Společnosti ČEPS, která se chystá příští rok stavět sloupy na vedení napětí 400 kilovoltů, se konečně podařilo zásadní protesty obcí vyřešit, a může se tak k plánům za 1,2 miliardy korun vrátit.
"Z důvodu posílení bezpečnosti, stability a spolehlivosti dodávek v obou krajích a podpory průmyslové výroby a komfortu obyvatel ČEPS přistoupil k posílení elektroenergetické soustavy. Nyní se připravuje výběrové řízení na dodavatele dokumentace stavby. Zahájení je plánováno v roce 2014, dle předpokladů by vše mělo být hotovo v roce 2016," uvedla mluvčí ČEPS Zuzana Dvořáková.
Podle ní je důležité splnit všechny zákonné podmínky, které stavbě předcházejí. "Díky složitým povolovacím procesům je příprava delší než samotná výstavba," upozornila Dvořáková. Nové vedení má pomoci především Ostravsku, pro které stávající kapacity už několik let nestačí.
"Nedostatek elektrické energie pociťujeme například v Porubě, kde na její větší přísun čeká například areál Vysoké školy báňské nebo fakultní nemocnice. Kvůli nedostatku elektrické energie v současnosti prakticky nemohou přicházet noví investoři do průmyslové zóny v Hrabové," popsal už v roce 2010 největší problémy v Ostravě tehdejší primátor Petr Kajnar.
V některých obcích měly dráty vést přímo nad domy
Nové vedení protne Olomoucký kraj na Šumpersku. Šéf stavebního odboru šumperské radnice Luděk Felkl sdělil, že odbor už zahájil územní řízení stavby.
"Celý proces je velmi komplikovaný. V současné době jsou stanoviska obcí doložena. Protesty se společnosti ČEPS podařilo vyřešit," uvedl Felkl.
Stavba nového vedeníVedení velmi vysokého napětí (400 kV) vybuduje firma ČEPS, která je provozovatelem české energetické přenosové soustavy - páteřní sítě elektrizační soustavy Česka. Má vést z Krasíkova (Ústeckoorlicko) do Horních Životic (Bruntálsko), Olomoucký kraj protne na Šumpersku. Posílí dodávky elektřiny na severní Moravu. Vedení má mít 79,3 km, náklady se pohybují kolem 1,2 miliardy. |
Investor musel v regionu vyřešit koridor vedoucí přes Libinu, Dlouhomilov, Brníčko, Kolšov a Oskavu. Právě protesty místních zdržely stavbu o roky. Ostře proti byla Oskava, kde mělo jít vedení přímo nad obytnou částí obce. Lidé se kvůli drátům nad domy a zahradami obávali negativních dopadů na své zdraví.
Protesty se rozhořely v roce 2009. ČEPS odpor Oskavy tehdy překvapil. Namítal, že vše dlouhodobě plánuje, má i posudek vlivu na životní prostředí (EIA) a čeká jen na stavební povolení.
Podle zástupkyně z krajského úřadu je navíc trasa zanesena i v územním plánu obce od roku 1994 a v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Starosta pak přiznal, že s námitkami se obec opozdila.
"Nás nenapadlo, že dnes někdo povede takové zařízení nad domy. Zjistili jsme, že takhle to bylo navrženo už roku 1974. Jenže tehdy lidé nikoho nezajímali. Po revoluci se to jenom oprašovalo. Nemohli jsme tušit, že lidé jsou úřadům a společnostem lhostejní, že jim ani nestojí za to projekty přepracovat," řekl starosta Oskavy Radomil Brada.
Řada obcí neprotestovala, byť jim stožáry a dráty také vadí
Vesnici se po několika letech podařilo prosadit změnu vedení napětí, které nyní obchází obydlené části v dostatečné vzdálenosti.
"Vyjednávání bylo složité a tvrdé, ale korektní," popsal Brada. Kromě Oskavy si změnu prosadil třeba také Dlouhomilov.
"Původní vedení zasahovalo asi deset domů. Teď už má vést v koridoru, který je od nich v dostatečné vzdálenosti. Zasahuje sice soukromé lesy, ale otázku si řešil ČEPS s jejich majiteli včetně náhrad," popsal starosta Dlouhomilova Jiří Štelc.
Jediný Kolšov s protesty neuspěl. "Trasa sice vedla dost daleko od domů, ale my jsme přesto navrhovali jinou trasu kvůli vzhledu obce, lidé budou koukat na sloupy a dráty z oken. Bohužel jsme neuspěli," uvedla starostka Eva Poulíková.
Další obce na Šumpersku už proti vedení neprotestovaly, i když jim vadí.
"Ano, vedení nám vadí, i když zasahuje jen okraj katastru, kde máme louky a pastviny. Jenže zase někudy vést musí, takže to respektujeme," řekl starosta Brníčka Jiří Bartoš.
