náhledy
Místo nálezu zpopelněných ostatků žen a dětí na olomouckém hřbitově. Jde o oběti masakru na Švédských šancích u Přerova. Místo bylo objeveno díky sondám, ukázalo se však, že bylo v minulosti poničeno při budování vodovodu. Popel obětí se tak smísil s hlínou, která byla včera z místa symbolicky vyzvednuta. Na snímku v popředí ředitel Ústředního hřbitova v Olomouci Evžen Horáček. (rok 2016)
Autor: Tomáš Frait, MAFRA
Pohled na hrob u lesíka na návrší zvaném Švédské šance nedaleko Přerova. Právě zde Pazúr s ostatními vojáky střílel zadržené civilisty do týla.
Autor: Repro: Česká televize
Snímek k vyzvednutí ostatků žen a dětí zavražděných při masakru na konci druhé světové války na Švédských šancích u Přerova. (rok 2016)
Autor: Tomáš Frait, MAFRA
Na snímku z vyzvednutí ostatků obětí masakru na Švédských šancích Mária Pafčugová. Pochází z Dobšiné, odkud byla většina obětí ze Švédských šancí.
Autor: Tomáš Frait, MAFRA
Místo nálezu zpopelněných ostatků žen a dětí na olomouckém hřbitově. Jde o oběti masakru na Švédských šancích u Přerova. Místo bylo objeveno díky sondám, ukázalo se však, že bylo v minulosti poničeno při budování vodovodu. Popel obětí se tak smísil s hlínou, která byla včera z místa symbolicky vyzvednuta. (rok 2016)
Autor: Tomáš Frait, MAFRA
Místo nálezu zpopelněných ostatků žen a dětí na olomouckém hřbitově. Jde o oběti masakru na Švédských šancích u Přerova. Místo bylo objeveno díky sondám, ukázalo se však, že bylo v minulosti poničeno při budování vodovodu. Popel obětí se tak smísil s hlínou, která byla včera z místa symbolicky vyzvednuta. Na snímku v popředí ředitel Ústředního hřbitova v Olomouci Evžen Horáček. (rok 2016)
Autor: Tomáš Frait, MAFRA
Snímek z kaple na přerovském hřbitově, kde byly prozatím uloženy ostatky žen a dětí z masakru na Švédských šancích u Přerova. Nedávno byly objeveny v Olomouci. Nakonec budou uloženy na hřbitově v hrobě, kde odpočívají muži, kteří byli na Švédských šancích popraveni.
Autor: Tomáš Frait, MAFRA
Obraz masakru a hromadného hrobu na Švédských šancích u Přerova. Pochází z padesátých let 20. století, jeho autor Hans Weiss měl mezi oběťmi masakru příbuzné.
Autor: Hans Weiss