Z ovocné sklizně letos kvůli suchu moc nebude. Aspoň ne tam, kde sadařům nepomáhá umělé zavlažování. Vyhráno ale nemají ani pěstitelé, kteří sucho díky technice neřešili. Ti zase nadávají na mráz. Nejhůře ze všech pak dopadly višně.
V sadech hospodářského družstva Určice na Prostějovsku řádil jak mráz, tak kroupy a svůj díl si vybralo taky sucho, protože firma nemá vybudovaný závlahový systém.
"Jabloně nám zase až tak moc nepomrzly, ale v kombinaci se suchem přijdeme asi o třicet až čtyřicet procent úrody jablek. A to ještě čtvrtinu z toho, co zbylo, poškodily kroupy začátkem července a koncem srpna, takže kvalita části jablek nebude valná," posteskl si vedoucí sadu určického družstva Pavel Melka.
Ještě hůř dopadly višně a švestky. "Na švestkách nezůstal doslova ani plod. Višně nedopadly o nic lépe. O nějaké sklizni se vůbec nedá mluvit," řekl Melka. V družstvu zatím přežily hrušky, protože místům, kde je zemědělci z Určic pěstují, se mrazy vyhnuly. "Pokud nepřijdou kroupy, tak by hrušek mohlo být dost," míní Melka.
Ztráty zemědělců jdou do milionů
O polovinu jablek přijdou odhadem také zemědělci z Tagrosu Troubelice na Olomoucku. "Na švestkách je úroda zanedbatelná. Celkovou ztrátu v sadech odhaduji tak na tři miliony korun," konstatoval ředitel Tagrosu Bohuslav Nevěřil.
"Pro nás nebylo ani tak katastrofální sucho, ale květnový mráz, kdy nám pomrzly jabloně a višně," sdělil šéf sadů zemědělské společnosti Úsovsko Dušan Sedláček. Firma je největším pěstitelem ovoce v celém regionu. Sady má od Libiny na Šumpersku po Kozov na Olomoucku.
Sklizeň jablek podle něj bude nižší o padesát až šedesát procent. "Rybízu jsme sklidili asi o třetinu méně, což vzhledem k počasí vůbec není špatné. Mráz totiž postihl jen horní části keřů," popsal Sedláček. Doslova katastrofální ale byla sklizeň višní. "Běžně sklízíme sto sedmdesát tun, letos to byly jenom tři tuny.
Sucho v sadech Úsovska velkou stopu nezanechalo. "Naše sady jsou pod závlahou, takže vody měly dost. Bohužel proti mrazu se bojovat nedá," podotkl Sedláček.
Chmelu bude méně a horší kvality
Velké ztráty hlásí i největší pěstitel chmele v kraji - zemědělské družstvo v Kokorech. Chmel navíc nebude mít takovou kvalitu jako v předchozích letech.
"Bohužel je to ještě horší, než co jsme prognózovali před začátkem sklizně. Na části sklizených ploch je to až o padesát procent méně chmele, než kolik jsme sklidili loni," sdělil předseda družstva Vladimír Lichnovský.
Družstvo, které pěstuje ceněnou plodinu na sto šedesáti hektarech, tak přijde na tržbách až o patnáct milionů korun. "Je to velký výpadek, který není možné nahradit z jiných výrob. Budeme muset omezit investice i nákup nové techniky," obává se Lichnovský.
