Proč jste prodal akcie v Sigmě předsedovi klubu Josefu Lébrovi?
Situace v klubu byla již delší dobu napjatá, to je všeobecně známo. Hlavním motivem mého odchodu ze Sigmy byla snaha situaci uklidnit a zjednodušit. Zároveň jsem cítil tlak ze strany některých jiných akcionářů, kteří si moc přáli, abych v Sigmě skončil.
Rozhodně ale odmítám slova Josefa Lébra, že můj odchod z klubu a s tím spojený prodej akcií byl ryzí obchod. To je nesmysl. Opravdu nejsem v takové ekonomické situaci, že bych si musel přilepšovat prodejem akcií. Nemluvě o tom, že jsem za ně dostal výrazně méně peněz, než za kolik jsem je předtím získal. Čili znovu opakuji: žádný obchod, ale jiný pohled na to, jak by měla Sigma fungovat, a snaha o zklidnění vyhrocené situace. To jsou důvody mého odchodu.
Jak může váš odchod ze Sigmy uklidnit situaci v klubu?
Bylo zjevné, že můj přístup k některým věcem v klubu byl jiný než přístup větší části dalších akcionářů. Dostával jsem se do situace, kdy jsem byl v menšině, a nebyl tak schopen prosadit svůj pohled. To situaci komplikovalo. A někteří akcionáři dospěli k názoru, že když se sníží počet akcionářů v klubu ze šesti na čtyři nebo na tři, bude snazší najít nějaký konsenzus.
To si myslelo i město coby největší akcionář klubu?
Nedokážu úplně říct, jestli si to přímo myslelo i město, respektive jeho zástupci, nicméně jedna z preferovaných variant, kterou lidé z města již v minulosti několikrát zmiňovali, spočívala v tom, že v nové vlastnické struktuře klubu budou tři akcionáři - město, občanské sdružení a jeden silný soukromý akcionář. Z tohoto pohledu to vlastně odpovídá tomuto jejich přání.
Když město po aféře v klubu s vykupováním hráčů do Německa, na kterou upozornila MF DNES (více čtěte zde), představilo nový plán na změny ve struktuře ve vedení Sigmy, považoval jste to za krok správným směrem. Nesvědčí váš odchod spíše o opaku?
Znovu opakuji: odejít ze Sigmy bylo pro mě strašně složité rozhodnutí, jedno z nejtěžších v životě. Skutečnost, že dominantním soukromým akcionářem v klubu se stává Josef Lébr, je z určitého pohledu logická, protože jeho ekonomické možnosti jsou nebo by aspoň měly být největší ze soukromých subjektů, které v klubu byly. Ale je zároveň potřeba říct, že když pan Lébr navýší svůj podíl v akciové společnosti, zvýší se i jeho odpovědnost za chod klubu a zejména za jeho financování.
Zpět k otázce. Stále věříte, i přes váš odchod, že probíhající změny ve struktuře Sigmy budou k lepšímu?
K nějakým změnám už došlo, k některým asi ještě dojde. Osobně jsem si představoval, že změny budou zásadnější, že budou dotaženy dál. Momentálně nemám úplně přehled o tom, co se v klubu děje, ale mám pocit, že touha po změnách u většiny akcionářů není. Berou to spíše jako nutné zlo. I tlak ze strany města, který byl v prosinci 2012, polevil. Dělá to na mě takový dojem, že vše zůstane někde v půli cesty. A to určitě není představa, kterou bych dokázal akceptovat.
Loni v říjnu jste při rezignaci na místopředsedu Sigmy prohlásil: "Důvodem jsou odlišné názory na způsob řízení společnosti a vyznávání jiné filozofie dělání fotbalu, než je tomu u větší části členů vedení. Má důvěra k některým členům vedení není stoprocentní." Teď jste prodal i akcie. Dá se to chápat jako vaše úplná rezignace na dění v klubu?
Máte pravdu. Možná, že nejsem dostatečně vytrvalý bojovník nebo jsem si prostě řekl, že mi všechny ty konflikty, hádky, spory a nervy nestojí za to. Došel jsem tak k názoru, kterého se dobrali už i někteří lidé v minulosti přede mnou, že není reálně v silách jednotlivce klub zásadně změnit. Některé věci v něm fungují dlouhodobě dobře, některé zase hůř. Ale dá se říct, že nikdo s nimi nedokázal pořádně pohnout. Já jsem možná přecenil své síly. Myslel jsem, že se mi to podaří. Zjevně ta šance asi moc reálná nebyla. Na druhou stranu k nějakým pozitivním postupům došlo, tím mám na mysli třeba angažování Zdeňka Psotky, ale pořád je to, podle mě, hodně málo.
