Milana Řeháka ze Svatého Kopečka proměna zdi kolem tamního hřbitova a barokní kaple svaté Barbory z roku 1705 dráždí již několik týdnů. Oprava byla nutná, na místo původních červených cihel ale dělníci skládají novodobé betonové tvárnice. Řehák si u hřbitova nejprve všiml mužů, kteří zeď rozebírali.
„Cihly začali čistit a skládat na palety. To se ještě nic nedělo. Říkali jsme si, že je očistí a opět použijí na nových základech. Potom je ale začali balit do fólie a odvážet. A to jsem si řekl, že se děje něco nedobrého,“ vzpomíná Řehák. Pro bližší informace vyrazil k památkářům a na olomouckou radnici.
Ta použití betonových tvárnic hájí mimo jiné šestnáct let starou opravou kusu hřbitovní zdi. Již tehdy se tytéž tvárnice na Kopečku bez jakýchkoli protestů objevily.
„Navržené oplocení - tvárnice Face Blocks - korespondovalo s okolní výstavbou a stejně tak vizuálně zapadalo do kontextu celé lokality,“ hájí rekonstrukci z roku 2000 mluvčí magistrátu Radka Štědrá.
O opravu žádali místní, chtěli by ale zeď znovu z cihel
O nynější opravy si zhruba před rokem řekla svatokopecká komise městské části. Fakt, že hřbitovní zeď rekonstrukci potřebovala, nikdo nezpochybňuje.
Spor o zeď hřbitova |
„Jako komise jsme se nevyjadřovali k tomu, jak to má vypadat. Žádali jsme opravu,“ vybavuje si její předseda František Prášil.
Řehákovi tvárnice, jež hřbitov postupně obklopují, vadí. „Samotné tvárnice mohou být krásné, ale k jiné stavbě. Toto je přece památka, její charakter musí být zachovaný. Vše k sobě musí jako celek ladit. Je to jako vzít si sandály k obleku,“ srovnává Olomoučan.
Kromě Řehákových výhrad dorazila k předsedovi komise Prášilovi ještě jedna stížnost od obyvatelky Kopečka. Také on by se osobně přikláněl ke znovupostavení hřbitovní zdi z obyčejných cihel.
Památkový ústav: Oprava zdi nezohledňuje důstojnost místa
Při plánování opravy by po cihlách sáhli také odborníci z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ). Ve vyjádření, které má MF DNES k dispozici, nejprve zdůrazňují, že se k přebudování zdi z roku 2000 v minulosti vůbec nevyjadřovali. Použití tvárnic na zbývající kus neschvalují.
„Není v zájmu památkové péče dále pokračovat stejným způsobem při rekonstrukci oplocení starého hřbitova z konce 18. století. Jedná se o významný veřejný prostor. Navržená obnova nezohledňuje význam a důstojnost místa,“ píší památkáři.
Mají za to, že betonové tvárnice nebudou ladit ani s hřbitovní barokní kaplí svaté Barbory z roku 1705. Jde o kulturní památku.
„Doporučili jsme provést rekonstrukci z režného zdiva, aby zůstal zachován charakter a vzhled původního oplocení hřbitova,“ doplňuje tiskový mluvčí olomouckého NPÚ Vlastimil Staněk.
Památkáři z radnice souhlasili bez připomínek
Rozhodující slovo tady má odbor památkové péče olomouckého magistrátu. Výměnu cihel za tvárnice bez připomínek odsouhlasil. Podle mluvčí Štědré hlavně proto, že oplocení není samostatně chráněným objektem a ani součástí kulturní památky. Svoji roli při rozhodování památkářů na radnici navíc sehrál i špatný stav původní cihlové zdi.
„Té se do loňského roku 2015 dochovala přibližně polovina. Severní část oplocení byla z drátěného pletiva, západní a východní část z původního režného zdiva a jižní část byla z jedné třetiny tvořená režným zdivem a ze dvou třetin byla již z tvárnic Face Blocks,“ vypočítává Štědrá a vyzdvihuje, že se rozhodnutím odboru památkové péče nedávno zabýval i krajský úřad.
„Řešil anonymní podnět na přezkum jejich závazného stanoviska. Neshledal důvod pro zahájení přezkumného řízení,“ doplňuje mluvčí.
Ještě do konce června se proměna zdi bude probírat přímo na Kopečku. Je naplánovaná schůze s občany. „Doufám, že se tam najde řešení,“ přemítá Prášil.
Kvůli odváženým cihlám už padlo trestní oznámení
Řehák už kvůli zdi dokonce podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Má podezření, že původní cihly nekončí na skládce. A to i navzdory tomu, že je to uvedeno ve smlouvě. Nezdá se mu, že dělníci jednotlivé cihly čistí, skládají na palety a obalují fólií. „Ať se to prošetří,“ podotýká.
Opravu zdi má coby zhotovitel na starost Pavel Hönig. Připouští, že vyrovnávání cihel na palety mohlo někoho zarazit. Pro jeho firmu je to ale výhodnější.
„Mají tak na převoz menší objem. Zjistil jsem, že je to pro mě takto lepší,“ vysvětluje Hönig a dodává, že část materiálu u hřbitova dělníci házeli i do kontejnerů. O vyvezení cihel na skládku má Hönig dle svých slov doklady.
„Je to trochu netradiční, tomu rozumím. Ale mám to doloženo jak fakturami, tak vážními lístky. Už jsem to městu dvakrát dokazoval přes stavební deník i přes tyto lístky,“ argumentuje stavitel.
Opravu za Olomouc objednávaly - coby městská příspěvková organizace - Hřbitovy města Olomouce. Mluvčí Štědrá potvrzuje, že stavební firma odvoz cihel na skládku doloží dodáním vážních lístků.
„Ověření uložení vybouraného materiálu na skládku provedeme při fakturaci odvozu a skládkovného,“ uzavírá. Po trestním oznámení se ale vše bude pravděpodobně ještě prověřovat.
