„Tito starostové dělají svou práci velmi dobře a navíc s každým dalším volebním obdobím rostou jejich zkušenosti, které jsou v této práci velmi důležité a oni je mohou dál zúročovat,“ uvedl politolog Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín.
Podle něj je výhoda, když schopný komunální politik má zájem dál svůj post obhajovat a obhájí jej.
„Politika, i ta komunální, nemusí být jen o změně. Dá se říct, že za jedno volební období se ani nedá naplnit nějaká vize. Ve vyspělých evropských zemích jsou případy, kdy starostové jsou ve funkci ještě déle,“ podotkl politolog.
„Dost bylo Kavaly“. A přišlo nejvíc mandátů v historii
Starosta Bělotína na Přerovsku Eduard Kavala dokonce zažil ve funkci ještě období před prvními demokratickými komunálními volbami v roce 1990.
„V euforické době po revoluci jsem byl v březnu 1990 kooptován ještě jako předseda místního národního výboru do zastupitelstva za Občanské fórum. Do funkce jsem přišel po pěti letech práce ve školství,“ popisuje Kavala.
A vyhrál hned své první volby ve stejném roce. Teď si Kavala vítězství vychutnal už posedmé. Jeho kandidátka vyhrála s ohromnou převahou a z jedenácti křesel v zastupitelstvu získala osm.
„Přiznám se, že po kampani některých oponentů ve stylu ‚Dost bylo Kavaly‘, jsem takový výsledek nečekal. Dokonce jsem byl nařčen, že jsem manipuloval volby. Odpovědí voličů na takové nesmysly bylo nejvíc mandátů pro nás v historii. Pro mě je to obrovské morální vítězství,“ sdělil.
Kavala si volbu starosty před zaplněným kulturákem nevychutnal. „Moc mě to mrzelo, ale nemohl jsem se zúčastnit ustavujícího zasedání nového zastupitelstva, protože jsem byl se sborem Vysoké školy báňské na festivalu v Argentině,“ vysvětlil.
Ve chvíli, kdy pro něj zastupitelé v Bělotíně zvedli ruku, byl kvůli časovému posunu zrovna na obědě v argentinské restauraci.
„Jinak kromě festivalu jsme měli také další povinnosti. Zpívali jsme 28. října na oslavách vzniku republiky na české ambasádě v Buenos Aires, setkali jsme se s řadou krajanů, kteří zde žijí,“ popsal Kavala
Za svůj největší úspěch v komunální politice považuje Kavala výrazné oživení vesnice. „Umíme k nám natáhnout mladé lidi, máme stovku obecních bytů, dost míst pro děti v mateřince a ve škole. Lidé u nás stavějí rodinné domky. Od roku 1990 vzrostl počet obyvatel v Bělotíně téměř o pětinu,“ vysvětlil starosta.
Kavala byl také jedním z iniciátorů úspěšného boje za změnu rozpočtového určení daní, které obcím přineslo další peníze na úkor velkých center. „To byl velký úspěch přesvědčit Prahu, že obce a menší města si zaslouží víc peněz,“ řekl starosta Bělotína, který zároveň šéfuje Spolku pro obnovu venkova.
Úspěch? Zvetit se po katastrofálních povodních
Starosta Mojmír Michálek se prosadil rovněž hned v prvních volbách v roce 1990 a od té doby šéfuje Bernarticím na Jesenicku.
„Tehdy jsem kandidoval za Občanské fórum. Díky té době byla první volba starosty velmi dramatická a bouřlivá. Sledoval nás nacpaný kulturák. Zato ty poslední byly úplně v klidu,“ popisuje Michálek, který v dalších volbách kandidoval už za ODS. Dokázal skomírající partaj udržet v obci vysoko nad celostátními čísly a znovu vyhrát volby.
Za největší úspěch považuje obnovu obce zdevastované povodní v roce 2009. „To byla věc celé dědiny. Lidé dřeli do úmoru. Nikdy bych neřekl, co se dá v poměrně krátké době udělat,“ řekl. Nejhorší zážitek má spojený se stejnou událostí. „Když jsem po opadnutí vody viděl tu zkázu, bylo mi všelijak.“
„Řadě lidí už asi lezu na nervy“
Dalším „dlouhověkým“ starostou ve funkci je šéf Skorošic na Jesenicku František Kadlec. Dvakrát byl starostou za komunisty, později už kandidoval za kandidátky nezávislých. Letos ale jistotu neměl. Na hlasy skončil až 11. z 15 zvolených zastupitelů.
„Přemýšlel jsem, proč jsem dostal tak málo hlasů. Svou roli asi hraje dlouhá doba ve funkci. Mnoha lidem to asi leze na nervy. Svou roli sehrála také negativní kampaň proti mně. S takovou dávkou nevraživosti, nenávisti a sprostých pomluv jsem se ještě nesetkal,“ řekl Kadlec.
Většina zastupitelů mu přesto znovu dala důvěru a zvolila ho starostou. První vítězství spadlo Kadlecovi do klína náhodou. „Několik zastupitelů tehdy odmítlo funkci starosty, možná z obav z neznámého. Já jsem si říkal, že nemám co ztratit. Netušil jsem, že to bude na víc než čtvrtstoletí,“ vypráví.
Podobně jako Michálek vidí jako největší úspěch obnovu vesnice po povodních roku 2009, které Skorošice rovněž těžce zasáhly. „Nešlo jen o obnovu, ale udělalo se i spousta práce navíc. Infrastruktura obce se výrazně změnila k lepšímu,“ popsal Kadlec.
To už bývalý starosta Nového Malína na Šumpersku Josef Minář (KDU-ČSL) nepřetavil další vítězství v komunálních volbách ve čtyři roky ve vrcholné funkci. S přehledem by funkci znovu obhájil, ale sám se stáhl a stal se neuvolněným místostarostou.
„Je v tom trochu symboliky. Kdysi jsem začínal jako místostarosta, teď budu jako místostarosta končit. Je mi už 67 let, takže je čas, aby se přímého řízení obce chopil někdo mladší. Mým nástupcem ve funkci je Luděk Felkl z naší kandidátky, takže jsem spokojen,“ řekl Minář.
Sám se na kandidátku lidovců dostal v roce 1990 omylem. „Byl jsem na mši v našem kostele a lidovci venku hledali nové členy. Kývl jsem na členství i na kandidaturu ve volbách,“ popsal Minář. Hned se stal místostarostou. „Bylo zajímavé, že ti největší křiklouni couvli ve chvíli, kdy se obsazovaly posty starosty a místostarosty,“ sdělil Minář.
Povoláním strojvedoucí tehdy netušil, že v roce 1992 starostu vystřídá a svou profesi už navždy opustí.
Podobně jako v Bělotíně taky v Novém Malíně výrazně vzrostl počet obyvatel. Dnes jich má vesnice 3 400. S přílivem mladých lidí obec zmodernizovala a rozšířila školu a mateřinku a připravila další místa. Postavila také cyklostezku. „Myslím, že vesnici předávám svému nástupci v dobré kondici,“ míní Minář.
