Žaloba viní z jeho úmrtí dva chirurgy - Stanislava Kalabuse a Richarda Polzera, kteří podle spisu zanedbali pooperační péči.
Oba lékaři žádnou vinu necítí a zastávala se jich i většina svědků, v soudní síni však chirurgové museli čelit tvrdé kritice znalce, který jejich práci posuzoval. Soud bude pokračovat v polovině prosince.
Bohuslav Fučík zemřel 1. února 2016, po čtyřech dnech strávených v nemocnici. Hospitalizovat se nechal dobrovolně kvůli neustále se zvětšující břišní kýle, která se u něj objevila po osm let staré onkologické operaci tlustého střeva.
Lékaři operaci kýly zhodnotili jako náročnou a dlouhou, ale ve výsledku úspěšnou. Už druhý den po zákroku pacienta přeložili z jednotky intenzivní péče na běžný pokoj.
Tam se však jeho stav neustále zhoršoval. Než se mu dostalo řádného vyšetření, které odhalilo akutní zánět pobřišnice, bylo podle spisu už příliš pozdě. Ani urgentní operace mu už život nezachránila. Zemřel na celkovou sepsi organismu, která zapříčinila multiorgánové selhání a nezvladatelné krvácení.
Podle soudního znalce Františka Antoše, chirurga z pražské Nemocnice na Bulovce, měl Bohuslav Fučík mnohem větší šanci na přežití, kdyby se mu lékaři řádně věnovali.
„Za předpokladu, že by byl pacient po operaci řádně sledován, o čemž zdravotní dokumentace z inkriminovaných dnů nesvědčí, s jistou pravděpodobností by bylo možné diagnostikovat rozvíjející se zánět pobřišnice dříve, než došlo k rozvratu pacientova vnitřního organismu. Čím dříve by byla zjednána náprava ve formě intenzivní resuscitace s následnou operací, tím spíše bylo možné pomýšlet na záchranu pacientova života,“ uvedl Antoš.
Manželka a dcera zemřelého muže podaly trestní oznámení na neznámého pachatele. Policie po dlouhém vyšetřování obvinila na začátku letošního roku právě Polzera s Kalabusem.
„Léčba pacienta byla složitá a komplikace atypické“
Oba chirurgové jsou dlouholetými členy přerovského nemocničního týmu. Kalabus byl dokonce i primářem chirurgie. Oba jakékoliv pochybení odmítají.
„Je mi líto smrti pana Fučíka, jsem však přesvědčený, že léčbu jsem vedl podle pravidel lékařské vědy a nemám na smrti pacienta žádný díl viny. I dnes bych postupoval stejně,“ řekl u soudu Polzer.
Vinen se necítí ani Stanislav Kalabus. „Léčba pacienta byla složitá a komplikace atypické, jeho organismus nebyl schopen vypořádat se s druhou operací. Důvod byl v tom, že masivně krvácel,“ uvedl Kalabus.
Obhajoba si nechala zpracovat posudek odborné komise chirurgů, která se za přerovské lékaře postavila.
„Jejich postup byl zcela správný a v souladu s lékařskou vědou. Vývoj komplikací nebyl srozumitelný a objektivně hodnotitelný,“ citoval z posudku jeden z obhájců. Obou chirurgů se svými výpověďmi zastaly také zdravotní sestry a ošetřovatelky, které v inkriminovaných dnech s lékaři v nemocnici sloužily. Zemřelého muže shodně popisovaly jako pacienta, který si na nic nestěžoval a své problémy zřejmě zamlčoval.
Pozůstalí trvají na potrestání lékařů
Dcera Bohuslava Fučíka Lenka Durajová i jeho žena Jiřina Fučíková však všechno vnímaly opačně. „Stěžoval si na bolesti břicha a hlavně neustále škytal tak, až se celý otřásal,“ popsala Durajová, která v kritický den lékaře zalarmovala.
Dnes trvá na potrestání viníků: „Chceme, aby oba lékaři nemohli dál ve svém oboru pracovat. Tátu nám to nevrátí, ale třeba to zachrání život někomu jinému.“
Obžalovaní lékaři v přerovské nemocnici i nadále pracují. „Nemocnice Přerov není účastníkem tohoto soudního sporu. Respektujeme presumpci neviny, proto jsou oba lékaři našimi zaměstnanci,“ vysvětlil Jiří Ševčík, místopředseda představenstva Středomoravské nemocniční, pod kterou přerovská nemocnice patří.
