Co je podle vás klíčové pro to, aby se Olomouc rozvíjela a byla moderním městem?
Je to odvaha. Haná je až příliš konzervativní a vše trvá. Sice tomu částečně rozumím, ale svět jde rychle kupředu, a pokud nechceme být jen skanzenem pro turisty, musíme reagovat na nové trendy. Třeba územní plán by měl být flexibilnější, chybí nám ve městě kvalitní moderní architektura, neměli bychom se spokojit s průměrem nebo tím, že na něco je zrovna dotace, tak se to musí rychle udělat. Chtějme to nejlepší a to se nám vrátí.
Co k tomu potřebujeme?
Chybí nám odvážné vize a lidé, kteří se nebojí své vize obhajovat a oponovat třeba jiným názorům. Nejde se vždy zavděčit všem. Stejně tak chybí vize, jak má město třeba vypadat za 10, 20, 30 let. Pokud si řekneme, že se má rozvíjet a mít třeba i více obyvatel, jedinou cestou je výstavba a rozumné zahušťování města v blízkosti vybudované infrastruktury, s tím souvisí třeba i zvýšení výškových limitů, protože pokud nejde město kvůli kvalitní bonitní půdě rozvíjet do šíře, logicky musí jít do výšky a zahušťovat se.
Co tedy Olomouc a její okolí v rozvoji brzdí?
Asi to není jen otázka Olomouce, je to platné všude. Byrokracie, složitá legislativa, absence zmíněné odvahy i kompetencí v některých oblastech. A snaha se dohodnout, hledat způsoby, jak něco zvládnout, posunout kupředu.
Podle mě je neskutečně velkou přidanou hodnotou kvalita života v Olomouci, je to úžasné město k žití.
Na konferenci zaznělo, že hospodářská komora chce podporovat rozvoj podnikání, příležitosti pro absolventy a talentované mladé lidi, aby neodcházeli z regionu. Jak toho chcete docílit?
Ono to bude znít možná neuvěřitelně, ale hodně to je i o vnímání věcí, o náladách, o tom, jak máme vše nastavené v hlavě. Já jsem velký příznivec optimismu a pozitivního přístupu. Protože když si budeme stále na něco stěžovat, zbytečně se srážíme. Komora je v regionu i jakýmsi opinion makerem, který vyvíjí pozitivní tlak i směrem k městu a kraji. Jsme schopni dát do mnoha témat hybnou energii a podporovat to. Někdy třeba i jen proklamativně, ale i to je ve veřejném prostoru potřeba.
A co dále může hospodářská komora dělat?
Je důležité i to, že jsme platformou pro setkávání, propojování a výměnu názorů. Již z mnoha akcí vznikly díky propojení kontaktů nové nápady, nové projekty i firmy. Čím více budou subjekty spolupracovat, tím lépe pro region. A musí nám naslouchat i politici a hledat způsoby, jak věci realizovat a nacházet odvahu, často třeba i proti pár křiklounům v diskusích na sociálních sítích, ale nechci se zase opakovat.
Mladí a nadějní lidé z kraje odcházejí, nejviditelnější je to na severu regionu, ale i Olomouc má problém udržet absolventy či talentované lidi. Čím si to vysvětlujete?
Já třeba přišel studovat do Olomouce v roce 2004 a již jsem zde zůstal. Takže odlivu lidí z Olomouce úplně nerozumím. A také bych si byl schopen v Praze vydělat výrazně větší peníze. Jsem ale s městem a stylem života zde spokojen. Určitě se i zlepšuje atraktivita zaměstnání, infrastruktura, kvalita bydlení, vznikají nové firmy, nové budovy a zázemí pro byznys, které lákají atraktivní firmy, a tedy i lidi. Vše se vyvíjí a zlepšuje. Situace na severu kraje je složitější.
Radim KašparNarodil se v roce 1985 ve Valašském Meziříčí. Vystudoval Filozofickou a Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Za studií navázal spolupráci s agenturou Ogilvy Public Relations. Poté působil jako ředitel olomoucké marketingové agentury, krátce byl krizovým manažerem a ředitelem Hřbitovů města Olomouce. Ředitelem Okresní hospodářské komory Olomouc je od září 2016. |
Co se týče ohodnocení, je podle vás Olomouc v těchto směrech konkurenceschopná s jinými velkými městy v Česku?
