Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V bitvě o židovský hřbitov nastalo příměří, rehabilitace je opět ve hře

  16:53aktualizováno  16:53
Po týdnech konfliktů se představitelé Prostějova sešli se zástupci židovských organizací, které usilují o rehabilitaci tamního bývalého židovského hřbitova. Výsledkem je dohoda: americká dobročinná nadace, jež za plány stojí, souhlasila, že návrh upraví. Primátorka slíbila, že je poté předloží městské radě.

V místech někdejšího židovského hřbitova je dnes park, kam chodí někteří lidé venčit psy. | foto: Petr JosekAP

Primátorka Alena Rašková se sešla se zástupci americké dobročinné židovské nadace Kolel Damesek Eliezer, která usiluje o to, aby se pohřebnímu místu vrátila důstojnost.

„Na schůzce se zástupcem nadace jsme dojednali, že pokud bude ze strany židovské obce v rámci projektu rehabilitace starého židovského hřbitova vyřešen příjezd složek integrovaného záchranného systému a budou zajištěny bezpečné únikové cesty pro žáky a studenty reálného gymnázia a základní školy, předložím tento návrh v orgánech vedení města,“ uvedla Rašková s tím, že obě strany jsou ochotné k dalšímu jednání.

Optimistický je i zástupce nadace Kolel Damesek Eliezer v České republice Tomáš Jelínek.

„Po schůzce věřím, že se nám společně s Federací židovských obcí a vedením města podaří uskutečnit projekt, který bude pozitivním přínosem pro vnímání Prostějova doma i v zahraničí a který má zásadní význam pro židovskou komunitu,“ sdělil Jelínek.

Na hřbitově byly pohřbeny dva tisíce židovských obyvatel města

Dosud se přitom zdálo, že jakýkoliv kompromis bude dost možná neřešitelný problém. Jednání o konkrétních podmínkách a okolnostech plánu totiž přerušila na začátku letošního roku primátorka Rašková, když zástupcům nadace napsala, že město projekt nepodporuje.

„Vámi navrhované řešení je pro nás nepřijatelné,“ sdělila jim tehdy. V následujících měsících se okolo hřbitova strhla lavina kritiky a kontroverzí. V polovině července přijela do Prostějova dvacítka rabínů z celého světa a radnici obvinila, že rehabilitaci záměrně brzdí. Město to odmítlo a prohlásilo, že chce s židovskou obcí najít kompromis.

Ministerstvo kultury mezitím hřbitov prohlásilo za kulturní památku, jenže radnice se proti tomu odvolala, byť jen o pár dní dříve vyhlásila, že rozhodnutí plně respektuje.

Brzy poté navíc následovala další rozepře, která vznikla okolo zídky, kterou město při úpravách sousední křižovatky nechalo zbourat. Zástupci nadace kritizovali, že věc měli posoudit památkáři, město argumentovalo tím, že nešlo o historickou zídku, ale o betonový obrubník z druhé poloviny minulého století.

Na židovském hřbitově u reálného gymnázia jsou pohřbeny téměř dva tisíce židovských obyvatel Prostějova. Zdejší ghetto patřilo k největším na Moravě, hřbitov vznikl v roce 1801. Za druhé světové války ho na nátlak nacistů zlikvidovalo město Prostějov.

Židé majetek odmítli prodat, město se proto pokusilo hřbitov podle protektorátních předpisů znárodnit. To se však nepodařilo a hřbitov nakonec radnice za německého starosty Maxmiliána Girtha koupila jako arizovaný majetek. Náhrobky město následně rozprodalo nebo rozdalo firmám a obyvatelům Prostějova a okolí.

Nadace stále pátrá po náhrobcích. Sloužily na dlažbu i stavby

Nadace Kolel Damesek Eliezer, která se zavázala, že rehabilitaci pietního místa zaplatí, loni zahájila pátrání po ztracených náhrobcích. Kameny skončily například jako dlažba na dvorku nebo stavební materiál. Zapomenuté náhrobky se už našly v Drozdovicích, Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích nebo v Žešově.

„Práce na identifikaci dalších nalezených náhrobků dál pokračuje,“ potvrdil zástupce nadace Tomáš Jelínek. Naposledy se našel náhrobek v Žešově. Šlo o Nanni Stummovou, která zemřela 1. září 1853 ve věku 67 let.

V židovské tradici je hrobové místo věčné a platí zákaz rušit věčný klid a mír zesnulého. Proto je jedním z hebrejských názvů pro hřbitov bejt olam - dům věčnosti. Náhrobek Židé považují za majetek zemřelého. Představuje dar mrtvému, který má na místě pohřbu zůstat a nesmí být nikdy použit k jinému účelu. Náhrobek většinou zemřelému věnovali jeho nejbližší příbuzní, chudým ho obvykle pořídilo pohřební bratrstvo nebo náboženská obec.




Nejčtenější

Sudí inzultaci nafilmoval, žaluje Olomoucko. Zápas by se mohl opakovat

Radovan Kouřil (ve žlutém) z Opavy útočí na koš Olomoucka kolem Darha...

Čtvrteční čtvrtfinále basketbalové ligy mezi Opavou a BK Olomoucko bylo předčasně ukončeno. Důvodem byla údajná...

Inzultace sudího Kučery nebyla prokázána. V Opavě se bude dohrávat

Jakub Šiřina (ve žlutém) z Opavy padá pod nohy Darka Čohadareviče z Olomoucka.

V případě předčasně ukončeného čtvrtfinálového utkání mezi basketbalisty Opavy a Olomoucka je znovu vše jinak. Zápas...



To by Havel nevymyslel. Tečkou za „inzultací sudího“ bylo absurdní divadlo

Rostislav Dragoun (vlevo) z Opavy rozehrává akci kolem Marka Sehnala z...

Nezvykle - dvěma trestnými hody Filipa Zbránka a jedním Luďka Jurečky - začal duel Opavy a Olomoucka ve čtvrtfinále...

Dusíme se, zlobí se lidé u dostavované D1 na Skansku kvůli oblakům popílku

Na stavbě předposledního úseku dálnice D1 je u obce Buk na Přerovsku využíván...

Možné porušení předpisů pro nakládání s teplárenským popílkem ze staré skládky u obce Buk na Přerovsku firmou Skanska...

Čohadarevič si po inzultaci nezahraje desetkrát, duel se opakovat nebude

Václav Bujnoch (vpravo ve žlutém) z Opavy a Darko Čohadarevič z Olomoucka na...

Disciplinární komise České basketbalové federace potrestala pivota Olomoucka Darka Čohadareviče zastavením činnosti na...

Další z rubriky

Archeologové dostali na průzkum trasy posledního úseku D1 dalšího půl roku

Pohled na probíhající archeologický průzkum na trase posledního úseku dostavby...

Téměř šest měsíců navíc dostali archeologové na výzkum v trase budoucího posledního úseku dálnice D1 z...

Zemědělci jsou ve skluzu, jarní práce oddálila dlouhá zima

(Ilustrační snímek)

Začátek jarních zemědělských prací nejen v Olomouckém kraji oddálila dlouhá zima a místy také podmáčená půda. Mnozí...

Nakrmit zoo loni stálo šest milionů, peníze šly i na červy a králíky

Nově narozená lvíčata vzácného lva berberského v zoo na Svatém Kopečku u

Téměř půldruhého milionu za maso, další statisíce za granule, ovoce a zeleninu, ale i za neupravenou potravu v podobě...

Najdete na iDNES.cz