukromník opravil, i když ho má jen pronajatý od státu, tak si nebudeme hrát na dráby. Na takových detailech se domluvíme.