Cukrovkář, ilustrační foto.

Cukrovkář, ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

S cukrovkou se v kraji jen loni léčilo přes 52 tisíc lidí

  • 0
Sladké pojmenování "cukrovka" má pro stále více lidí v Olomouckém kraji hořkou příchuť. Nevyléčitelná nemoc zvaná diabetes mellitus, která je známější právě pod jménem odvozeným od středobodu celého problému – hladiny cukru v krvi, trápí stále víc Středomoravanů.

Při pohledu do statistik lze mluvit u nemoci o raketovém vzestupu. V některých směrech region dokonce překračuje i celorepublikové průměry.

Jen loni se v kraji s chorobou zvanou též úplavice cukrová léčilo 52 253 lidí. Přitom o pět let dříve to bylo celkem 43 985 pacientů. "V přepočtu
se v roce 2009 v Olomouckém kraji léčilo 81 lidí na tisíc obyvatel, přičemž v roce 2004 to bylo jen 69 pacientů na tisíc obyvatel kraje," potvrdila Blažena Kozlíková z ostravské pobočky Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Za dvanáct měsíců minulého roku si pak danou diagnózu od lékaře vyslechlo 4 300 nových "cukrovkářů". Ze statistik vyplývá, že počet léčených diabetiků se zatím usadil na 8,1 procentech z celkového počtu obyvatel regionu. Tuzemský průměr byl nižší – přesně 7,5 procenta.

Při přehlednějším přepočtu na každých deset tisíc obyvatel regionu je tento průměr 814 případů, v celém Česku pak "jen" 746 případů. Nejvíc diabetiků žilo na Olomoucku. "Za vyšším počtem odhalených nemocných s diabetem může ale stát také pečlivost praktiků, kteří zjistí více případů než jejich kolegové v některých jiných krajích," podotkla olomoucká diabetoložka Anna Rancová.

Lékaři rozlišují dva základní typy cukrovky. První je méně častou formou, která vzniká, když slinivka břišní přestane vyrábět inzulin. Diabetes
2. typu je nejrozšířenější. U takto postižených slinivka vytváří dost inzulinu, ale buňky v těle na něj nedostatečně reagují. Právě u druhé skupiny bijí lékaři na poplach. "Je to epidemie třetího tisíciletí. Cukrovka je daň za špatný životní styl spočívající v nezdravé stravě, zvýšeném příjmu energie a obezitě, v nedostatku pohybu," uvedla Marie Jouklová z Edukačního centra pro diabetiky prostějovské nemocnice.

Zbraněmi v boji s "tichým zabijákem" jsou správná životospráva a pohyb, které snižují riziko rozvoje nemoci až o 40 procent. Jenže obyvatelé regionu příliš disciplinovaní nebývají. Podle vedoucí diabetologické ambulance olomoucké fakultní nemocnice Věry Loykové se začnou o své zdraví starat, až když u nich nemoc propukne. "A ani tehdy nejsou někteří ochotní dodržovat doporučení ohledně životosprávy, diety či pohybu," podotýká.

Cukrovka totiž nebolí. "Lidé si tak neuvědomují, že jde o celoživotní záležitost, nechápou, jak moc je může nemoc ohrozit," upozorňuje Loyková. Dokládá to na rostoucím počtu pacientů, kteří nebrali předepsané léky nebo včas nenavštívili lékaře. "Přijdou až s pokročilejšími komplikacemi choroby," dodává.

Cukrovku často doprovázejí další komplikace. K nejzávažnějším patří postižení zraku nebo úplná slepota, selhání funkce ledvin. Hrozí i poškození nervů a krevního zásobení dolních končetin – takzvaná diabetická noha, která může skončit až amputací. K té museli loni doktoři v kraji přistoupit v 335 případech.

Diabetické komplikace podle zdravotnických statistik loni v regionu postihly 15 614 nemocných. Nejčastěji se jednalo o poškození oční sítnice, kterou lékaři odhalili celkem u 6 741 pacientů, 117 z nich osleplo. Podle odborných odhadů diabetes zkracuje život průměrně o 8 až 10 let. Cukrovka je i kvůli komplikacím s ní spojeným jedním z nejnákladnějších chronických onemocnění.

"Jde o ekonomicky náročnou léčbu. Proto se domnívám, že by u lidí, kteří se nevěnují prevenci, nepečují o své zdraví a podceňují chorobu, vše mělo být zohledněné," podotkla Loyková. Důkazem, že by cukrovku lidé neměli brát na lehkou váhu, je i to, že jde o šestou nejčastější příčinu úmrtí. Riziko úmrtí lidí s diabetem je asi dvakrát až čtyřikrát vyšší než lidí bez diabetu téhož věku.