Olomoucký kraj řeší, kam v budoucnu s odpadem. Skládky totiž mohou být do několika let uzavřeny či výrazně omezeny, jedním z uvažovaných řešení je tak i stavba spalovny. (Ilustrační snímek)

Olomoucký kraj řeší, kam v budoucnu s odpadem. Skládky totiž mohou být do několika let uzavřeny či výrazně omezeny, jedním z uvažovaných řešení je tak i stavba spalovny. (Ilustrační snímek) | foto: Radek Miča, MAFRA

Skládky v kraji se plní po okraj, jedním z řešení je i stavba spalovny

  • 3
Olomoucký kraj řeší, co bude v blízké budoucnosti dělat s odpady. Jedna z největších skládek v regionu bude totiž plná zhruba za patnáct let, jiné mohou být uzavřeny i dřív. Možnými variantami je přeprava odpadu do spalovny v Brně či plánovaného zařízení v Karviné, nebo výstavba vlastní spalovny.

Byť jsou lidé v regionu třetí nejlepší v republice ve třídění odpadu, smetiště se zde plní stále více. Ročně totiž vyprodukují obyvatelé kraje zhruba 330 tisíc tun komunálního odpadu, což je asi 516 kilogramů na člověka.

Z celkového množství se daří vytřídit na 110 tisíc tun, zbývajících 220 tisíc tun putuje na skládky. Otevírání nových skládek přitom není pravděpodobné. Hejtmanství proto ustavilo komisi, která má do půl roku navrhnout, co bude dál.

"Víc se třídí, ale roste i celkový objem odpadu. Skládky mají své limity. Momentálně víme, že některé mohou za osm let končit. Nechceme-li se nechat zahltit odpadky, musíme hledat řešení přijatelné z ekologického, ekonomického i sociálního hlediska," podotkl náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák.

Za posledních patnáct let nebyla na Hané otevřená žádná nová skládka. "Někteří provozovatelé těch stávajících mají povolené skládkování do roku 2020, ale doufají, že se jim podaří prosadit další etapy," dodal Horák s tím, že z pohledu ochrany životního prostředí je provoz skládky stále složitější.

"Negativní pohled na věc má i Evropská unie. Je spíš pro omezování skládkování," vysvětlil Horák. Předpisy se proto zpřísňují a rostou i poplatky za ukládání nového odpadu.

Jedním z řešení může být i nová spalovna

Jedním z největších komplexů na Olomoucku je ten u Mrsklesů. Areál ležící na hranici vojenského prostoru Libavá je odkladištěm hlavně pro "zbytky" z krajského města a jeho okolí.

"Určitě se donekonečna rozšiřovat nedá, ale vzhledem k trendu omezovat vývoz na skládky bychom vydrželi ještě odhadem patnáct let," popsal ředitel firmy LO Haná Radomír Černík.

Skládka v Mrsklesích leží nedaleko Olomouce u hranice Vojenského újezdu Libavá. Slouží hlavně pro skladování odpadu z krajského města.

Skládka v Mrsklesích leží nedaleko Olomouce u hranice Vojenského újezdu Libavá. Slouží hlavně pro skladování odpadu z krajského města.

Nyní se společnost pustila do budování osmé etapy. "Podmínky pro provoz se velmi zpřísnily. Jsou nesrovnatelné s těmi třeba před deseti lety," souhlasí Černík.

Peníze, které provozovatel platí asi dva kilometry vzdáleným Mrsklesům, jsou největším příjmem tamního obecního rozpočtu.

Za každou tunu uskladněného odpadu vesnice dostává pět set korun. "Poplatky se platí více let, ale postupně narůstaly až na pětistovku za tunu," popsala starostka Mrsklesů Miluše Foukalová.

Provoz je podle ní z pohledu životního prostředí zabezpečený. "Netrpíme tím, že by skládka smrděla nebo něco podobného. Nejvíc nás i obce na trase zatěžuje doprava a velká auta," dodala.

Odpad jako zdroj energie

Stále vyšší náklady regiony tlačí k jinému způsobu nakládání s odpady. Hejtmanství uvažovalo o jeho převozu do spalovny v Brně.

"Chystá se i energetické nakládání s odpady v Ostravě. Všechny možnosti a jejich ekonomické dopady má prověřit právě ustanovená skupina," řekl Horák.

Jednou z variant je stavba spalovny či její přebudování z nějakého již existující průmyslového podniku. "Slovo spalovna ale není přesné. Šlo by o zařízení pro energetické využití odpadu. Jeho množství na rozdíl od nerostných surovin roste. Takže se z odpadů do budoucna stává zajímavý zdroj energie," vysvětlil Horák. Pro tento plán chtějí hledat řešení spolu se Zlínským krajem.