Otázka je, zda se bavíme o Olomouci ve smyslu Statutárního města Olomouce. Zde situace s rozpočtovými možnostmi není růžová. Nechci zacházet do minulosti a detailů, ale opravdu velkým problémem je rozpočtové určení daní. Zde Olomouc trpí.
A právě proto si ale město, politická reprezentace, musí vážit silných podnikatelů a všech, kteří chtějí regionu pomoci, přispět. Je to zejména soukromý kapitál, díky kterému se město posouvá kupředu. Podnikatelé často narážejí na byrokracii, neochotu či alibismus, někdy u politiků, někdy u úředníků. To je potřeba změnit. Pak jsem přesvědčen, že jsme rozhodně konkurenceschopní, máme tu totiž skvělé lidi i skvělé firmy, k tomu také Univerzitu Palackého s jejími výzkumnými centry, podnikatelsky dravou Moravskou vysokou školu a další. O naši budoucnost se nebojím.
A jak je na tom Olomoucký kraj v porovnání s jinými v Česku?
V žebříčcích se umisťujeme někde kolem 10. místa v klíčových ukazatelích (ze 14 krajů – pozn. red.). Ale ty rozdíly s kraji těsně nad námi nejsou markantní. Samozřejmě ale třeba Praha je úplně někde jinde. Přesto finanční ohodnocení je jen jednou složkou, jedním kritériem. Podle mě je neskutečně velkou přidanou hodnotou kvalita života v Olomouci, je to úžasné město k žití.
Jak se vlastně v dnešní době podniká v Olomouci a okolí? Je to lepší než třeba před dvaceti lety?
Podnikání je těžké řemeslo. Míra regulace a množství úskalí v podobě povinností a měnící se legislativy, to opravdu není pro každého. Když k tomu připočteme těžkou předvídatelnost čehokoliv, krize v podobě covidu a restrikcí či válečného konfliktu, který narušuje dodavatelsko-odběratelské řetězce a zvyšuje ceny v podstatě všeho, je to jen pro statečné.
Přesto nechci odradit mladou generaci, podnikání je krásné a člověk si má jít za svými sny. Před dvaceti lety ta míra regulace byla menší, vše bylo asi více živelné, svobodné, a to se všemi klady i zápory. Každá doba má své. Dnes je zase více příležitostí prosadit se i za hranicemi regionu, dokonce i globálně. Prostě pořád je potřeba mít nějaké kompetence, chuť makat a něčeho dosáhnout. Pak se člověk, když dá zdraví a okolnosti, prosadí v každé době.
Už jste zmínil, doba je těžko předvídatelná, vše zdražuje, lidé šetří nebo šetřit budou. Jak by se tato situace mohla podnikatelů dotknout?
Tohle je vždy zajímavé téma. Já osobně rozlišuji krize reálné a ty, které máme v hlavách. Netvrdím, že je doba lehká, ale přemrštěný psychický blok tu krizi reálnou jen prohlubuje. Tedy vše je náročné, ale byznys zatím v podstatě velmi prosperuje a největší bariérou v dalším rozvoji je stále nedostatek lidí, nebo to, že se lidé až moc rozmazlili a někteří nechtějí pracovat. Teď to možná malinko přeháním, ale podnikatelé mi určitě budou rozumět.
Mohl byste být konkrétnější? Jak tedy současná situace, energetická krize, válka na Ukrajině a případné šetření lidí dopadá na regionální firmy?
V každé nejisté době musí podnikatelé rychle reagovat. A jak se zdá, daří se jim to. Firmy i nadále prosperují. Například v covidu byla situace nejistá, lidé ale paradoxně něco našetřili a vzápětí pustili peníze zase do oběhu. Nenavštěvovali například restaurace či kulturu a tento segment velmi trpěl, ale na druhé straně se více věnovali svým domácnostem, řešili drobné rekonstrukce či obměnu domácích spotřebičů. Určité segmenty trpěly, jiné zažívaly boom.
Co se týká aktuální situace, firmám se celkově zvyšují náklady, vstupy, takže logicky navyšují ceny svých produktů, služeb. Vždy vše nakonec musí zaplatit koncový uživatel, občan ve finální ceně. Současně jsou firmy obezřetné k větším a plánovaným investicím, protože nejistota je velká. Každého to trápí, ale hospodářství zatím stále dobře šlape a věřím, že tomu tak bude i nadále.
