Úklid v okolí kostela sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Ruiny v pralese na Libavé se díky skautům staly za 19 let opět kostelem

  • 10
Desítky dobrovolníků si každoročně najdou cestu k poutnímu místu ve Staré Vodě na Libavé. Na jeho obnově skauti z celého světa odpracovali od počátku už bezmála 14 tisíc hodin. Zdejší kostel poničený ruskou armádou a jeho okolí zvelebují už 19 let.

Právě kostel zaniklou obec ve Staré Vodě na Libavé připomíná. Někdejší lesk a slávu vracejí poutnímu místu skauti hlavně z Olomoucka. I díky nim je dnes zdejší dominanta - kostel svaté Anny a svatého Jakuba - opět krásný, má svůj oltářní obraz a stejně jako kdysi se zrcadlí na hladině rybníka.

Do vojenského prostoru Libavá se také letos sjelo přes šedesát skautů z Česka, Polska a Kanady. Vůbec poprvé ale skauti navštívili Starou Vodu v létě 1994.

"V té době již stavební firma z Frýdku-Místku opravovala kostel, který stál uprostřed 'pralesa', jenž kolem něj vyrostl za 45 let existence vojenského výcvikového prostoru," popsal začátky obnovy poutního místa Jan Pečínka, vedoucí skautů z Velkého Týnce, který záchranu Staré Vody organizuje. 

Porost houští a stromů ukrýval trosky kláštera, Královské studánky, hřbitov a ruiny někdejších stavení.

Skauti nabídli pomocnou ruku

Dominantou již zaniklé obce je kostel sv. Anny a sv. Jakuba. Ten byl už v roce 1951 vyhlášen za památku a od vzniku vojenského výcvikového prostoru patří české armádě. Ta na nátlak památkářů uvolnila částku kolem dvaceti milionů korun, které měly pomoci tomu, aby se kostel dostal z havarijního stavu.

"Stavbaři ale pracovali pouze na budově kostela, okolními objekty se nezabývali," uvedl Pečínka. Proto se tehdy skauti nabídli, že pomohou zvelebit hlavně okolí kostela.

První pracovní den se uskutečnil na začátku května 1995, kdy se na místě sešlo dvanáct skautů se sekerami a ručními pilkami. "Začali jsme vysekávat prales kolem kostela a na místě trosek kláštera. Další pracovní víkend byl v září 1995 a v následujících letech jsme se scházeli zpravidla třikrát do roka," vzpomíná Pečínka.

Rozstřílená střecha, špatné zdi

Kostel dělníci začali opravovat v roce 1991 po odchodu sovětské armády. "Musela se opravit prostřílená střecha, venkovní fasáda, kanalizace kolem kostela, zpevnit narušené základy, zdivo a další věci," vypočítává Pečínka s tím, že tyto práce skončily v roce 1997, kdy dělníci dokončili novou elektroinstalaci v kostele. 

Skauti mezitím zvelebovali okolí kostela, odváželi odpad, sekali trávu a uklízeli. Při odvážení rumiska z kostela v roce 2000 se jim podařilo vykopat malou část původní dlažby kostela z pískovce a břidlice. Na základě těchto vzorků pak památkáři a stavbaři připravili rekonstrukci podlahy do původní podoby.

V roce 2002 se skauti pustili do obnovy kaple Královské studánky. Ta je od kostela vzdálená asi půl kilometru. "Byla zcela zničená, doslova ležela v troskách," popsal stav památky vedoucí týneckých skautů. "Odvezli jsme několik vleček rumiska a vyčistili původní potrubí, jež bylo po zřícení kaple ucpané. Stavební firma pak za naší asistence zpevnila zdevastované základy kaple a schodiště," dodal. 

Ještě v tom samém roce se skautům podařilo vyčistit průčelí bývalého kláštera, kde našli čtyři vyvrácené kamenné barokní podstavce soch. Ty vyčistili a pomocí jeřábu umístili zpět na původní místo. Bohužel bez soch, ty jsou zničené.

V roce 2004 začali skauti s obnovou zdejšího hřbitova. Všechny náhrobky tu byly poničené, navíc zarostlé křovím a kopřivami. Dobrovolníci pietní místo vyčistili, postupně postavili vyvrácené náhrobní kameny na svá místa a nakonec vztyčili na hřbitově centrální kříž. 

Skautům se podařilo vtisknout zdejší krajině nový obraz, a to díky rybníku za kostelem, který byl zarostlý a vypuštěný. "Vyčistili jsme celou plochu, opravili výpustní šachtu v hrázi a vykopali přívodní kanál. Napuštěný rybník od té doby opět zrcadlí na své hladině obraz opraveného kostela," neskrývá nadšení Pečínka.

Pomáhali i zaoceánští skauti

S přibývajícími lety vzrůstal i počet účastníků, kteří se na obnově Staré Vody podíleli. Z původních 12 pomocníků se průměrný počet dobrovolníků zvýšil až na šest desítek. Najdou se mezi nimi jak desetileté děti, tak také skautští senioři, kterým je kolem sedmdesáti let.

"Už se nám ale také stalo, že se nás tu sešlo i 120. To už jsme měli problém najít pro všechny práci a zajistit dostatek nářadí," dodal s úsměvem Pečínka. 

Jádro skautů pochází z Olomoucka, pravidelně se ale přidávají oddíly z celé republiky. Pomáhat přichází ve velké míře i zahraniční účastníci. V roce 1998 přijeli dobrovolníci z Francie a Slovenska, od roku 2000 to jsou například skauti z Polska.

"V letech 2002 a 2006 s námi ve Staré Vodě pracovali také skauti z partnerského města Owensboro z Kentucky v USA. Objevili se tu rovněž jednotlivci z Holandska a Německa. Od roku 1996 udržujeme kontakty také s německými rodáky, kteří byli jako děti v roce 1946 odsunuti. Mnozí z nich ale mají ke svému rodišti hluboký vztah a po roce 1989 sami vyvíjejí snahu o obnovení některých památek ve Staré Vodě," uvedl Pečínka.

Opravit kostel a jeho okolí do původní podoby je ale podle Jana Pečínky ještě hudba daleké budoucnosti. "Od roku 2015 by mělo poutní místo ve Staré Vodě přejít do civilní správy města Libavá," zmínil organizátor akce.

A jaké jsou plány do dalších let? "Uvažuje se o opravě kůru v kostele a obnovení původních fresek na stěnách a stropu, což je práce pro odborníky. Jako skauti chystáme naučnou stezku k historii kláštera a klášterní zahrady. Plánujeme také vybudování přístřešku u Královské studánky. A samozřejmě údržba, ta se opakuje každoročně a bude to tak i v budoucnu," uzavírá Pečínka.