Přibývají i lidé s těžkým průběhem nemoci. V nemocnicích se tak rychle zaplňují místa pro covidové pacienty. Koncem týdne zbývalo v celém kraji pouze devět intenzivních lůžek.
Plánovaná péče, především operace, se musí odkládat.
„Blížíme se omezení o 30 procent. Trend bude dál růst, ale zatím to zvládáme,“ uvedl například ředitel Nemocnice Hranice Eduard Sohlich.
Hlavním problémem je zejména chybějící personál. „Máme téměř sto zaměstnanců v izolaci,“ sdělil mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. Důvodem je především vysoká nemocnost zaměstnanců. „Není to jen covid, je sezóna respiračních onemocnění,“ vysvětlil Sohlich.
Zdravotnická zařízení proto shánějí dobrovolníky a studenty zdravotnických oborů. „Cílíme hlavně na studenty středních a vysokých škol. V současnosti jich u nás pracuje několik desítek, ale potřebujeme další, takže poptáváme dál,“ řekl Fritscher.
V nemocnicích vypomáhají také vojáci, celkem jich je v kraji čtyřicet. „Od pondělí máme v nemocnicích skupiny Agel celkem osmnáct vojáků,“ popsal mluvčí společnosti Agel Adam Knesl.
Agel v Olomouckém raji provozuje nemocnice v Prostějově, Přerově, Šternberku a vlastní jesenickou nemocnici. Podle Knesla vojáci pomáhají hlavně zdravotním sestrám.
„Jde hlavně při zvedání pacientů, což je fyzicky velmi náročné,“ doplnil. Ve Fakultní nemocnici Olomouc je zatím osm vojáků.
Očkované rychle propouštějí, neočkovaní leží
Nejhorší situace v kraji je na Šumpersku. Za uplynulý týden je evidováno v přepočtu na sto tisíc obyvatel téměř 1 500 případů.
„Zatím odkládáme dvacet procent plánované péče. Situace se ale mění ze dne na den a není příliš příznivá,“ řekla mluvčí Nemocnice Šumperk Hana Hanke.
Lůžka zde zabírají především nenaočkovaní pacienti. „Očkovaní jsou většinou po několika dnech propuštěni do domácí péče, ale nenaočkovaní mají mnohem horší průběh, většina leží na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a léčíme je dlouho,“ vysvětlila Hanke.
Šumperská nemocnice bude žádat o pomoc vojáky a dobrovolníky.
„Vypadlo nám asi 150 zaměstnanců. Bojujeme s nemocností hlavně v podpůrných provozech, jako je prádelna či jídelna, bez těchto služeb se ale naše nemocnice neobejde. Proto uvítáme každou pomocnou ruku,“ sdělila mluvčí.
Školy pozorují ústup nemoci
Na základních školách na Šumpersku však pozorují spíše ústup nemoci. „Nemáme žádnou školu zavřenou úplně, pouze na jedné jsou dvě třídy v izolaci,“ uvedla vedoucí šumperského odboru školství Olga Hejduková.
Klesající trend potvrzuje i ředitel nejvíce zasažené školy. „Jedné třídě skončila karanténa v pátek a druhé končí v pondělí,“ sdělil ředitel Základní školy Dr. E. Beneše v Šumperku Milan Tichý.
Uvidíme, jak to bude po dalším testování, Myslím, že se ale držíme dobře na to, jaká je situace na Šumpersku. Věřím, že testování pomáhá,“ doplnil.
Za poslední týden je však podle ředitelky krajské hygienické stanice uzavřených skoro 300 tříd v kraji. „Téměř šest a půl tisíce dětí je v karanténě,“ řekla Pešáková.
V kraji však roste zájem o očkování. „Denně se registruje kolem 1 200 lidí. Zhruba půlka z nich jsou registrace k první dávce a druhá půlka jsou registrace k posilovací třetí dávce,“ řekla krajská koordinátorka očkování Jarmila Kohoutová.
Denně se očkují stovky lidí
To potvrzují i očkovací centra. „Denně nyní očkujeme víc než 300 lidí, ale jsme připraveni posílit naše týmy i provozní dobu tak, abychom naočkovali v co nejkratším čase co největší množství lidí,“ řekla mluvčí Nemocnice Šumperk.
V kraji se zhruba 630 tisíci obyvateli bylo dosud aplikováno téměř 680 tisíc dávek vakcíny, za týden jich bylo spotřebováno bezmála dvanáct tisíc.
Dokončené očkování má v kraji skoro 61 procent obyvatel starších 12 let. Celkově, tedy v přepočtu na všechny obyvatele v kraji, je však proočkovanost v porovnání se zbytkem republiky nízká. „Je mírně nad 53 procenty,“ sdělila krajská koordinátorka.
Od začátku pandemie se v kraji koronavirem nakazilo 117 a půl tisíce lidí. Aktuálně se s touto infekcí potýká v kraji více než 16 tisíc lidí, což je nejvyšší počet od loňského března, kdy se virus začal v populaci šířit. V souvislosti s nákazou v regionu dosud zemřelo přes 1 800 lidí.