Můžete být konkrétní a jmenovat lidi z vedení Sigmy, ke kterým jste ztratil důvěru? Byl to ředitel klubu Jaromír Gajda, jenž po aféře a petici fanoušků oznámil rezignaci?
Je to věc celkem dostatečně známá. Určitě to byl Jaromír Gajda. Ten ale hodně naslouchá místopředsedovi dozorčí rady Jiřímu Ficnerovi, kterého já osobně vnímám jako velkého škůdce v Sigmě. Je to, podle mě člověk, který neustále rozehrává hry, intriky a poštvává lidi ve vedení vzájemně proti sobě. Co se týče Josefa Lébra, tam je to všechno trochu složitější a nerad bych se tu k jeho osobě vyjadřoval.
Proč jste k těmto lidem ztratil důvěru?
Já jsem se snažil o to, aby do klubu byla zavedena pravidla, která fungují v byznyse. Ta by spočívala v tom, že jsou rozděleny určité pravomoci, odpovědnosti a jejich kontrola. Kdykoli jsem chtěl, aby činnosti některých lidí a s tím spojené finanční toky, ať už v akciové společnosti, nebo i v občanském sdružení, podléhaly důslednější kontrole, tak jsem u těchto jmenovaných lidí nejčastěji narážel na odpor. Přičemž jejich hlavní argument zněl tak, že kdyby klub chtěli rozkrást, tak už to dávno udělali a klub tu není. Ale tuto argumentaci přeci nemůžu přijmout.
Já si prostě myslím, že vždycky ve společnosti musí fungovat náležitá a velmi důsledná kontrola, protože tak mimo jiné dochází k výrazným ekonomickým úsporám. A nějaké pokušení tu bude vždycky, jsme pouze lidé. Procesy v klubu by měly být transparentní, čitelné a kontrolovatelné. A to prostě nebylo. Někteří lidé se tomu celou dobu velmi vehementně bránili.
Chtěl jste transparentnější účetnictví a narazil jste?
Dá se říct. Ale nebylo to zdaleka jen o účetnictví, těch problematických věcí je tam víc. Možná to bude znít absurdně, ale klub podle mě zůstal v mnoha směrech ještě v socialismu. A to už máme 24 let od revoluce.
Jako jeden z mála lidí v klubu jste se v aféře s vykupováním hráčů postavil za legendu Sigmy a současného vedoucího mužstva Radima Kučeru. Pokud vypověděl pravdu, tedy že se při přestupu musel sám vykoupit částkou 35 tisíc eur bez dokladu, kterou předal Jaromíru Gajdovi, jste přesvědčený i o tom, že v účetnictví Sigmy není vše v pořádku.
K tomu můžu říct to, že Radimu Kučerovi věřím stoprocentně i nadále. Jsem přesvědčený, že mluvil pravdu. Jako člověka ho strašně moc uznávám a myslím si, že tato země potřebuje mnohem více lidí, jako je on.
Čekal byste po této aféře ještě ráznější krok od města? Jaromír Gajda sice "dobrovolně" rezignoval, ale ředitelské křeslo měl opustit 'až předá agendu' do 10. února. Což se ještě nestalo...
Nemůžu mluvit za město, to se musíte zeptat jich. Mají svůj specifický pohled na fotbal a drží v klubu jako veřejnoprávní subjekt zásadní vlastnický podíl, čímž se jejich pozice výrazně liší od té mé. Ale i tak mohu říct, že jsem očekával razantnější přístup. Zpočátku to tak i vypadalo. Ale potom mi připadlo, že původní odhodlání jaksi vyšumělo, což bylo pro mě velké zklamání a určitě to hrálo velkou roli v mém rozhodování, jestli v klubu zůstat, nebo nezůstat.
Poté, co jste se Kučery veřejně zastal, se do vás pustil Jaromír Gajda, cituji: "Náš klub je zajímavé sousto a to provokuje řadu lidí. Těmto zájmům stojím v cestě, ale to ti po osobní popularitě toužící zbohatlíci, kteří vydělávají na zabavování majetku miliony, nechtějí připustit." Vy jste jej vyzval k omluvě. Dočkal jste se jí?
