Týraná žena ležela na posteli v nevytopené místnosti ve svém domě v obci na Přerovsku. Manželé, kteří se o ni po její mozkové mrtvici v lednu 2012 měli starat, tam žili s ní. Peníze na živobytí přitom měli především díky jejímu důchodu.
Žena, která na následky jejich nezájmu zemřela v květnu 2012 v nemocnici, byla dle obžaloby "zcela bezmocná a neschopná se o sebe postarat".
"Nezaopatřili jí základní osobní hygienu, nepomáhali jí na toaletu a z tohoto důvodu znečištěné oblečení jí měnili v posledních třech týdnech pouze jednou týdně. A to tak, že jí oblečení, které bylo v důsledku otevřených ran na jejím těle zčásti zarostlé, strhávali násilím," přečetla ze své obžaloby státní zástupkyně.
Týraná matka byla pro manžele jen zdrojem peněz
Ani jeden z obžalovaných týrání dvaašedesátileté ženy nepopřel.
"Strašně moc toho lituji, neměla jsem to v úmyslu. Snažila jsem se jí pomáhat, co mi síly stačily. Měla jsem ji ráda. Dávala jsem jí léky na utišení, co jsem měla. Popíjeli jsme všichni tři alkohol, já jsem na něm závislá," tvrdila soudu Hostašová.
Za těžké ublížení na zdraví a týrání svěřené osoby hrozilo manželům až dvanáct let vězení. "Trest jsme uložili při samé spodní hranici trestní sazby v kombinaci s protialkoholní ústavní léčbou," uvedl soudce Eduard Ondrášek.
Týrání podle něj musela seniorka snášet nejméně tři týdny. "Šlo jim o to, aby tam matka byla co nejdéle, aby měli příjem. Ostatní jim bylo lhostejné," řekl soudce.
To, že pro odsouzenou dvojici byl stěžejní právě důchod týrané ženy, potvrdil při výpovědi během policejního vyšetřování i její právě odsouzený syn.
"Proč jsem nezavolal lékaře? Protože bychom zdechli hlady, žili jsme z jejího důchodu," přiznal tehdy Hostaša.
Občas podle své ženy chodil na brigády, stálé zaměstnání však neměl ani jeden z nich. Své děti mají v dětském domově, manželé je nenavštěvují, neplatí výživné.
Nechtěli jí ublížit záměrně, řekli obhájci
Manželé se proti rozsudku odvolali, případ tak míří k Vrchnímu soudu.
Odsouzení manželé |
Jejich obhájci pro ně žádali nižší trest. Zdůrazňovali, že dotyční své matce a tchyni nechtěli ublížit záměrně. Podle soudce však pláč a lítost Hostašové nebyla věrohodná.
Již při prvním stání byl skutečně patrný rozdíl, kdy při výpovědi o své tchyni souzená žena vzlykala, při následujících otázkách však odpovídala již pevným hlasem.
Žalobkyně si ponechala lhůtu na zvážení odvolání, původně totiž žádala vyšší trest.
"Nechali ji trpět v absolutně nevyhovujících životních podmínkách. V případě hospitalizace by přišli o jediný zdroj domácnosti - její důchod. Žena musela pociťovat mučivé a dlouhé útrapy," řekla státní zástupkyně.
Na výkaly měla kastrol, popsala sociální pracovnice
Poslední svědeckou výpovědí, jež u soudu před vynesením rozsudku musela zaznít, byla ta od sociální pracovnice, která do rodiny docházela.
K soudu však ze zdravotních důvodů nedorazila, soudce Ondrášek proto přečetl její slova z policejního vyšetřování.
"Žena žila v takovém kamrlíku, kde měla kastrol na výkaly. Připadala mi však spokojená, že žije se synem a vnoučaty," popsala sociální pracovnice.
Přehled o rodinných poměrech Hostašových má od roku 2008, podmínky v domě vylíčila jako zoufalé. V místnosti podle ní byly později vytrhané parkety, na zemi tak pak byl jenom štěrk.
