Kulku jsem měl ještě nedávno v těle, vzpomíná veterán na válku s Němci

  12:53
Střela mu prolétla kolem hlavy, málem uhořel v autě s nákladem benzinu a dlouhé roky po válce žil v těle s kulkou, která ho zasáhla jedné mrazivé noci. O napínavé chvíle není ve vyprávění válečného veterána Viktora Ráži nouze.

Válečný veterán Viktor Ráža se narodil 13. července 1925 v Ulbárově na Volyni. (podzim 2018) | foto: Miloslav Jančík, MAFRA

Byly to chvíle plné hrůzy. Už jako mladík byl Viktor Ráža na Volyni na začátku druhé světové války členem odbojové skupiny Blaník, mimo jiné pomáhal převážet zbraně do boje proti Němcům. Právě byl opět na cestě, a aniž to tušil, bude na ni vzpomínat i po desítkách let.

Ve voze měl munici, granáty a také pušky, vše zaházené slámou nebo ukryté pod sedačkami. Výzbroj pocházela od Maďarů, jejich hlídky se členům Blaníku často dařilo opít a odzbrojit. Jedna z nich mu však stojí v cestě. Ráža zastavuje, drama začíná...

„Vysvětlil jsem, kam jedu. A oni si hned nastoupili, ale sedli přímo na granáty. Dovedete si představit tu hrůzu,“ zesiluje hlas Ráža.

Granáty se v té chvíli zabořily hlouběji mezi pera sedadel. „Naštěstí se to všechno nějak prověsilo. Ale jak jsem jel, tak jsem mezi ta pera sáhl, cítil jsem ty granáty,“ líčí Ráža.

Naráz už životu nebezpečnou jízdu nemohl vydržet. Zachránila ho odbočka na jednu z okolních vesnic. „Zastavil jsem a řekl, že tam musím zajet. Maďaři byli hrozně naštvaní, ale vystoupili a šli dál pěšky,“ vzpomíná veterán.

Při otázce, jak by to s ním dopadlo, kdyby hlídka na ukryté zbraně přišla, nezaváhá ani sekundu.

„Na místě by mě zastřelili,“ odvětí jednoznačně. A nebylo to rozhodně naposledy, kdy dnes třiadevadesátiletému Rážovi hrozila smrt.

Dědeček sloužil v carské armádě, otec v polské

Narodil se 13. července 1925 v Ulbárově na Volyni, což je dnes oblast na severozápadě Ukrajiny. Tady vyrůstal a chodil do české matiční školy, kvůli začátku druhé světové války ji ovšem nemohl dokončit.

Příběh mjr. Viktora Ráži

K armádě měl Ráža vždy blízko. Jeho dědeček sloužil za první světové války v carské armádě, tatínek byl polský voják. Na Volyni, kde se potkávala řada menšin a během dějin se několikrát měnil režim a vláda, nešlo o nic výjimečného.

Za Rážova mládí spadala pod Polsko, na začátku války sem vpadli vojáci Sovětského svazu, pak část Volyně držel wehrmacht. Válka se tak dostala do životů i početné komunity volyňských Čechů, kteří tu žili již od 19. století. Díky tomu, v jakém prostředí vyrůstal, se Ráža domluví hned několika jazyky.

„Hlavně polsky, ukrajinsky, rusky a něco málo maďarsky,“ vypočítává veterán a na požádání přidá několik maďarských slůvek. Při prosbě o překlad se jen šibalsky pousměje a prohodí: „sprosťárna“. I během vyprávění občas v nejnapínavějších pasážích sáhne po tvrdším výrazu, ale jako chlap zocelený válkou na to má právo, jeho příběhy jsou navíc díky tomu o to opravdovější.

Zbraně se dařilo získávat i díky slivovici

V odbojové organizaci Blaník Ráža nejprve fungoval jako spojka při předávání informací, později měl stejně jako další kluci a mladíci za úkol opatřit zbraně. A to se dařilo díky slivovici, kterou měli členové maďarských hlídek velice rádi.

