Olomoucký kraj chce spalovnou vyřešit otázku co se směsným odpadem po roce 2023, kdy skončí možnost skládkovat ho do země. Region sice patří v třídění odpadů k nejlepším v zemi, to ale přesto nestačí. Místa pro případné vybudování spalovny jsou, jak už MF DNES informovala, vytipovaná čtyři.
Jde o Mohelnici, cukrovar Prosenice i plán investora provozovat na zatím blíže neurčeném místě vedle papírenské linky i zařízení na energetické využití odpadu. Jako ekonomicky i technicky nejpřipravenější varianta pak ze studie vychází přerovská teplárna.
Jestli tam spalovna skutečně bude, nyní kraj nechce komentovat. Považuje to za předčasné.
Podle hejtmanství jde totiž až o jeden z posledních kamínků mozaiky, kterou je potřeba v jednotném systému nakládání s odpady v regionu do roku 2023 poskládat.
Spalovnu by stavěl soukromý investor, kraj na to nemá peníze
Jasné ale je, že spalovnu na některém z vytipovaných míst by měl případně postavit soukromý investor.
Co mimo jiné říká studieStudie proveditelnosti přišla na 800 tisíc korun, podstatnou část pokryla dotace. Věnuje se systému nakládání s odpady v kraji. Během 7 let počítá s nárůstem třídění papíru, plastu, skla a kovů až o 26 procent. Tím by kraj splnil povinnost 50procentní recyklace těchto komodit z odpadů v roce 2020. V tom roce by v kraji mělo být 21 tisíc nádob na tříděný odpad oproti dnešním 16 tisícům. |
"Kraj zařízení na energetické využití odpadu stavět nebude. Není to ani v jeho finančních možnostech. Fungujeme jako prostředník, protože za nakládání s odpady jsou odpovědné samosprávy obcí," řekl hejtman Jiří Rozbořil.
Důraz v systému hodlají klást právě na recyklaci a další stupně využití odpadů. Ovšem spalování mimo hru není. Jen řešení otázky kdy a kde se bude spalovat, nyní není podle Rozbořila na pořadu dne. Studie však ukázala, že dané místo musí být napojeno kvůli distribuci vyrobených energií na rozvody tepla a elektřiny.
A nejlépe připravený na tuto možnost má být právě Přerov. Tamní spalovna by mohla zpracovat až 200 tisíc tun odpadu ročně.
Tento nápad však už před časem pobouřil místní a celou studii tvrdě kritizují ekologická hnutí Duha a Arnika.
Proti spalovně v Přerově jsou ekologové i část místních
Bývalý náměstek hejtmana pro životní prostředí Pavel Horák sice některé postřehy ekologů ke studii považuje za zajímavé, ale problém stanovisek ekologů vidí v jejich neschopnosti navrhnout reálný systém nakládání s odpady v tuzemských podmínkách.
"Deklarovat úplné vytřídění odpadů na použitelné komponenty je krásně znějící jednoduché řešení. Ale navrhnout systém včetně odběru všech vytříděných složek v tržním prostředí tak, aby nevznikaly hromady vytříděných, ale nevyužitelných částí odpadů, je momentálně až nemožné," podotkl Horák.
Ekologové ale nejsou jediní, kdo se už delší dobu proti plánu mít v Přerově spalovnu staví. Richard Šlechta ze Společně pro Přerov se domnívá, že vidina výrazné podpory z veřejných zdrojů bude pro investora natolik lákavá, že jej od plánu vybudovat spalovnu neodradí ani protesty.
"Ministerstvo životního prostředí je spalování nakloněné. Lákadlo, že se to pomůže zaplatit z veřejných peněz, je obrovské. Nevěřím, že by tlak na postavení spalovny polevil," odhadl Šlechta.
Přerovská radnice ale před časem slíbila, že ukáže-li pomyslný prst na jejich město, proběhne k dané otázce referendum.
