Olomouc v posledních třech letech dvakrát žuchla do druhé ligy (že ji teď vede, není valný důvod ke chvále), řešila korupční aféru i kauzu s vykupováním hráčů, která se týkala také Jaromíra Gajdy, je zadlužená, hledá nového mecenáše a rozprodává majetek včetně hřiště s umělou trávou.
Jen slepec či fanatik by tohle všechno mohl opomenout a mávat radostně vlajkami jak na 1. máje. Je pochopitelné, že sigmáci, kterým na klubu záleží, na toto upozorňují a daří se to lépe na stadionu než v obýváku (ač těch, co už raději zůstanou doma, přibylo).
Jistě, nadávky jsou už přes čáru, ale slušná kritika vůči dlouholetému funkcionáři Sigmy, jenž má za současnou krizi klubu jednoznačně spoluzodpovědnost, je zcela legitimní.
O to víc mi spadla brada, když pak na tiskovce odsoudil počínání fandů i trenér Sigmy Václav Jílek.
„Vnímám to už několikátý zápas, úplně dobře tomu nerozumím. Ze své pozice nemám důvod to rozklíčovávat, ale fotbal se dělá pro lidi a fanoušci, nebo jak je nazvat, tomu v tuhle chvíli vůbec nepomáhají. Fanoušci by tam měli být pro to, aby fandili, a ne aby od první minuty byla nevole vůči osobě pana Gajdy, ani nevím, z jakého důvodu,“ komentoval dění na tribunách.
„Fandí se možná dvakrát třikrát nějaký pokřik, jinak je ticho, občas se zatleská po pěkné akci. Jsem z toho trošku rozčarovaný. Kluci na hřišti odvádí maximum. To, že se někomu něco občas nepovede, je naprosto logická věc, nejsou to stroje. Každý má právo na svůj názor, ale tohle nikomu nepomůže. Ani nám, ani situaci tady,“ dodal.
Kdo nemá modré klapky na očích, nevidí pro úsměvy důvod
Chápu trenéra, že chce pro hráče pozitivní atmosféru, ale někdy je loajalita navíc kontraproduktivní. Jako žvýkačka mezi zuby zakrývající kaz.
Vůbec se tím nezastávám frustrovaných křiklounů z hlavní tribuny, kteří hráčům zbaběle nadávají. Legendární Karel Brückner mi říkal, že si je vychovával tak, že když řvali, koho má vystřídat, vždy onen hráč dohrál celý zápas.
Práce s náročnými fanoušky je v Olomouci možná těžší než jinde, ale v éře kouče Psotky se dařilo atmosféru udělat pozitivnější. Aspoň na čas. Teď však pro úsměvy není jaksi důvod. A nevidí to jen ti, co mají modré klapky na očích.
