Přestože nyní obyvatelé Olomouckého kraje podle analýz třídí pětatřicet procent komunálního odpadu, což je nejvíc v celé České republice, a úřady chtějí tento podíl zvýšit až na padesát procent, v budoucnu to podle nich i tak nebude stačit. Hejtmanství proto stále vážněji uvažuje o výstavbě velkokapacitní spalovny, která by zároveň vyráběla elektrický proud a teplo.
"Předpokládáme, že do pěti let se v třídění odpadů dostaneme nad padesát procent. Pokud si však do budoucna nechceme zadělávat na problémy se skládkami a s únikem škodlivin třeba do spodních vod, trend je jasný. Zbytek odpadů může sloužit k výrobě elektrické energie a tepla," tvrdí náměstek hejtmana Pavel Horák.
Z propočtů je podle něj jasné, že na Moravě budou zhruba tři spalovny. Jedna už funguje v Brně, druhá vznikne v Ostravě, třetí by měla být někde uprostřed regionu.
Krajský úřad proto připravil návrh memoranda, který zaslal všem městům a větším obcím v Olomouckém kraji. Starostové by do konce roku měli říct, zda by se k projektu spalovny, která by odpady v kraji řešila komplexně, připojili, či nikoliv.
"Vhodné lokality vytipuje studie proveditelnosti. Využitelnost by měla dosáhnout pětašedesáti procent," řekl vedoucí odboru životního prostředí na kraji Josef Veselský s tím, že najít vhodné místo ovšem nebude vůbec snadné.
Duha: Spalovna zdraží odpady, ať kraj raději usnadní třídění
S plánem kraje však vůbec nesouhlasí Hnutí Duha. Obří spalovna by podle ekologů bránila recyklaci a rodinám zdražila popelnice. "Krajští politici by namísto prosazování drahé spalovny, která zbytečně pohltí statisíce tun cenných surovin, měli pomoci domácnostem a usnadnit jim třídění a recyklaci odpadů," tvrdí Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
"Kraj může například požadovat, aby ministr životního prostředí do právě připravovaného zákona o odpadech zařadil recyklační slevu pro města, která hodně třídí a do popelnic vyhazují málo odpadků. Tím by obce motivoval k zavádění snadnějšího třídění pro domácnosti," dodal.
Pokud by recyklace v kraji stoupla na padesátiprocentní úroveň jako například v Německu, kraj by podle Kropáčka ušetřil téměř padesát milionů korun za skládkovací poplatky a navíc by mohl využít dalších téměř sto tisíc tun druhotných surovin. V třídění má Olomoucký kraj podle něj stále velké rezervy.
Spalovna je podle náměstka čistší než spaliny rodinných domů
Náměstek hejtmana Pavel Horák však argumentuje analýzami, podle kterých se v třídění nikdo nedostane vysoko nad padesát procent. Zbytek komunálního odpadu tak buď skončí na skládce, nebo se ve spalovně může proměnit v energii.
"Tato zařízení jsou pod přísnou kontrolou veřejné správy. Není to běžná spalovna. Z hlediska emisí je podstatně čistší než například spaliny z rodinných domů," ubezpečil Horák.
Zástupci kraje kvůli průzkumu nedávno vyrazili do Německa, kde si několik spaloven prohlédli. "Ta u Norimberku, což je město s půl milionem obyvatel, je ve vzdálenosti zhruba jeden a půl kilometru od centra. Nikde není žádný nepořádek ani zápach a z komínů stoupá jen úzký proužek páry," popsal po návratu místostarosta Prostějova Jiří Pospíšil.
Nikdo zatím netuší, kde by případný investor vzal na stavbu spalovny peníze, protože například ta v Norimberku vyšla na tři miliardy korun. Město dostává poplatky za likvidaci odpadů a navíc prodává teplo, takže ekonomicky celý provoz vychází. Podobnou cestou by se mohlo pustit například i olomoucké hejtmanství.
Souhlasili byste se stavbou spalovny v Olomouckém kraji?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 4. října 2012. Anketa je uzavřena.
