Obnovenou olomouckou Rudolfovu alej čeká velké kácení. Stromy totiž napadla smrtelná choroba, slizotoková nekróza. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Nákaza ničící kaštany olomoucké aleje ohrožuje v parcích dalších 200 stromů

  • 0
Slizotoková nekróza už má v Olomouci na svědomí 229 kaštanů v Rudolfově aleji, které čeká kácení. Teď je ale v olomouckých parcích kvůli zhoubné nemoci ve velkém nebezpečí dalších dvě stě stromů. Nákaze velmi pravděpodobně neuniknou.

Zákeřná nákaza decimuje jírovce v celé Evropě a Olomouc nezůstala ušetřena. Jediné řešení je přitom nyní kácení.

„Napadené stromy nelze vyléčit a představují trvalý zdroj infekce pro ostatní jírovce všech věkových kategorií. V následujících letech by navíc jírovce v žádném případě neměly být vysazovány na stejná stanoviště,“ popsala ve znaleckém posudku Ivana Šafránková z Mendelovy univerzity v Brně.

Kromě už zasažené aleje přitom rostou další zhruba dvě stovky kaštanů v různých částech hojně navštěvovaných Čechových, Smetanových i Bezručových sadů. Celkově kaštany v trojici parků tvoří zhruba sedm procent stromů.

„Jejich zastoupení je v olomouckých sadech překvapivě rovnoměrné. Největší koncentrace mimo Rudolfovu alej je v Bezručových sadech, kde kromě jírovců roztroušených po skupinách v porostech dožívají starší exempláře v Michalském stromořadí,“ doplňuje Zdeněk Šup, vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora. Právě to parky spravuje.

Kaštany na dalších místech mohou ochránit ostatní stromy

Tyto jírovce jsou ve velkém nebezpečí. Šup se při hodnocení rizika odvolává na zkušenosti ze zahraničí, kde je slizotoková nekróza rozšířena už plošně. Naopak v České republice se doposud vyskytuje pouze v několika ohniscích.

„S vysokou pravděpodobností lze předpokládat v dohledné době plošné rozšíření tohoto patogenu i u nás. A to nejen v olomouckých parcích,“ popisuje Šup. Zatím se v nich nákaza mimo alej nedostala, zaměstnanci Flory chodí stromy kontrolovat.

Šup předpokládá, že přímo v sadech by se nákaza mohla šířit podstatně pomaleji. A to díky skutečnosti, že jednotlivé jírovce jsou obklopeny dalšími druhy stromů.

Rudolfovu alej čeká kácení

„Také včasné odstranění napadených stromů by infekci výrazně zbrzdilo,“ dodává Šup.

Současně upozorňuje, že i kdyby bylo nutné kvůli nemoci vykácet jírovce i mimo alej, vzhled parků, by to zásadně neponičilo.

„A to vzhledem k relativně nízkému zastoupení těchto dřevin,“ míní. Již nyní ovšem kaštany z parků mizí. Podle Šupa je tento druh stromů už téměř dvacet let pod tlakem nejrůznějších chorob. Nové jírovce se proto vysazují jen málokdy.

„To má za následek stárnutí populací tohoto druhu v celé Evropě. Staré jírovce jsou kvůli bezpečnosti v parcích postupně káceny a nahrazovány jinými dřevinami, jež tolik netrpí závažnými chorobami a škůdci,“ vysvětluje Šup. Má za to, že útlum vysazování kaštanů potrvá několik desetiletí. A to do chvíle, než jejich choroby zase vymizí.

Vykácené kaštany v aleji nahradí jiné druhy stromů

Za pravdu mu dává i přístup města. Plánuje Rudolfovu alej po vykácení znovu obnovit. Objeví se v ní ale jiný druh stromů. Vybírá ho skupina složená ze zástupců radnice i odborníků. Jednou z možností jsou například platany.

„Vzhledem k významu aleje a s ohledem na to, že před lety se do výsadby jírovců zapojilo i mnoho dobrovolníků z řad Olomoučanů, počítáme s tím, že by se na nové výsadbě opět mohli podílet i občané,“ uvedl před časem náměstek primátora Aleš Jakubec. Přednost by dostali účastníci výsadby z let 2010 a 2012.

Obecně ale kaštany jako druh podle Šupa ze světa nezmizí. Zdůrazňuje, že epidemie nemocí stromů jsou přirozený jev.

„Ani slizotoková nekróza nebude pro existenci jírovců znamenat ohrožení. Věřím, že v budoucnu budou tyto krásné stromy zpět na výsluní své slávy,“ uzavírá Šup.