„Pravděpodobnost, že ještě přijdou noční mrazy, je vysoká, vždyť přicházejí každý rok. My jsme připraveni na ochranu sadů nasadit snad všechny dostupné prostředky,“ říká ředitel ovocnářské divize společnosti Úsovsko Klopina na Zábřežsku Michal Horáček.
Meteorologové potvrzují, že obavy zemědělců z mrazů v Olomouckém kraji jsou namístě.
Ovocnáři nakoupili vyvíječe mlhy
Úsovsko patří k největším pěstitelům jablek v republice. „Prvním opatřením, pokud se dá očekávat mráz, je nástřik stromů biostimulátory, což jsou látky zvyšující odolnost. Je to vlastně první ochrana proti mrazům,“ popisuje Horáček.
Ovocnáři z Úsovska mají také připravené menší balíky slámy, které rozvezou po sadech a zapálí. „Má to dvojí efekt. Jednak se zvýší teplota a kouřová clona nepustí teplejší vzduch nahoru,“ říká Horáček.
Loni Úsovsko pro své sady nakoupilo tři vyvíječe mlhy. Letos přikoupilo tři další. Speciální výkonné motory přisávají roztok vody s glycerinem a vytváří mlhu.
Teplo ze země tak nestoupá nahoru, ale drží se pod mlhou. Zdejší ovocnáři mají také techniku na rosení vodou.
„Dělali jsme si rozbor, které způsoby ochrany jsou nejlepší. Nejúčinnější je zapálení balíků slámy. Na druhém místě jsou vyvíječe mlhy. Ty jsou ale účinné jen při mrazech blízko nule, na rovinatých plochách a zároveň nesmí foukat. Nejméně výhodné je rosení vodou. Je také nejnáročnější, protože se musí aplikovat po celou dobu mrazu a to nejsme schopni na velké ploše udělat,“ srovnává Horáček.
Loni ovocnáři z Úsovska díky nasazení různých způsobů ochrany podle něj zachránili polovinu úrody.
„Dá se říct, že jsme dopadli dobře. Hodně podniků na tom bylo mnohem hůř, mnozí nesklízeli vůbec. Bez ochrany proti mrazům se dnes už neobejdeme,“ ví šéf úsovských ovocnářů.
V Medlově sázejí na dřevěné uhlí
Nový vyvíječ mlhy koupilo do svých sadů také Hospodářské družstvo Určice na Prostějovsku, které pěstuje jabloně, třešně, višně a hrušně.
„Zatím jsme proti mrazům nepoužívali nic. Uvidíme, jestli vyvíječ mlhy pomůže. Pokud by byly mrazy jako loni, tak ano, na ty předloňské už to ale nestačí,“ porovnal vedoucí sadů Pavel Melka.
To Zemědělské družstvo Moravan z Domamyslic na Prostějovsku spoléhá na klasiku. „Máme nachystané hromady chrastí a balíky slámy. Když bude potřeba, pomůže nám teplo z ohně,“ říká šéf družstva František Koudelka.
Loni zdejší sady přežily mrazivé noci relativně dobře. „Bohužel pak nám úrodu zničily kroupy, takže jsme sklízeli jen procento jablek,“ doplnil předseda družstva.
Unisad Králová v Medlově na Olomoucku má vyvíječ mlhy. Teplo si však nevyrábí zapálením slámy nebo chrastí, ale využívá dřevěné uhlí, které zapálí v koších.
„Vyrobíme teplo, přikryjeme stromy mlhou. Teplo se tak déle udrží. Loni se nám tato kombinace velmi osvědčila,“ vysvětlil ředitel společnosti Pavel Vodseďálek. Unisadu se tak podařilo loni zachránit podstatnou část úrody.
Někteří pěstitelé nechávají vše na přírodě
Existují však i podniky, které spoléhají na to, že mrazy „přežijí“ bez použití techniky.
„Sady máme ve svahu, takže stromy v mrazech přece jen tak netrpí. Loni jsme první vlnu mrazů zvládli s vytápěním, jenže 21. května přišel mráz bez varování, meteorologové s ním nepočítali. Sklizeň byla jen zanedbatelná. V našich podmínkách nevidím účinné technické řešení, jak ztrátám způsobeným mrazy zabránit,“ shrnul ředitel Tagrosu Troubelice na Olomoucku Bohuslav Nevěřil. Firma pěstuje především jablka a švestky.
Zemědělec Zdeněk Horák z Hradčan na Olomoucku pěstující jabloně, hrušně, švestky a meruňky nechává vše na přírodě.
„Několikrát za sebou mi úplně vymrzly švestky i meruňky. Pořizovat ale nákladnou techniku se mi v současné době ve starších sadech nevyplatí. V horizontu několika let ale plánuji obnovu sadů, takže potom o nějaké ochraně budu přemýšlet,“ řekl Zdeněk Horák.