Jednou z desítek technických škol v regionu, která si polepší, je Sigmundova střední škola strojírenská v Lutíně na Olomoucku.
„Připravujeme rekonstrukci budovy dílen za 70 milionů korun, dalších 30 milionů půjde na nákup nejmodernějšího strojírenského vybavení,“ uvedl ředitel školy Pavel Michálek. Podle něj se tak výrazně zlepší podmínky pro odborný výcvik.
„S technickým vybavením se dostaneme na úroveň významných firem. To nám pomůže ke kvalitnější přípravě studentů,“ vyzvedl. Od modernizace výuky si Michálek slibuje také větší zájem o studium.
„Ten díky stipendiím roste od roku 2012. Zatímco tehdy navštěvovalo školu asi 360 žáků, ve školním roce 2016/2017 jich bylo už o stovku víc a další desítky jich přibudou od nového školního roku,“ nastínil ředitel školy.
Kraj s firmami chystá podporu technických i zemědělských škol
Olomoucký kraj sleduje nárůst zájmu o technické školy především u nejžádanějších profesí. „Jde o obory mechanik seřizovač, obráběč kovů či zámečník,“ uvedla mluvčí hejtmanství Kamila Navrátilová.
Náměstek hejtmana Ladislav Hynek věří, že zájem o techniku právě díky zvýšené cílené pomoci, poptávce zaměstnavatelů i motivaci studentů formou stipendií dál poroste. „Stipendia jsou motivačním prvkem ke studiu, který má ovšem daleko větší přesah do budoucnosti absolventa školy,“ zmínil Hynek.
Spolu s některými podniky na severu regionu navíc kraj připravuje nový pilotní projekt na podporu technických a zemědělských oborů. „Půjde nejen o finanční stránku, ale především o garanci budoucího uplatnění absolventů. Konkrétní podobu představíme nejdřív koncem září,“ naznačil náměstek hejtmana.
Na stipendiích kraj za rok vyplatil studentům téměř šest milionů
Podpora polytechnického vzdělávání a řemesel v regionu navazuje na systém krajských stipendií. Žáci učňovských oborů je mohou pobírat od školního roku 2010/2011 a studenti technických oborů zakončených maturitní zkouškou od školního roku 2014/2015.
„Olomoucký kraj od školního roku 2016/2017 podporuje celkem 40 oborů vzdělání, z toho je 28 učebních a 12 technických zakončených maturitní zkouškou. Celkem kraj vyplatil za rok na stipendiích 5,7 milionu a podpořil téměř tři tisícovky studentů. V následujícím školním roce plánuje vyplatit 6,8 milionu,“ sdělila mluvčí hejtmanství Navrátilová.
Technický typ vzdělávání podporuje kraj intenzivně už několik let. „Velmi úspěšný byl projekt Podpora technického a přírodovědného vzdělávání v kraji za bezmála 114 milionů korun, který se uskutečnil v letech 2013 až 2015,“ přiblížila Navrátilová.
„Na něj hejtmanství naváže v roce 2018 dalším projektem, do něhož budou zapojeny střední a základní školy a další partneři na trhu práce. Objemově půjde opět o více než 100 milionů korun a jeho předpokládaná doba trvání jsou tři roky,“ dodala mluvčí.
Kraj také počítá s velkými investičními plány v rámci ITI, evropské peníze pokryjí projekty přesahující 100 milionů.
„Výrazně se tak zlepšuje materiální vybavení škol a úroveň stávajících středisek praktické výuky, ale vznikají i zbrusu nová zařízení. V poslední době bylo otevřeno Centrum polytechnické výchovy u Střední polytechnické školy v Olomouci,“ podotkla Navrátilová.
Technické obory v hledáčku firem
Technické obory mají v hledáčku i firmy, které potřebují jejich absolventy. Přispívají na vybavení škol a studentům vyplácejí stipendia. Mezi nimi je i mohelnický závod Siemens vyrábějící elektromotory.
„Zvyšující se podpora kraje a naše pomoc technickému školství v posledních letech vede k nárůstu počtu studentů, kteří se pro nás učí. Od září jich bude celkem 37 ve třech ročnících, což je přibližně polovina všech studentů. Dříve šlo ve velké většině o děti našich zaměstnanců, rok od roku ale přibývá těch, jejichž rodiče u nás nepracují, což je pozitivní,“ přiblížil ředitel Pavel Pěnička.
Podle něj je to ale vzhledem k odchodům do důchodu a rozšiřování výroby stále málo. „Chceme se dostat zhruba na trojnásobek. Věřím, že se nám to cílenou motivací mladých lidí podaří,“ věří ředitel.
Závod přispívá také na lepší vybavení škol. „Například do mohelnického učiliště jsme zakoupili kreslicí systém NX pro konstrukci ve 3D a software, který automatizuje převod výkresu na program pro CNC stroj. Absolvent se tak seznámí s celým výrobním procesem, a když po škole nastoupí k nám, je schopný okamžitě se zapojit do výrobního procesu. Odpadá zdlouhavé zaučování,“ pochvaluje si Pěnička.
Jako pozitivní vnímá vývoj v technickém školství také šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář.
„Je vidět, že se kraj v posledních letech více zaměřil právě na techniku. Ve spolupráci s firmami byl nastartován systém, který začíná přinášet výsledky,“ uvedl Minář.
