"Pokud bychom všechny solární panely v kraji položili vedle sebe, jejich plocha by zabrala přibližně sto fotbalových hřišť. A pokud bychom je postavili na sebe, vytvořily by 22 kilometrů vysoký sloupec," nastiňuje studie údaje za region. Elektřina, kterou vyprodukují solární elektrárny v kraji za pouhých třináct minut, by pak stačila průměrné české domácnosti na celý rok.
Doslova rájem pro firmy jdoucí za solárním byznysem se stalo Prostějovsko, které má jedny z nejlepších slunečních podmínek v republice. Proto tam také vyrostlo nejvíc slunečních elektráren v Olomouckém kraji. Pomohla k tomu i vstřícnost obcí, pro které jsou fotovoltaické články vítaným zdrojem příjmů do tenčících se obecních rozpočtů.
Paradoxem je, že právě Prostějov je dnes velkým odpůrcem solárních panelů. Jenže pozemky v průmyslové zóně pro stavbu slunečních elektráren minulé zastupitelstvo prodalo již před lety.
"Bohužel to nejde vzít zpět. Z mého pohledu je krajně neproduktivní zastavět pozemek v průmyslové zóně solárními panely, protože nepřinesly žádná pracovní místa," komentuje to náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil.
Starosta: Máme z toho desetinu rozpočtu. Ale je to zvěrstvo
Jedna z prvních solárních elektráren v tuzemsku se objevila přesně před třemi lety u výpadovky z Prostějova na Brno, další pak v polích v okolí Čehovic, na katastru Určic a následovaly další.
Starosta Určic na Prostějovsku Vlastimil Konšel vidí zásadní přínos solární elektrárny v penězích, které z nich plynou do obecní kasy. Obec pronajala část svých pozemků na stavbu solární elektrárny, další panely vznikly na pozemcích, které si firma koupila nebo pronajala od lidí.
"Máme z toho 1,5 milionu korun ročně, což je desetina našeho rozpočtu. To ale nic nemění na tom, že na úrodné Hané jsou sluneční elektrárny zvěrstvo," řekl Konšel. Proč tedy Určice solární byznys povolily?
"Kdybychom to nepovolili my, tak se elektrárna posune o katastr dál a dopad na přírodu by byl stejný. Jen peníze by místo nás bral někdo jiný," vysvětlil praktické důvody Konšel. Podle něj je vina na státu, který tento druh podnikání za velmi výhodných podmínek umožnil.
Panely nejsou dobré, ale pořád lepší než dálnice, míní odborník
Půl milionu ročně vydělávají na solárním byznysu i nedaleké Výšovice. "Firma tehdy nabídla velmi slušné nájemné, které je zhruba třikrát vyšší, než je běžné při pronájmu na zemědělské účely. Pro nás jsou to vítané peníze. Kompenzovaly nám propad rozpočtu kvůli výpadku peněz od státu," řekl starosta Ladislav Okleštěk.
Odborníci na životní prostředí v kraji mají jasno. Čistá elektrická energie vyráběná ze solárních panelů nemůže vyvážit nepříznivé dopady.
"Negativní je určitě velký zábor kvalitní zemědělské půdy a také zásah do krajiny," míní vedoucí odboru životního prostředí prostějovského magistrátu Josef Veselský. Jinak je ale podle něj solární byznys pro půdu menší zlo než třeba stavba dálnice.
"Panely jsou dočasná zařízení, která jsou poměrně rychle odstranitelná, a půda je poté zase využitelná pro zemědělství či lesnictví. Přece jen nejde o nevratné změny, které způsobí třeba stavba dálnice nebo průmyslového objektu," nastínil.
