Ředitel Moravské filharmonie Olomouc Vladislav Kvapil, který na konci května...

Ředitel Moravské filharmonie Olomouc Vladislav Kvapil, který na konci května rezignoval po 24 letech ve funkci. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Výtky odborů odmítám. Už ale nechci bojovat, říká končící šéf filharmonie

  • 0
Krize v Moravské filharmonii Olomouc (MFO), v níž se většina hudebníků postavila proti svému šéfovi Vladislavu Kvapilovi, vyvrcholila minulý týden hrozbou koncertování na svátcích města v protestních tričkách a následně Kvapilovou rezignací po 24 letech ve funkci. Dosud se vyjadřoval sporadicky, nyní se rozhodl mlčení prolomit.

Rezignaci jste nechtěl komentovat, přesto ten dotaz položím znovu...
Před nedávnem jsem řekl, že na nátlak odborů neodstoupím, pokud mi bude sloužit nervová soustava. Důležitý je ten dovětek - pokud mi bude sloužit nervová soustava. Právě i zdravotní okolnosti byly jedním z důvodů, proč jsem dospěl k názoru, že už dál nechci bojovat.

Naznačil jste, že nebyl jediný...
Důležitým momentem v mém rozhodování byla schůzka primátora Antonína Staňka se zaměstnanci MFO. Pochopil jsem na ní, že mí oponenti jsou ochotní udělat cokoliv. Takové jednání, stejně tak způsob, kterým dehonestovali MFO, mou osobu a některé mé spolupracovníky, jsou pro mě nepřijatelné. Snad jsem to řekl srozumitelně, ale pro jistotu: neodstoupil jsem proto, že bych uznal výtky odborů.

Radnici, pro níž by „tričkový“ protest nebyl dobrou reklamou, jste rezignací vytrhl trn z paty. Tlačil na vás někdo z města, abyste odstoupil?
Nikdo na mě netlačil, vedení města jsem po zmíněné schůzce předestřel několik možností od alternativy, že se protest uskuteční a pak ho budeme řešit právní cestou, až po rezignaci. Představitelé města nakonec akceptovali mé odstoupení jako nejlepší řešení pro uklidnění situace. Určitě také chtěli, aby koncert proběhl důstojně.

Smír s odbory nebyl možný?
První konflikt mezi námi nastal před půldruhým rokem na zájezdu v Číně. Poté následovalo kolektivní vyjednávání, ve kterém jsme vyšli odborům maximálně vstříc, ostatně samy si výsledek pochvalovaly. Domníval jsem se, že jsme tím uzavřeli mírovou smlouvu. Mýlil jsem se, po celou dobu vyjednávání, které trvalo půl roku, už pravděpodobně odbory připravovaly podzimní akce proti mně. Pouze chtěly mít jistotu podepsané kolektivní smlouvy.

Ten dotaz směřoval především k období od loňského podzimu...
Když na vás někdo podá trestní oznámení, že rozkrádáte městskou organizaci, veřejně tvrdí, že zastrašujete podřízené, to už žádná dohoda není možná. Když jsem zmínil trestní oznámení, nikde zatím nezaznělo, že ho policie odložila.

Mluvíte o odborech, proti vám se ale nakonec postavila většina orchestru, tedy i lidé mimo ně. Čím si to vysvětlujete?
Říká se, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Přesně k tomu došlo. Odboráři neustálým opakováním takzvaných nedostatků, které vzešly ze zprávy o kontrole, mnohé zaměstnance postupně přesvědčili. Někteří kolegové se zřejmě přidali na stranu odborů i ze strachu.

Ze strachu z čeho?
Možná to nebyl přímo strach, ale znáte lidi, mnozí se jaksi automaticky přiklánějí na stranu vítězů. Kdybych měl navrch já, zřejmě by se k odborům nepřidali.

Vrátím se ještě k pořekadlu o opakované lži a k takzvaným nedostatkům, jak jste je před chvílí označil. Auditoři radnice přece na pochybení v MFO opravdu narazili.
Já výsledek kontroly nezpochybňuji, i když bych ho mohl v mnohém rozporovat. Auditoři ale nikdy nepotvrdili obvinění odborů ohledně mého obohacování. Především to, že bych při natáčení zneužíval své nařízení ohledně možnosti poskytnutí sálu zdarma pro vybrané akce nebo pro vybrané instituce. To nařízení jsem vydal po zkušenostech hudebníka MFO, abych umožnil mimopracovní činnosti zaměstnanců a pronájmy pro neziskové organizace, nadace, spolky. Odmítám také, že bych vydal směrnici pro stanovení cestovních náhrad s cílem vlastního obohacení.

Pokud radní reagovali na výsledky auditu tak, že vám poměrně významně snížili roční odměnu, tak to asi zcela zanedbatelná pochybení nebyla...
Na druhou stranu nebyla tak zásadní, aby vedla k mému odvolání. Opakuji, co jsem řekl na začátku, moje rezignace není o tom, že bych cítil vinu. Naopak mám pocit, že jsem pro MFO vybojoval mnohé zásadní věci. Za to vůbec nejdůležitější považuji fakt, že se mi podařilo v 90. letech přesvědčit politiky, aby neslučovali orchestry filharmonie a divadla.

Přesto, kdybyste mohl vrátit čas, udělal byste něco jinak?
Ve funkci ředitele jsem vždy vycházel svým podřízeným vstříc. Vždy, respektive v drtivé většině ode mne slyšeli ano. Možná v tomto ohledu bych jednal jinak.

Hodláte ve filharmonii zůstat, myslím tím v jiné funkci?
Setrvám v Moravské filharmonii jakožto člověk, jehož město pověřilo zastupováním ředitele, do doby jmenování nového. Poté, co nastoupí, moje pracovní smlouva na základě specifického právního procesu zanikne. Takže i kdybych chtěl zůstat, jakože to nechci, nebude to možné.

O tom, že byste se přihlásil do konkurzu, neuvažujete?
V tuto chvíli o tom neuvažuji.