„Hodně pili, uměli to. Ale když se opili, tak jsme jim flinty vzali, anebo je dokonce sami zapomněli a šli domů bez pušek,“ vzpomíná Ráža.

Zbraně se Čechům na Volyni hodily i při obraně proti často rabujícím ukrajinským nacionalistům – banderovcům.

„Pořád jsme s nimi bojovali a měli s nimi problémy,“ povzdechne si veterán. Zlom pro něj znamenal rok 1944, na jaře s tatínkem přešel do 1. československého armádního sboru pod velením generála Ludvíka Svobody.

„Nejprve mě dali na výcvik k samopalníkům. Tam jsem pobyl jen krátkou dobu. Potřeba byli šoféři, a tak jsem šel mezi ně do zbrojních dílen,“ popisuje Ráža. Jako řidič a opravář zbraní byl v kontaktu i se svým tátou, který už jako zkušený důstojník velel celému zbrojnímu skladu.

„Když jsme tam pro naše dílny jezdili fasovat munici, vždy nám něco přihrál, abychom měli dost,“ usměje se.

Jezdíval často do Kyjeva, kam vozil ostatní šoféry pro nově dodaná auta. Vyzkoušel si tak řízení džípu, chevroletu či terénního auta značky GAZ a také legendárních amerických nákladních vozů Studebaker, na něž nedá dopustit a které se na východní frontu dostaly v rámci válečné pomoci Sovětskému svazu.

„Na gazík jsem si napsal Směr Praha“

Nejvíc ale vzpomíná na gazík, který na začátku nafasoval s úkolem dojet s ním při postupném osvobozování Československa až do jeho hlavního města. To však v roce 1944 stále drželi v rukou nacisté. Kdy válka skončí, nikdo nemohl ani tušit.

„Ale já jsem si na ten gazík napsal „Směr Praha“. Když jsem ho tam pak skutečně zase předával, všichni se smáli, jak je možné, že jsem to už tenkrát věděl, že do ní skutečně dojedu,“ říká pobaveně Ráža.

Od šťastného příjezdu do znovu svobodné Prahy ho však dělila řada měsíců a také několik situací, kdy málem přišel o život. Památku na jednu z nich ještě donedávna nosil stále u sebe. Smrt jej málem zastihla uprostřed mrazivé noci na Slovensku.

Seriál MF DNES Osudy válečných veteránů

K letošnímu 100. výročí založení Československa přináší MF DNES seriál s příběhy válečných veteránů, kteří za svou vlast prolévali krev ve druhé světové válce.

Ještě v roce 2010 žilo v Olomouckém kraji na dvě stě přímých účastníků bojů, dnes už je jich jenom třiačtyřicet. V seriálu se postupně objeví pamětníci bojů na všech zahraničních frontách či bojovníci z řad domácího odboje.

Seriál vzniká ve spolupráci s plukovníkem Milanem Žuffa-Kunčou, předsedou olomoucké jednoty 6. čs. střeleckého Hanáckého pluku Československé obce legionářské.

„S gazíkem jsem zůstal viset v poli, řetězy mi rozedřely pneumatiky. Udělal jsem si proto malý ohýnek, že si alespoň ohřeji ruce. V tom po mně Němci začali střílet. Musel jsem utíkat, ale trefili mě. Tu kulku jsem měl ještě nedávno v těle,“ podotýká veterán.

Jednou téměř zemřel přímo v autě. Vezl náklad benzinu, byly ho stovky litrů. Naráz si všiml, že vůz nebrzdí a lidé na něj ukazují. Téměř celý podvozek byl v plamenech.

„Naštěstí to uhasili, auto bylo celé ohořelé, ale jelo dál,“ říká jakoby nic.

Byť se Ráža do bojů na frontě přímo nezapojil, temnou tvář války zná až příliš dobře. S dalšími vojáky měl mimo jiné na starost sbírat zbraně po raněných a padlých. Výzbroje nikdy nebylo dost.

„Bývaly ale celé od krve a často držel voják ještě na spoušti prst. Bylo to i nebezpečné, zbraně byly odjištěné, a když jsme je hodili na vůz, vystřelily. Jednou mi kulka proletěla kabinou kousek od hlavy,“ vzpomínal Ráža před časem pro web Paměti národa.

