Světelný kužel, který vycházel z areálu bývalé cihelny mezi Smržicemi a Čelechovicemi na Hané, byl vidět dokonce až v Prostějově.
„Kdyby to tak svítilo dál, je to úplná katastrofa. Když se stmívá, musí se tam zatáhnout clona, aby světlo ze skleníku nerušilo okolí. Nejen kvůli hvězdárně a pozorování noční oblohy, ale hlavně kvůli přírodě, zvířatům a lidem. Například v Čelechovicích někteří lidé říkali, že si ani nemuseli svítit lampami,“ popisoval neobvyklý úkaz vedoucí prostějovské hvězdárny Karel Trutnovský.
Starostka Smržic Hana Lebedová potvrdila, že problém se světlem naštěstí trval jen krátce.
„Opakovalo se to pouze párkrát, a jak jsem byla informována, byla to nějaká chyba v technologii, než se provoz skleníku zaběhne,“ uvedla. O obrovském světelném kuželu u Smržic se ovšem mohutně diskutovalo na sociálních sítích.
Podle firmy šlo o potíže s clonou v rámci zkušebního provozu
Majitel areálu proto rychle zjednal nápravu. Technický ředitel skleníku Marek Miklas vysvětlil, že šlo o potíže v rámci zkušebního provozu.
„V prvních dnech jsme ještě neuměli včas zatáhnout clonu, která omezuje pronikání světla mimo skleník. Nyní jsme najeli na normální provoz a už jsme tento problém vyřešili. S clonou už umíme manipulovat, zatahujeme ji dřív, takže podobná situace se už neopakovala,“ ujistil Miklas.
Skleník před a po zastínění |
Podle šéfa hvězdárny Trutnovského je po technické stránce odstínění vyřešené dobře.
„Když se to včas zatáhne, opravdu žádné světlo nepronikne ven. Doufám, že to tak bude i nadále a že si už budou dávat pozor,“ poznamenal.
Projekt celoročního hydroponického pěstování rajčat u Smržic však neměl na růžích ustláno od samého začátku. Obec se stavbou nesouhlasila, kromě přílišného světla se obávala škodlivin a toho, že rozlehlá stavba by mohla poškodit ráz zdejší hanácké krajiny.
„Nejvíce nás však bolí doprava, protože v areálu bývalé cihelny je už více provozů. Je tam například výroba slaměných pelet, která vyžaduje dovoz a odvoz materiálu. Ve Smržicích je často obrovská inverze, protože vzduch tady neproudí, jak by měl. Na to a na další věci jsme jako obec poukazovali,“ popsala starostka Lebedová.
První rajčata ze Smržic budou na přelomu února a března
Úřady však všechny námitky zamítly jako neopodstatněné a stavbu povolily. Areál mezi Smržicemi a Čelechovicemi nyní zaměstnává několik místních lidí.
„Za to jsme samozřejmě rádi, ale dnes už to není tak pádný důvod, protože situace na trhu práce je jiná. Se světlem, doufáme, už problémy nebudou. Nakonec jsme se museli smířit s tím, že tam skleník stojí,“ řekla Lebedová.
Společnost Agro Haná, která skleník provozuje, vlastní v okolí více než 500 hektarů půdy. Ubezpečuje, že její hospodaření je vstřícné k přírodě. Tvrdí, že pro hydroponické pěstování rajčat vybírá nejkvalitnější odrůdy, a pochlubila se, že ve skleníku našlo práci 27 zaměstnanců.
„Na přelomu února a března letošního roku začneme naše rajčata dodávat do obchodní sítě v rámci svého prodejce. Lidé však budou mít možnost koupit si rajčata i tady ve Smržicích, protože plánujeme prodej ze dvora. Zahájíme ho někdy v polovině března,“ uvedl technický ředitel skleníku Miklas.
Podle starostky Lebedové už existuje žádost na další skleník, se kterým obec rovněž nesouhlasí. Jiné podobné zařízení se má stavět také nedaleko u Kostelce na Hané.
