Motivem posledního roku je mimo jiné plánovaná stavba takzvaného Zařízení pro energetické využití odpadu. Potřebuje Olomoucký kraj spalovnu?
Nejvýstižnějším výrazem pro zařízení, o němž mluvíme, je teplárna. A teplárnu schopnou fungovat na principu spalování odpadu skutečně potřebujeme. S ohledem na množství vyprodukovaného odpadu bychom jej i při pečlivém třídění a recyklaci neměli za několik let kde skladovat. O umístění se dosud nerozhodlo z jednoho prostého důvodu. Koncem minulého roku samosprávy na území Olomouckého kraje přistoupily k tomu, že chtějí situaci v této oblasti řešit společně, a bylo zadáno zpracování analýzy, která má vytipovat nejvhodnější lokality pro umístění tohoto zařízení, a to má nějaký časový vývoj. Přerov je jednou z možností, ale zatím není nic dané.
Odnepaměti se v regionu nadává na špatný stav silnic a nedostatek dálnic. Jsou tyto stesky v Olomouckém kraji oprávněné?
Jsou. Již léta se bojuje za dokončení dálnice D1 u Přerova a o protažení rychlostní komunikace R35 z Mohelnice směrem na Pardubice ani nemluvě. Přitom tyto páteřní komunikace považuji za zásadní pro další rozvoj kraje a po celé čtyři roky jsme na vládu a Ředitelství silnic a dálnic apelovali, aby se tomuto tématu intenzivně věnovaly. Úspěchu věci však neprospívá ani neustálé střídání ministrů dopravy a ředitelů ŘSD. Jen kolik dalo námahy například přesvědčit ŘSD, aby se zahájily opravy na R46 spojující Olomouc s Vyškovem. Toto téma i já považuji za zásadní.
Velké téma jsou nyní i regionální nemocnice a jejich budoucnost. Považujete někdejší rozhodnutí pronajmout nemocnice Středomoravské nemocniční holdingu Agel za správný krok?
To téma se stává stále aktuálnějším, především s blížícím se koncem funkčního období naší krajské vlády, kdy se dnes musíme zabývat situací kolem zajištění zdravotnické péče na Jesenicku, řada zdravotnických zařízení v zemi nemá s pojišťovnami na příští rok uzavřené smlouvy a během tohoto týdne přicházejí informace, že je problém s nemocnicí ve Šternberku. Kdybych měl zhodnotit rozhodnutí minulé krajské vlády v období 2004 až 2008, kdy byla ČSSD na kraji v opozici, o pronájmu nemocnic holdingu Agel, tak po dobu našeho působení na kraji tento model nějakým způsobem fungoval a beru to jako realitu, ke které jsme zavázáni smlouvou.
Jak vnímáte situaci nemocnice v Jeseníku, jejíž vedení oznámilo, že nejspíš od ledna uzavře porodnici i dětské oddělení?
Velmi mě to znepokojuje. Nicméně Olomoucký kraj se otázkou Jesenické nemocnice zabývá již řadu měsíců a absolvovali jsme bezpočet jednání se zástupci ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Dokonce jsme nechali zpracovat analýzu, která má přispět k dalšímu řešení situace. V této chvíli, kdy je deklarováno uzavření porodnice a dalších oddělení, je však třeba apelovat na vládu a zdravotní pojišťovny, které mají garantovat zajištění lékařské péče.
Z aktuální analýzy krajů provedené sdružením Oživení dopadl v kategorii Etika a střet zájmů Olomoucký kraj špatně kvůli tomu, že má etický kodex vytvořený pouze pro zaměstnance úřadu. Ani tento etický kodex však hejtmanství nezveřejňuje. Proč?
Toho nedostatku jsem si vědom a již s kolegy připravujeme návrh etického kodexu, který by se vztahoval i na zastupitele, zatím se na ty z ČSSD vztahují pouze stranické etické regule. Na etickém kodexu zaměstnanců úřadu jsem neshledal nic "tajného" a určitě by nebyl problém jej na požádání komukoli poskytnout.
Výtky na kraj za TesaříkaObčanské sdružení Oživení vytklo krajskému úřadu mimo jiné neexistenci Etického kodexu pro zastupitele. Takový soupis pravidel slušného chování existuje pouze pro zaměstnance úřadu. "Ani tento kodex však Olomoucký kraj nezveřejňuje," uvedl pro MF DNES za Oživení Vít Sochovský. Na špatném hodnocení hejtmanství se podepsal i ukrytý organizační a pracovní řád. Podobné je to v oblasti zakázek, tady úřad nezveřejňuje pravidla pro jejich zadávání. "Kraj zde během posledního volebního období také poměrně v nízkém procentu ve srovnání s dalšími kraji využíval otevřené řízení," líčí Sochovský. |
U veřejných zakázek jsou dle sdružení problémem nezveřejněná pravidla pro jejich zadávání, a to přesto, že na žádost nebylo poskytnutí problém. Proč nejsou automaticky zpřístupněná?
V této oblasti zveřejňujeme vše plně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a jak uvádíte, na požádání není problém dát upřesňující informace. Je to o množině informací "zavěšených" například na internetu. Nenajdete tam etický kodex zaměstnance proto, že tam nejsou ani desítky dalších vnitřních předpisů úřadu. Návštěvníkům stránek by jen komplikovaly život při hledání pro ně důležitých údajů. Má-li někdo speciální přání, může se s prosbou o upřesňující informaci na kraj obrátit.
Kraj dle sdružení v poměrně nízkém procentu, ve srovnání s jinými kraji, využíval otevřené řízení (55,2 %). Jako překážku transparentnosti považuje sdružení fakt, že kraj na svém profilu zadavatele vyžaduje pro získání dokumentů o zakázkách registraci. Proč?
Nemyslím si, že by Olomoucký kraj jednal v oblasti zadávání zakázek netransparentně a nesetkal jsem se s tím, že by si některý ze subjektů přihlášených do výběrového řízení na stávající model naříkal. Nicméně ten názor vnímám jako zajímavou připomínku.
Sdružení zjišťovalo, zda se přes úvodní stránku kraje lze dostat k informacím o rozpočtu. U Olomouckého kraje prý chybí?
V tomto musím s Oživením nesouhlasit, protože přes úvodní stránku krajského webu se na aktuální rozpočet dostanu dvěma kliky.
