Odborová organizace Kovo Pramet Šumperk, která šumperský kulturní dům od jeho postavení v roce 1980 vlastní, kývla na nabídku města i přesto, že jiní zájemci za budovu nabízeli víc peněz. Podle města se tak odboráři zachovali jako opravdoví patrioti.
Problémy kolem kulturního stánku vyvrcholily před dvěma lety poté, co se o pozemky pod ním přihlásil stát, kterému patří. Chtěl za ně zaplatit, anebo požadoval, aby odbory platily nájem.
Odboráři, kteří na odkoupení pozemku neměli prostředky, se rozhodli pro druhou možnost a začali platit státu nájemné šest set tisíc korun ročně. Jenže v té chvíli už nezbývaly peníze na potřebné opravy a rekonstrukce, které se dříve hradily z peněz vybraných od provozovatele.
„Situace byla dál neudržitelná. My jsme neměli prostředky, kulturní dům chátral. Jsem rád, že město objekt koupilo a bude se o něj starat. Byla to jediná šance, jak ho zachránit pro kulturu,“ uvedl šéf odborové organizace Kovo Pramet Miroslav Fuchs.
Město: Mohli jít za vyšší cenou, pak by tu zřejmě vyrostla tržnice
Pokud město chtělo zachovat kulturní dům, nemělo jinou možnost než jej koupit. Jenže zájemců bylo víc a několik nabídek podle odborů bylo i výrazně vyšších, než kolik bylo ochotné dát město.
„Chci odborářům poděkovat, že se postavili k problému jako šumperští patrioti. Mohli jít za vyšší cenou, v tom případě by nám v centru zřejmě vyrostla tržnice,“ je přesvědčený šumperský místostarosta Tomáš Spurný.
Fuchs však nechtěl výši dalších nabídek konkretizovat. Cena, za kterou odbory prodaly kulturní dům městu, vycházela ze znaleckého odhadu.
„Pro nás bylo důležité, aby objekt dál sloužil kultuře, a jedinou zárukou je, když vlastníkem bude město. Proto radnice dostala přednost před jinými zájemci, i když nabízeli víc,“ vysvětlil Fuchs.
Starosta: Ztratili bychom prostor pro většinu kulturních akcí
Všech 27 členů šumperského zastupitelstva uznalo, že město takové zázemí potřebuje.
„V opačném případě bychom neměli prostor na většinu kulturních akcí pořádaných ve městě. Divadlo nebo klášterní kostel nemohou sál kulturního domu plnohodnotně nahradit. Jsou to sály menší, ale také pro užší spektrum pořadů,“ upozornil šumperský starosta Zdeněk Brož. Město zaplatí na začátek tři miliony a zbytek bude splácet po dobu deseti let.
„Splátky nás zatíží zhruba 1,5 milionem ročně, což je schůdná částka,“ řekl Brož. Zároveň ale město bude muset uhradit státu šest milionů za pozemek.
„Chceme s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ještě jednat o nižší ceně, pokud se nedohodneme, tak alespoň na splátkách,“ řekl starosta. Podle něj město ihned po koupi musí zjistit, kam je potřeba nejvíc investovat.
„Necháme zpracovat projekt a podle toho rozhodneme, zda budeme rekonstruovat objekt postupně, nebo se pustíme do generální rekonstrukce. V každém případě se zázemí bez investic neobejde,“ doplnil šumperský starosta.
