Zcela, nebo částečně zbourat a přebudovat na přízemní moderní budovy plánuje Správa železnic (SŽ) nádraží na jednokolejné trati z Olomouce do Krnova. Argumentuje úsporami v nákladech na jejich provoz a údržbu.
Spolek Hnutí Duha spolu s dalšími nadšenci se demolicím snaží zabránit. Nová, unifikovaná nádraží podle nich připraví trať, která brzy oslaví 150. výročí zprovoznění, o jejího genia loci.
Aktuálně čeká bourání a modernizace nádraží v Dětřichově nad Bystřicí a Valšově na Bruntálsku, ale také v Moravském Berouně na Olomoucku. Podobný osud plánuje SŽ na střední Moravě i stanicím Domašov nad Bystřicí, Hlubočky nebo Velká Bystřice.
„Chtěli bychom, aby rekonstrukce probíhaly v duchu návratu k historii, ne bourání a stavění prefabrikovaných stánků se záchodky,“ říká Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, které nedávno odstartovalo petici za záchranu výpravních budov na historické trati.
„Za peníze, které chce Správa železnic investovat do každé z demolic, by se dala znovu postavit krásná rakouská nádraží i se zlacenými klikami,“ tvrdí Dokoupil.
Aktivisté mají na své straně památkáře, naopak obce, v jejichž katastrech nádraží stojí, jsou až na výjimky proti jejich zachování.
Moravský Beroun o záchranu nádraží nestojí
To je i příklad Moravského Berouna. Starosta Tomáš Feranec tvrdí, že ve městě se nenajde nikdo, kdo by o záchranu stávajícího nádraží v místní části Ondrášov usiloval.
„Současné nádraží je v katastrofálním stavu, když do města přijedou návštěvníci vlakem, myslí si, že je teprve po válce. Veřejnost se už na přestavbu těší,“ řekl.
Správa železnic zde chce za zhruba 32 milionů korun zbourat druhé podlaží a boční křídla výpravní budovy. V centrální části pak nechá postavit novou střechu, vyměnit okna a dveře a celou budovu zateplit.
„Dojde ke snížení tepelných ztrát, snížení nákladů na provoz a zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců. Cestující získají bezbariérový přístup do budovy, nové bezbariérové toalety, mobiliář a informační systém,“ popsala mluvčí SŽ Nela Friebová.
Město s rekonstrukcí souhlasí i proto, že se chystá investovat do úprav před nádražím.
„Máme vypracovanou studii na parkovací místa a chodníček, který přivede lidi na novou autobusovou zastávku,“ doplnil starosta Feranec.
V Domašově chtějí zachránit alespoň hlásku
O první patro i svou současnou podobu přijde rovněž nádražní budova v Domašově nad Bystřicí. Obci je to podle starostky Lucie Menšové líto. Na to, aby budovu odkoupila, ale nemá.
„Co se týká historie, je to hrozná škoda. Pokud ale nemám prostředky na to, abych budovu zafinancovala, těžko můžu chtít po majiteli, aby ji opravil za svoje peníze, a vše zůstalo, jak je,“ lituje Menšová.
Domašov alespoň pomáhá zachránit před zbouráním tzv. hlásku ve stanici Jívová. „Budova stojí na katastru Domašova, o odprodej budovy ale žádáme Správu železnic my,“ upřesnil starosta Jívové Jan Pewner.
„Je to krásná budova postavená ve stylu tatranského hotelu Patria. Nechceme, aby ji zbourali,“ vypráví Pewner.
Demolice podle něj nedává smysl už proto, že do budovy SŽ nedávno investovala.
„Budova je celá nová, jsou tam vyměněná okna i tepelné čerpadlo,“ podotkl starosta.
Ke svému původnímu účelu už hláska sloužit nemůže, protože SŽ hned vedle vybudovala novou čekárnu pro cestující, původní budovu by podle Pewnera ale mohla využívat škola a místní spolky, především dobrovolní hasiči.
Hrubá Voda má zachránce
Na trati, jež se táhne údolím řeky Bystřice od roku 1872, našla svého zachránce i zřejmě nejcennější, památkově chráněná budova nádraží v Hrubé Vodě. V roce 2018 ji koupil olomoucký podnikatel Michal Svák.
Za zhruba 20 milionů korun plánuje vrátit secesní budově její původní podobu a poté ji nechat sloužit také původním účelům, tedy veřejnosti. Podle Hnutí Duha by se takto daly opravit a zprovoznit všechna nádraží na trati.
„Správa železnic sice argumentuje havarijním stavem budov, ale nemá k tomu odpovídající podklady. Když jsem si vyžádal statické posudky, poslali mi nedatovaný, neorazítkovaný papír, kde je fotka opadaných omítek. Žádné odborné zhodnocení. Budovy se dají zachránit,“ myslí si Dokoupil.
I podle památkářů je bourání chybou.
„Měli bychom si vážit vlastní historie. Když jedete železnicí v Rakousku, tamní výpravní budovy jsou zachovány. Mají malou čekárnu a zázemí a zbytek je pronajatý nebo prodaný. Jsou tam byty, kanceláře i obchody. U nás to nefunguje,“ uvedla Alena Borovcová z Národního památkového ústavu.
Jak dodala, česká železnice je unikátní tím, že každá trať je originál, který má své charakteristické nádražní budovy. To jejich bouráním zmizí.
