„Využití povrchové vody je zpoplatněno a platí za ni každý, kdo odebere víc než šest tisíc kubíků. Neplatí pouze areály, které ji potřebují na výrobu technického sněhu,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Vlekaři včetně těch z Olomouckého kraje ale nechápou, proč by měli za vodu z řek platit.
„My žádnou vodu nespotřebujeme, neznečistíme. Jen ji přeměníme na sníh, takže se s ní nic špatného neděje. Navíc na jaře pomalu odtává. Někdo zase jen vymýšlí hlouposti,“ zlobí se například majitel areálu Proskil v Branné Rostislav Procházka.
Podle něj by v takovém případě musely úřady zpoplatnit i vodu, kterou využívají vodní elektrárny pro výrobu elektrické energie.
„Vypadá to absurdně, ale v podstatě v tom není žádný rozdíl,“ srovnává Procházka.
Velké skiareály spotřebují za zimu přes sto tisíc kubíků
Ten vlastní sice menší areál, i tak ale zatím za tuto zimu spotřeboval na výrobu umělého sněhu kolem třiceti tisíc kubíků vody.
„Dá se říct, že při stále větším nedostatku přírodního sněhu by bez technického zasněžování nebylo sjezdové lyžování. Pokud stát zpoplatní vodu, promítne se to do cen skipasů, takže peníze státní úředníci nevytahají od nás, majitelů a provozovatelů lyžařských areálů, ale z kapes návštěvníků,“ upozornil Procházka.
Zatímco v Branné spotřebují na zasněžování jen desítky tisíc kubíků vody, velké jesenické skiareály se pohybují v objemu nad sto tisíc kubíků. Například moderní středisko v Koutech nad Desnou letos podle ředitele Petra Marka spotřebovalo kolem 150 tisíc kubíků vody.
„Bereme vodu z řeky Desné. Zatímco teď by jenom odtekla, ze svahu bude na jaře pomalu odtávat a vylepšovat vodní bilanci. Řekl bych, že se do řeky vrátí většina vody, něco se vsákne do země, něco se odpaří, ale to by se odpařilo i v řece. Ministerstvo zemědělství nemůže mít pro zpoplatnění vody pro nás žádné argumenty,“ je přesvědčený Marek.
Také on by při zavedení poplatku za vodu na zasněžování neviděl jinou cestu, než promítnout zvýšené náklady na výrobu sněhu do cen skipasů.
Platit by měli všichni, bez výjimky, tvrdí ministr
Ministr zemědělství Jiří Milek upozornil, že o změně vodního zákona se mluvilo už v době, kdy ještě nebyl na ministerstvu.
„Všechno je potřeba pečlivě analyzovat. S majiteli a provozovateli areálů se budeme bavit, určitě vyslechneme všechny jejich argumenty. Mají pravdu, že voda se nikam neztratí, jen se do toků vrátí později. Na druhou stranu bychom nechtěli, aby někdo měl výjimku a nemusel platit za odběr povrchové vody,“ sdělil Milek.
„Takže by vlekaři platit měli, byť si myslím, že by mělo jít spíš o symbolické poplatky,“ dodal.
Odborníci to, co se děje s vodou při zasněžování, vidí různě. Například Pavel Lipina z Českého hydrometeorologického ústavu si nemyslí, že by technické zasněžování nějak významně měnilo vodní bilanci na horách.
„Pokud se voda z řek dostane do technického sněhu, jenom se zpozdí její odtok. Když vezmeme v úvahu areály v celých Jeseníkách, je to velký objem. Pořád to ale není nijak významné množství, které by mohlo nyní nepříznivě změnit vodní bilanci nebo ji naopak výrazně pozitivně ovlivnit na jaře,“ míní.
To Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského zasněžování kritizuje, vadí mu především to, že se voda z technického sněhu na rozdíl od toho přírodního vsakuje do země jen minimálně.
„Jde v podstatě o led, takže odtává shora a stéká po starších vrstvách do údolí. Voda ze sněhu tak prakticky nezasakuje do podzemí,“ tvrdí.
