Šelmy z Polska narozené v zajetí ohrožují divoké rysy ve střední Evropě

V Jeseníkách a v Českém Švýcarsku se objevili polští rysi, o kterých tuzemští vědci a ochránci přírody mluví jako o větších „bratrancích“ tuzemského rysa ostrovida. Problém je, že se narodili v zajetí a mají sibiřský původ, což ohrožuje ochranu rysů ve střední Evropě.

KRIMI

Sledovat další díly na iDNES.tv

Zástupci Hnutí Duha Olomouc, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, Mendelovy univerzity v Brně a Národního parku Šumava se shodli, že polský program návratu rysů do volné přírody ohrožuje populaci divoce žijících šelem ve střední Evropě.

Tuzemští vědci a ochránci přírody uvedli, že autoři polského projektu vypustili v Západopomořanském vojvodství bez dohody se sousedními zeměmi 52 rysů. Přestože se narodili v zajetí, o jejich genetickém původu jsou jen omezené informace.

„Dva z rysů vypuštěných v Polsku se objevili v Národním parku České Švýcarsko a v Jeseníkách,“ uvedl ředitel Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

„Ochočené“ šelmy mohou ohrozit okolní rysí populace a zhoršit nízkou toleranci lidí vůči této šelmě. Stav některých rysích populací je totiž kritický, ať už kvůli jejich izolovanosti, klesající genetické diverzitě nebo nelegálnímu lovu.

Větší „bratranci“

Polský program má podle odborníků velké nedostatky. „Je nejisté, jaké dopady na toleranci šelem ze strany veřejnosti bude mít vypuštění jedinců narozených v zajetí. Nemusejí být připraveni na život v přírodě a mohou si to usnadňovat lovem domestikovaných zvířat. Neznáme jejich původ a hrozí riziko genetického a fyziologického nesouladu s původní populací,“ uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Návrat rysa

V Evropě se uskutečnilo několik reintrodukčních programů rysa ostrovida. Díky nim se tato vzácná šelma znovu vrátila do míst, odkud ji lidé dříve vyhubili. Příkladem je úspěšná reintrodukce rysa na Šumavu, která probíhala v letech 1982 až 1989, kdy na české straně bylo vypuštěno sedmnáct divokých rysů původem ze Slovenska.
Stav některých těchto populací je však kritický, což je dáno jejich izolovanosti, klesající genetickou diverzitou nebo nelegálním lovem. I proto byla pro další reintrodukční programy v rámci evropského společenství přijata pravidla, která by měla zajistit jejich úspěch.

Polské šelmy jsou schopné se rozptýlit do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská.

„Jedinci do polského projektu jsou vyhledávání mezi německými soukromými chovateli, u nichž bylo zjištěno, že mají v chovech rysy sibiřského původu. Ti jsou větší než rysi karpatští a mohou menším ‚bratrancům‘ konkurovat nebo je ohrožovat,“ uvedla Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Rysové z Karpat

Na návrat rysa do volné přírody myslí také na slovinsko-chorvatsko-italském pomezí a ve Falckém lese v Německu. Ale tam pracují zoologové obezřetněji.

„V obou případech tam přemisťují divoce žijící rysy odchycené v Karpatech. Tím se zachovává evoluční linie již dříve vypuštěných zvířat, která pocházela z karpatské populace,“ popsal Kutal.

Mezi myslivci a chovateli hospodářských zvířat nemá rys mnoho příznivců. „Tolerance rysa zájmovými skupinami je pro jeho ochranu zásadní. Důležitá je dlouhodobá práce s veřejností, její správná informovanost a vyvracení zažitých mýtů. Tuto práci může špatně provedený reintrodukční program zhatit,“ upozornil vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.