Z pohledu rozlohy měst v Asii a západní Evropě architekti z Benoy překreslují ulice, v Olomouci a Prostějově ale v podstatě navrhují rovnou celé čtvrtě. Co je na těchto "malých" moravských městech láká?
"To, že Olomouc není hlavní město nebo známé velkoměsto, není důležité. Podstatné je, že při navrhování dokážeme respektovat místní prostředí," říká Robert Bishop, ředitel Benoy pro Evropu a Skandinávii, který vedl tým lidí podepsaných pod plánem obchodního centra Šantovka v Olomouci. To má podle něj fungovat jako motor ekonomického rozvoje regionu.
Robert BishopV roce 1989 absolvoval The Welsh School of Architecture v Cardiffu. Do architektonické kanceláře Benoy nastoupil v roce 1994, jedním z jejích ředitelů se stal v roce 2002. Během týdne tráví Bishop tři až čtyři dny v zahraničí. Žije na venkově v hrabství Nottinghamshire. |
Zní to sice skvěle, ale Šantovka je přece jenom další nákupní centrum, nebo není?
Samozřejmě, že je to obchodní centrum. Nemůžeme předstírat, že je to něco jiného. Ale my věříme, že jsme ho navrhli novým, zodpovědnějším způsobem.
Jak to myslíte?
Když se podíváte na některé z developerských projektů ve střední a východní Evropě z 80. a 90. let, tak jsou to velmi agresivní stavby. Většina nákupních center je na okrajích měst. Je to často plocha pro tisíce aut s hypermarketem uprostřed. Projekt nemá žádný vztah k centru města, zato vytváří dopravní problémy, je nezajímavý z hlediska životního prostředí a architektura taky není moc přitažlivá. Když jsme přišli do Olomouce, dali jsme si jako jeden z prvních úkolů poznat místní demografii, kulturu a fyzické vazby ve městě. Projekt jsme se snažili s městem provázat. Přirovnal bych to ke stromu s dlouhými kořeny - i Šantovka má vazby zapuštěné hluboko do města.
Jedna z vizualizací nabízejících pohled na budoucí nákupní centrum Šantovka.
Byl jste v Olomouci už před podpisem smlouvy s investorem?
Pochopitelně, chtěl jsem vědět, jak vypadá Morava i místo, kde má vyrůst Šantovka. Ačkoli Olomouc není velké město, byla to pro nás lákavá nabídka, protože stavět se bude velmi blízko centra. Šantovka není projekt z centra Londýna, který bychom pak v Olomouci shodili padákem. Všechny návrhy se snažíme dělat s ohledem na konkrétní město.
Jak takový architekt nasává atmosféru neznámého města?
Musíte tam jet, posedět v restauracích, barech, na náměstích. Musíte si přečíst něco o historii, mluvit s lidmi. Prostě musíte městu porozumět. Pokud se tohle nepodaří, pak je návrh zbytečný, protože nemá k městu vztah. Uvedu jeden malý příklad. Třeba barvy Šantovky jsou inspirované barvami Olomouce. Jsou v nich barvy domů, parků, dokonce i vlajky.
Projekt ŠantovkaUž léta ho plánuje společnost SMC Development, za kterou stojí olomoučtí podnikatelé Richard Morávek a Ivan Gerši. Dalším akcionářem společnosti je pražský podnikatel Luděk Schmidt. Právě on Benoy objevil a udržel v Olomouci, když projekt opouštěli strategičtí partneři. Od Šantovky totiž postupně odstoupily firmy Sekyra Group a později i ING Real Estate. |
Jak na vás Olomouc zapůsobila?
Je to velmi klidné, zajímavé a přitažlivé město. Třeba Praha je pro turisty, kdežto Olomouc je městem pro sebe sama. Ta spousta lidí, která posedává na lavičkách na náměstích nebo v kavárnách nejsou turisté, ale lidé, kteří tam sedět chtějí, protože jsou v tomto městě doma.
Majitelé developerské společnosti, která Šantovku staví, jsou hlavně místní podnikatelé. Několik investorů v minulosti od spolupráce s nimi odstoupilo. Vy ne. Věříte jim?
Myslíte, jestli důvěřujeme svým klientům? Další otázku! Ne, vážně... Ať už navazujete jakýkoliv vztah, osobní nebo obchodní, pokaždé, než do něj investujete, ubezpečíte se, že mu věříte. Je jedno, jestli jde o nadnárodní instituce nebo vztah mezi architektem a developerem.
V případě některých vašich návrhů, třeba dnes slavného centra Ferrari World v Abu Dhabí, si člověk říká, že jste někomu museli splnit dětské sny. Často plníte svým klientům tajná přání?
Jako architekti se hlavně snažíme dát našim klientům, co očekávají, a přidat něco navíc. Je naší prací navrhnout stavbu tak, aby byla finančně životaschopná. Ale taky nás zajímá veřejný prostor, co přinesou okolní plochy městu a jeho obyvatelům. Nejde tedy jen o komerční stránku, která musí fungovat, jinak by ani žádný projekt nebyl, ale je to taky určité kouzlo, které chceme v návrzích přinášet.
Stavby kanceláře Benoy: vlevo Bullring v Birgminghamu, vpravo ION Orchard v Singapuru, který vyhlásil prestižní časopis Retail and Leisure International v roce 2010 za nejlepší nákupní centrum v Asii.
Jak toho chcete docílit u Šantovky?
