Desítka restaurátorů na obnově 3 013 metrů čtverečních freskové a štukové výzdoby na klenbě a stěnách chrámové lodi šternberského kostela pracovala od července 2009. Aby vůbec mohl vrátit zašlý lesk původním barokním malbám z konce 18. století, museli pro něj řemeslníci postavit stotunové lešení tvořené dvaadvaceti kilometry trubek. Výsledky jejich práce, která po více než osmi desetiletích znovu odhalila krásu celého interiéru, si lidé budou moc poprvé prohlédnout v pátek.
Slavnostní odhalení malebProgram pátek 25. března sobota 26. března neděle 27. března |
Donedávna příchozí viděli neúplnou výzdobu a jen obrysy některých postav či iluzivní architektury. Výjevy na desetiletí před zrakem návštěvníků jednoho z největších moravských kostelů skryly především saze z požáru varhan v roce 1927.
"Požár vypukl v noci z 31. července na 1. srpna toho roku. Od té doby byla výzdoba v ponurém stavu. Jen v osmdesátých letech minulého století se podařilo opravit presbytář," podotkl koordinátor projektu Marián Marghold ze šternberské římskokatolické farnosti.
Rekonstrukcí prošly i varhany z první poloviny 20.století
Rekonstrukce se současně dočkaly i varhany z dílny firmy Rieger, jejichž zvuk se kostelem rozlehl poprvé v roce 1929. V prospektu třímanuálového varhanního nástroje je celkem tři tisíce dvanáct píšťal. Největší z nich mají sedm metrů, nejsilnější pak v průměru třicet centimetrů.
"Restaurování tohoto nástroje s koncertními dispozicemi bylo provedeno během 12 měsíců, zatím bez varhanní skříně," upřesnil Marghold. Její obnovu farnost uhradí z darů a veřejné sbírky určené právě na daný účel. Současně plánuje i zrestaurování 40 chrámových lavic.
"Jsem rád, že jsem se na tak velkém projektu mohl podílet. Několik generací lidí, včetně těch, kteří sem přišli po druhé světové válce, nevidělo kostel s původní výzdobou. Podílet se na projektu obnovy pro mne byla asi nejnáročnější, ale i nejnaplněnější životní zkušenost," popsal Marghold.
Obnova fresek vyšla na 25 milionů korun
Autorem více než tří tisíc metrů čtverečních barokních maleb zachycujících Nanebevzetí Panny Marie byl František Antonín Šebesta, který si své umělecké jméno upravil na italsky znějící Sebastini. Na objednávku šternberských augustiniánů pracoval v tamním kostele v rozmezí let 1781 až 1783.
22 kilometrů trubek. S opravami fresek ve šternberském chrámu pomáhalo restaurátorům lešení.
"Pro město je obnova výzdoby kostela velkou událostí. Ty fresky byly přes 84 let zahalené vrstvou sazí a kouře. Teď jsou znovu k vidění a jsou opravdu krásné," podotkla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Pomyslná omlazovací kúra přišla na více než 25 milionů korun. Jejich zdrojem byly převážně peníze z grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Zbývající část financí poskytl Olomoucký kraj a město Šternberk. Svůj příspěvek vybrali i farníci. Zájemci se budou moc na obnovené fresky podívat poprvé v pátek ve 14 hodin. Na tento den, stejně jako na sobotu a neděli, je pro ně mimo jiné připravených několik koncertů s volným vstupem.