Soud zahájil pondělní jednání, ze kterého se omluvila obžalovaná vlakvedoucí Jarmila Soukupová, s vyloučením veřejnosti, neboť mimo jiné zazněla lékařská zpráva popisující zranění zemřelého dítěte, dále vypovídal prostřednictvím videokonference jeho otec a také soudní znalec.
Poté ve veřejné části předstoupila série svědků. Mimo jiné muž, který stál na nástupišti během zastávky rychlíku Galán na olomouckém hlavním nádraží, kriminalista, který po tragédii na místě prováděl prvotní vyšetřování, či strojvůdce vlaku.
Ten uvedl, že podle jeho názoru by se nedovřenost dveří projevila při odjezdu z olomouckého nádraží, neboť vlak musel projet přes výhybky.
„Tam se vlak dvakrát prudce ‚lámal‘ a když dveře nejsou řádně zavřené, tak se většinou v takové situaci otevřou, proto vlak po těch letech zkušeností kontroluji. Nic takového se ale tehdy při odjezdu nestalo,“ řekl.
Holčička vypadla z okna, tvrdí jeden ze svědků
Největší zájem budila výpověď Františka Petraše, který osudného dne společně s kolegyní tvořil obsluhu minibaru, s nímž procházeli vlakem a ve chvíli vypadnutí dítěte byli ve vedlejším vagonu. Loni v létě totiž na Facebooku zveřejnil výzvu hledající svědky, kteří by potvrdili jeho tvrzení, že dítě nevypadlo dveřmi, jak zní závěr vyšetřovatelů policie a Drážní inspekce.
„Kde je spravedlnost, ta holčička vypadla z okna!!!“ uvedl mimo jiné.
Před soudem dopoledne znovu zopakoval, že stál u okénka ve chvíli, kdy se kolem něj mihl předmět, který zprvu považoval za vypadlý batoh či tašku.
„Teprve poté se ozval zvuk, který jsem zprvu považoval za dopad toho předmětu na násep, ale pak mi došlo, že to nemohlo být ono. Že to musel být zvuk otevíraných dveří. Když jsem se pak podíval dopředu, odkud to mohlo vypadnout, dveře byly otevřené. Za jakých okolností se tak stalo jsem ale neviděl,“ uvedl.
Mimo jiné pak čelil otázkám zmocněnce rodiny, který se ho ptal na základě čeho psal své statusy a uváděl do médií, že dveře se otevřely až potom.
„Co jsem uvedl v příspěvku je moje domněnka, neviděl jsem, odkud dítě vypadlo. Zvuk byl jako když něco dopadlo, ale domnívám se, že to byly ty dveře, jak se otevřely,“ reagoval na to Petraš.
Podle vyšetřovatelů vypadlo dítě dveřmi
Stejnou verzi poté předestřela i jeho kolegyně Věra Danilová, která uvedla, že nejprve zaslechla podivný zvuk znějící jako rána na střechu, poté hrozný křik, a teprve poté zazněla rána otevírajících se dveří.
„Ta rána otevřených dveří byla oproti té první ráně úplně něco jiného. Už párkrát jsme to zažili, že se otevřely dveře, tak už ten hluk znám,“ doplnila.
Podle vyšetřovatelů vypadlo dítě dveřmi. Vlakvedoucí Soukupová a průvodčí Jana Stejskalová kvůli tomu čelí obžalobě z usmrcení z nedbalosti, za což jim hrozí až šest let vězení.
Odpovědnost nesou podle obžaloby za to, že dveře, kterými na nádraží v Olomouci 24. července 2016 odpoledne na poslední chvíli nastupoval do rychlíku Galán cestující, zkontrolovaly pouze na dálku pohledem (podrobnosti o dění před tragédií čtěte zde). Přehlédly tak, že nejsou správně zavřené.
Kvůli tomu je mechanismus zabraňující otevření za jízdy neuzamkl, a poté co vlak vyjel na volnou trať a zrychlil na 111 kilometrů v hodině, nápor vzduchu dveře otevřel. A to právě ve chvíli, kdy u nich stála dvouletá dívka, jejíž matka se v ten moment věnovala na blízké toaletě druhé dceři.
Součástí několikaměsíčního vyšetřování, které policisté dokončili rok po tragédii, byl kromě několika znaleckých posudků i vyšetřovací pokus, který opakoval jízdu vagonu s nedovřenými dveřmi. Ten potvrdil, že se dané dveře při špatném zavření, kvůli kterému je následně systém bránící otevření za jízdy nemůže zablokovat, opravdu po dosažení kritické rychlosti otevřou.
Jak vypadalo podle vyšetřovatelů otevření dveří vlaku, kterými dítě vypadlo:
23. února 2017 |
Odpoledne soudní jednání pokračovalo přehráváním záznamů z bezpečnostních kamer na olomouckém nádraží, na nichž je zachyceno dění na nástupišti a také při odjezdu. Jedna z kamer pak na odjíždějícím vlaku zachytila osudné dveře s klikou směřující směrem dolů, což může být ukazatel špatného zavření.
Jako poslední předstoupil soudní znalec z oboru strojírenství a drážních vozidel Radek Knoflíček, který byl i u vyšetřovacího pokusu. Ten mimo jiné zpochybnil, že by dítě mohlo vypadnout z okna.
„Z toho, co zaznělo při výpovědích, považuji za nemožné, aby pan Petraš viděl dítě letět, pokud by vypadlo z okna kupé, v němž rodina cestovala. Už vzhledem ke vzdálenosti kupé a místa, kde stál. Z logiky věci vyplývá, že dítě vypadlo ze dveří. Bude-li někdo stát poblíž nich při otevření, podtlak ho vytáhne ven, ale protitlak vzduchu ho stlačí k zemi, tudíž bude hned padat do kolejiště,“ řekl.
To podle něj odpovídá i Petrašovým slovům, že letící „předmět“ se mihl zhruba v úrovni mezi podlahou a podvozkem vagonu, a on ho zahlédl pod sebou v momentě, kdy se opíral o okno.
Knoflíček také nepovažuje za jisté, že se při průjezdu výhybkami nedovřené dveře trhnutím vagonu otevřou, jak naznačil strojvůdce. Při vyšetřovacím pokusu za stejných podmínek se tak totiž nestalo.
Kromě toho z jeho výpovědi dále také vyplynulo, že matka neměla žádnou šanci poznat, že dveře jsou špatně zavřené.
„Během vyšetřovacího pokusu jsme zjistili, že i nedovřené dveře se jeví jako zavřené. Laik nemá šanci to rozpoznat. Jednak je těsnění dveří složitě profilované a zapadá do sebe, takže mezery nedovřených dveří si není možné všimnout, protože případné prosvítající světlo není kvůli těsnění vidět. Už při nedovření o dva centimetry přitom západky dveře neuzavřou,“ popsal.
Nedovřenost dveří pak podle něj nebylo možné poznat ani podle pozice kliky, neboť na rozdíl od vnější strany dveří se na té vnitřní vždy automaticky vrátí do horní polohy „zavřeno“, a to i tehdy, když dveře zavřené nejsou.
U dřívějšího jednání soudu kvůli pádu dítěte z vlaku vypovídala i vlakvedoucí:
22. ledna 2018 |