Šantovka má obrovský potenciál ve svém okolí. Je pro nás hodně důležité vytvořit z něj příjemné prostředí pro veřejnost. Snažili jsme se dosáhnout toho, aby okolí Šantovky bylo hlavně v létě něco jako prodloužení zahrad a domovů sousedních obyvatel. Proto tu chceme zasadit zeleň, umístit do ní terasy a bary a taky oživit řeku. Parky pochopitelně nejsou to, co přináší zisk, ale mohou přispět ke komerčnímu úspěchu projektu.
Architektonická kancelář Benoyosmi kancelářích od Evropy přes Asii až po Střední východ zaměstnává 400 architektů, urbanistů a designérů. Pobočky má například i v Pekingu, Hongkongu, Šanghaji či Singapuru. |
Je těžké najít rovnováhu mezi komerčními zájmy investora a kvalitou architektury?
To je vždycky výzva. Bylo by jednoduché navrhnout krásnou stavbu, která nebude vydělávat, stejně jako udělat projekt, který bude úspěšný finančně, ale přitom nebude hezký.
V České republice už máme spoustu nákupních center, které nejsou hezké ani trochu.
Ano, prázdné plechové krabice bez architektury. To je jednoduché. Způsob maloobchodního prodeje se však v dnešní době mění, tedy mění ho internet. Když si chcete koupit pračku, vyberete si ji na webu a necháte si ji přivézt až ke dveřím. Když si chcete koupit nějaké módní oblečení, můžete to udělat taky tak. Ale třeba si řeknete - proč si neudělat den volna, nevzít děti, ať si taky vyberou něco hezkého? Pak přicházejí na řadu místa, kde se mísí nejen nákupy, ale taky možnosti dát si oběd, kávu, projít se v parku. Kombinace komerčních a volnočasových aktivit se teď stává velmi důležitou a chytří investoři v Evropě už to pochopili. Včetně těch olomouckých.
Jaké materiály navrhujete použít na stavbu Šantovky?
Obecně to budou moderní stavební materiály. Bude tam hodně skla, přičemž na stranách obrácených do okolních parků půjde o sklo barevné. Použijeme také přírodní kámen, protože je, myslím, důležité, aby budova nepůsobila průmyslově. Na dalších místech stavbu ozeleníme rostlinami, které porostou po zdech až na střechu.
Vizualizace nákupního centra Šantovka, které má do dvou let vyrůst na místě bývalých závodů Milo.
Místo, kde se bude Šatovka stavět, má dlouhou historii. Stávala tam továrna na výrobu mýdel a olejů. Měla tahle skutečnost nějaký vliv na váš návrh?
Tam, kde je to vhodné, dokážeme památkově chráněné budovy přeměnit tak, aby odpovídaly požadavkům moderních obchodních nájemníků. Dělali jsme to tak třeba v případě obchodního centra Renoma v polské Vratislavi. V Olomouci jsme nemohli znovu použít zchátralé tovární budovy. V tomto případě nahradí těžký průmysl z předchozích dekád nové obchody a nová pracovní místa.
Opravdu nebyla škoda všechny ty budovy zbourat?
Vždycky je škoda ničit kus historie. Ale město, stejně jako developeři a my, jsme se museli rozhodnout: jsou ty budovy tak významné, že je musíme zachovat? A když je zachováme, neovlivníme zásadním způsobem životaschopnost projektu? Když se zeptáte různých lidí, dostanete různé názory. Pokud půjde o ekology a historiky, řeknou: musíte je zachránit. Když se ale obrátíte na banky a účetní, budou chtít, ať začnete od znova. Dobré rozhodnutí je někde uprostřed.
Území dřívějších závodů Milo je jedním z míst, kde chce město nechat investory stavět výškové budovy. Myslíte, že Olomouc potřebuje "věžáky"?
Výškové budovy mohou být velmi zajímavé, na vhodném místě a ve vhodné situaci. Není správné, pokud vznikají bez celkové vize a pouze kvůli zisku. Každá architektura musí zapadat do konkrétního místa, jeho polohy a kontextu.
Jednu takovou nepovedenou výškovou budovu už máme před hlavním nádražím...
Lidi ale obecně mají rádi budovy středních výšek, zhruba šedesát až osmdesát metrů vysoké. Takové by se, myslím, hodily i do Olomouce, pokud budou dobře navrženy. Když budou brát ohled na to, jak svítí slunce, a nebudou bránit průhledům na historické centrum, tak mohou být dokonce velmi krásné.
Patří takové budovy i na Šantovku?
Potenciálně ano. Je to ale jen můj názor. Možná že obyvatelé města to vidí jinak. Je to otázka osobního vkusu a také územního plánování.
V Olomouci jsou lidé, kteří proti novým nákupním centrům protestují. Nechtějí další supermarkety v centrech. Je to běžné i v jiných zemích?
To se děje všude a myslím, že je správné, když lidi podrobně zkoumají připravovanou výstavbu. Často se mění velké části měst, někteří obyvatelé v nich žijí třeba už padesát let. Je dobře, že se ozývají hlasy pro i proti. My jim musíme naslouchat a přesvědčovat se, že to, co děláme, je zodpovědné a citlivé.
Patří takové obří nákupní zóny do center historických měst?
Obecně vzato, když řeknete, že tam nepatří, budu se s vámi hodně přít. Je lepší umístit projekty do center nejen kvůli tradicím, ale i proto, že s sebou přinášejí dobrou infrastrukturu, dopravní možnosti a celkové oživení. Spousta obchodních zón už byla postavena na okrajích měst. A co to přineslo jejich centrům? To, že jsou večer skoro mrtvá.
Co říkáte na stavbu Šantovky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 14. března 2012. Anketa je uzavřena.