Z armády zamířil do zemědělství stejně jako jeho otec

Když válka v květnu 1945 skončila, nebylo mu ani dvacet let. Do své válečné minulosti by se vrátit nechtěl.

„Bylo toho až moc,“ povzdechne si nad vzpomínkami. V uniformě ještě chvíli zůstal jako příslušník strážní roty v Žatci v Ústeckém kraji, sloužit v armádě natrvalo ho však nelákalo. Odcházel z ní jako nadporučík, později byl za své zásluhy povýšen na majora. Sám si ale na vysokou hodnost nepotrpí, rozhodně ho není třeba oslovovat „pane majore“.

„Tu hodnost mi dali až teď, ani jsem si to nezasloužil,“ prohodí. Z armády odešel i jeho otec, každý dostal přidělenou zemědělskou usedlost. Ráža se tak dostal na Moravu, nakonec byl dlouhé roky předsedou JZD v Babicích nedaleko Šternberka.

V závěru vyprávění Ráža na svého tátu zavzpomíná i jako na muzikanta, který hrával v dechovce.

„Já to po něm ale nepochytil. Neměl jsem sluch a on si kvůli tomu ze mě dělal srandu,“ kývne veterán k několika fotografiím na stěně.

Na jedné z největších je právě jeho tatínek – elegán v uniformě. Jeho syn však při loučení dokáže, že hudební vlohy přece jen zdědil. Padne zmínka o tom, že si za války rád zazpíval, hned v polštině zanotuje rytmickou pochodovou píseň. Přitom se zcela mimoděk narovná, najednou tu opět stojí mladík, připravený se svým gazíkem vyrazit směr Praha.

  • Nejčtenější

Špatně parkujete, stojí na falešné pokutě. Rozdává je zřejmě vlastník pozemku

12. března 2024  4:52

Výzvu k zaplacení pokuty pět set korun našlo nedávno několik řidičů za stěrači aut při parkování v...

Taxikář odmítl svézt ženu s dítětem, neměl autosedačku. Dva muži ho napadli

18. března 2024  13:28

Incident mezi taxikářem a dvěma muži vyšetřují policisté v Lipníku nad Bečvou. Řidiče muži napadli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jestli někdo používá estébácké metody, je to podle Babiše ministr Lipavský

14. března 2024  9:38,  aktualizováno  16:05

Předseda ANO Andrej Babiš odmítl, že by měl nějaké složky s materiály, které by měly kompromitovat...

Liberec - Olomouc 4:1. Domácí dovršili obrat série a postupují do čtvrtfinále

12. března 2024  17:45,  aktualizováno  21:55

Prokletí domácích zápasů prolomeno. Bílí Tygři dokázali v pátém utkání jako první vyhrát na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Olomouc jako moravský Salcburk? Američané předloží nabídku, věří Beneš

18. března 2024  9:59

Z voleje odpovídal Jakub Beneš, předseda majoritního akcionáře fotbalové Olomouce. Je prodej...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Jarní prázdniny v Jeseníkách nebolely jen lyžaře, zranili se i lidé při úklidu

18. března 2024  15:35

O pár stovek pacientů více ošetřila chirurgická ambulance Nemocnice AGEL Jeseník od února do...

Dovolené už neplánuji. Olomoucký Navrátil o sezoně, vyřazení i osobním progresu

18. března 2024  14:59

Před začátkem extraligové sezony se čekalo, že hokejovou Olomouc potáhnou jiní. Zvučná jména na...

Taxikář odmítl svézt ženu s dítětem, neměl autosedačku. Dva muži ho napadli

18. března 2024  13:28

Incident mezi taxikářem a dvěma muži vyšetřují policisté v Lipníku nad Bečvou. Řidiče muži napadli...

Před 119 lety vrátili na Hané první oční transplantací na světě pacientovi zrak

18. března 2024  11:25

Olomoucká Fakultní nemocnice si připomíná historický okamžik. V roce 1905 tam lékař Eduard Konrád...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...