Narušené svahy tak stále hrozí sesuvem, protože nejsou zajištěné, a náhlé změny počasí a vlhko zvyšují nebezpečí, že se zemina dá znovu do pohybu. Peníze z ministerstva životního prostředí ale obcím přišly až koncem loňského roku, tedy více než rok po povodních, a místo požadovaných 80 milionů jim odsouhlasilo pouze šestinu této sumy.
"Naštěstí se obleva zastavila a terén nestačil rozmrznout do hloubky. Pokud by se to stalo, hrozí opětovné sesuvy, protože ta místa jsou silně narušena," sdělila Jitka Vavrečková ze společnosti Unigeo, která sesuvy prověřovala a zpracovávala na ně posudky.
Na Jesenicku přitom geologové vyhodnotili třináct narušených svahů jako vysoce rizikových míst. Zatím žádný ze svahů nebyl upraven, kromě menších úprav některých míst, které udělali místní lidé.
Jenže ty podle geologů nemohou stačit. Zatímco opravy koryt vodních toků a silnic se rozběhly hned po povodních, práce na zajištění sesuvů ještě nezačaly. Přitom narušené svahy jsou nebezpečnější než rozbité silnice.
V postižených obcích obrovské škrty peněz nechápou
Cesta k penězům je totiž mnohem delší, než lidé čekali. Navíc obce na Jesenicku dostaly přes třináct milionů korun, což je jen o zlomek toho, co podle zpracovaných projektů požadovaly.
Sesuvy nejvíc postižená Česká Ves vyčíslila náklady na zajištění svahů na pětadvacet milionů korun. "Jsme z toho hodně rozčarovaní. Udělala se spousta práce, průzkumy, projekty. Z hotové projektové dokumentace teď musíme dvě třetiny navržených úprav seškrtat. Znovu se vše předělává. Vadí nám, že nám tak osekali dotace. Přitom ty náklady byly dobře zdůvodněné," řekl starosta České Vsi Petr Mudra.
"Nám dokonce překvalifikovali jeden vysloveně nebezpečný sesuv z trojky na jedničku, takže na ten nedostaneme nic. Chtěli jsme ta místa zabezpečit pořádně, aby byla opravdu bezpečná. Jenže s tím, co jsme dostali, můžeme udělat jen něco. Obávám se, aby se nám to brzy nevymstilo," přidal se starosta Žulové Zdeněk Lučan.
Ministerstvo životního prostředí se hájí, že nic nezanedbalo. "Pozdní uvolnění peněz na dotaci jde především na vrub velkému zpoždění obcí při podání žádosti. Ke krácení jsme přistoupili hlavně proto, že projekty obsahovaly práce zcela nepotřebné k zajištění sesuvů a někdy i z odborného hlediska nesmyslné," uvedla jeho mluvčí Michaela Jendeková.
Obce, ani Unigeo nechtějí vyjádření ministerstva komentovat, geologové ale upozorňují, že bude možné udělat jen nejnutnější úpravy. "Především půjde o odvodnění svahů a některé zajišťovací práce. Potom budeme svahy sledovat. Teprve vydatné deště nebo náhlé změny počasí prověří, zda to bude stačit," řekla Vavrečková.
