Podle Národního památkového ústavu a ministerstva kultury mají dva projekty v celkové hodnotě 51,6 milionu korun kromě oprav cenné památky současně za cíl také její zatraktivnění pro turisty, kterých by tak hrad v budoucnu mohl do města přitáhnout více než v uplynulých letech, kdy do něj zavítalo mezi 40 až 60 tisíci návštěvníků ročně.
„Připravovaný projekt obnovuje vybrané části areálu hradu, které jsou z technického hlediska ve velmi špatném až havarijním stavu. Po dokončení obou investic se výrazně zlepší technický stav této nádherné národní kulturní památky a zvýší se atraktivita města i olomouckého regionu,“ uvedl ministr kultury Antonín Staněk.
„Areál hradu má velký potenciál, který jistě obohatí město o další plochy pro kulturní, společenské i rekreační využití, a citlivá úprava zvýrazní jeho historickou i estetickou hodnotu,“ dodal.
Desítky milionů korun přinesou do roku 2021 hradu kromě obnovy zchátralých částí také nový informační systém a prezentaci expozice, dále se zvýší ochrana i zabezpečení památky. Dojde rovněž na obnovu i zlepšení využití parku, vznikne též nová samostatná expozice a prohlídková trasa.
Turisty bude vítat strážní domek, sbírku kamen čeká obnova
Nový život vdechnou peníze mimo jiné i strážnímu domku vítajícímu návštěvníky u vstupu do areálu hradu, který se stane informačním centrem s prodejnou vstupenek, jež navíc nabídne prostor k odpočinku. Současně zde bude možné prezentovat hrad menšími expozicemi.
Kromě toho turisté dostanou možnost obdivovat v plné kráse unikátní soubor třinácti kachlových kamen z celé Evropy, jehož část je nyní už ve špatném stavu, kdy jsou například kovové části zrezivělé. Odborníci také odstraní různé vady a poškození, včetně prasklin či vydrolených spár, či následky předchozích nekvalitních a neodborných úprav.
„Jde o největší a nejvýznamnější turistický cíl ve městě, takže je to pro nás velmi dobrá a příznivá zpráva. Možná i dáreček k Vánocům pro město i turisty,“ okomentoval podle ČTK chystané investice starosta Šternberku Stanislav Orság.
První písemná zmínka o šternberském hradě pochází z roku 1269, založen byl však již po polovině 13. století Zdeslavem ze Šternberka.
Ve druhé polovině 14. století byl hrad rozšířen a přestavěn na biskupskou rezidenci a hradní kaple byla vyzdobena podle stylu panujícího na dvoře Karla IV. Později se dočkal renesanční rekonstrukce a po rozsáhlém požáru byl rozšířen o křídlo s vizitkovým sálem a unikátními hráňovými klenbami.
Za třicetileté války hrad značně utrpěl, na přelomu 17. a 18. století ho pak koupil kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. Dlouho byl nevyužívaný a chátral, na konci 19. století se nicméně dočkal regotizace podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera. V letech 1907 až 1909 přibyl lesopark vytvořený dalším vídeňským architektem, Albertem Eschem. Rod pánů z Lichtenštejna o památku přišel po zestátnění v roce 1945.