Nedočkali jsme se samozřejmě vůbec ničeho. A to jsme panu Gajdovi společně s Tomášem Vránou zaslali osobní dopis, v němž jsme vyjádřili podiv nad tím, že se takto veřejně vyjadřuje na adresu jednoho z největších sponzorů klubu. Dopis zůstal dodnes bez jakékoli reakce. Nemá smysl se k tomu vracet, soudný člověk si přece musel udělat obrázek už dávno.
Bude Exekutorský úřad Přerov, jehož jste ředitelem, dál sponzorovat Sigmu?
Exekutorský úřad si splnil své povinnosti, které měl na sezonu 2012/2013. Na tom jsem trval. Těsně předtím, než došlo k dohodě o prodeji akcií, jsme doplatili naše plnění nasmlouvané pro tento rok. Do konce sezony zůstáváme hlavním partnerem. Co se týká obchodní spolupráce v dalších sezonách, tak je v tomto okamžiku předčasné se k této otázce vyjadřovat. Nicméně pokud bude nějaká spolupráce vůbec pokračovat, tak zcela jistě bude finanční objem výrazně jinde než doposud.
Už na jaře zmizí z dresů nápis exekuce. cz, která byla řadě fanoušků proti vůli. Místo prostoru pro vaši reklamu jste souhlasil s tím, aby tam byla jména hráčů. Vedla vás k tomu averze většiny lidí k exekutorům?
Byli jsme si vědomi toho, že slovo exekuce je v současné době vnímáno společností bohužel velmi negativně. Nechtěli jsme, aby se tato negace přenášela zprostředkovaně i na klub. Proto jsme sami od sebe přišli s tímto návrhem. Fanoušci ho uvítali. Měl jsem z toho dobrý pocit. Měl jsem představu, že je to řešení na několik sezon, ale ukázalo se, že to vydrží jen na jaro. I když nepředbíhejme, možná se i příští rok najde sponzor, který místo své reklamy nechá na dres nažehlit jména hráčů.
Vždycky jste se prezentoval jako velký sigmák. Nebude vám přesto všechno klub chybět?
Samozřejmě že bude. Z mého pohledu se nic nemění ve vztahu k hráčům, některým trenérům mládeže, k lidem, kteří v klubu pracují kolikrát zadarmo. Ty lidi mám rád a snad to můj odchod z klubu negativně neovlivní. Jsem fanoušek Sigmy a celý život jím nejspíš i zůstanu. Nedokážu si představit, že bych působil v jiném klubu. Ale nějaký ten zlom tam zcela jistě je. Nebude to pro mě jednoduché. Po pěti letech budu v jiné roli, než jsem byl doposud. Sám jsem zvědavý na to, až se budu na tribuně koukat na fotbal, jak tu změnu budu prožívat. Nevím, co to se mnou udělá.
Je pravda, že o vaše služby stálo ligové Brno?
Nějaké nabídky jsem měl prakticky ze všech moravských ligových klubů, ale já už jsem dostatečně vyškolený z Olomouce. Na tyto věci už nazírám hodně opatrně, protože i v Sigmě jsem pochopil, že mnohým funkcionářům jde spíše o peníze, které mohu klubu přinést, než abych mohl chod klubu ve vedení nějak ovlivňovat. Peníze jsou ve fotbale potřeba - ostatně jako všude - a pro mnohé fotbalové činovníky jsou tím nejzásadnějším, proč chtějí někoho získat k sobě do klubu.
Natolik, že jste si řekl, že teď nějakou dobu v českém fotbale být nechcete?
Určitě.
Ale jednu fotbalovou investici si jistě pohlídáte. Do Sigmy jste koupil z Hlučína velký talent - Lukáše Buchvaldka.
Lukáše Buchvaldka a jeho postupný vývoj si samozřejmě pohlídám. Tehdy jsem pro Sigmu nabídl super výhodné řešení. Klub v něm nešel do žádného rizika. Těším se na to, že Lukáš Buchvaldek udělá jednou zajímavý přestup do velkého klubu, což by pro mě znamenalo i odpovídající finanční efekt.
Můžete transparentně říct, za kolik jste jej kupoval?
Já jsem hráče nekupoval. Kupovala ho Sigma. Hlučín za něj chtěl milion korun, což byla historicky největší částka za patnáctiletého hráče. Já ji celou zaplatil ze svého s tím, že když z Lukáše v budoucnosti něco bude, tak z toho dostanu nějaký podíl. Když na něm Sigma nevydělá, tak částka milion korun bude brána jako můj dar Sigmě.
