Toluen z netěsnících sudů a chlorované uhlovodíky, to vše kdysi prosáklo do podzemí pod olomouckým Farmakem (na snímku).

Toluen z netěsnících sudů a chlorované uhlovodíky, to vše kdysi prosáklo do podzemí pod olomouckým Farmakem (na snímku). | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Toluen, kadmium nebo ftaláty. V regionu se stále skrývá na 20 míst plných nebezpečných chemikálií

  • 0
Stovky tun nebezpečných chemikálií leží desítky let na zhruba dvaceti místech v Olomouckém kraji. Zatímco někde již znečištěná podzemní voda a zemina mizí, jinde se nic nezměnilo ani po dvaceti letech od změny režimu. Na dalších místech zase likvidaci brzdí nerozhodnutá obří státní zakázka.

Kromě ohrožování zdraví lidí brání nebezpečné odpady například i podnikání, kdy kvůli nim firmy nemohou stavět nové haly. Své o tom ví Jaroslav Fibichr, ředitel společnosti Granitol z Moravského Berouna, kde je potřeba odtěžit zeminu znehodnocenou ftaláty. Tato změkčovadla se zde před sametovou revolucí používala k výrobě PVC.

"Máme zpracovaný projekt za čtyřicet milionů korun, ale v jednom okamžiku nám to z ministerstva financí zastavili. Čeká se, kdo vyhraje tu obří ekozakázku (výběrové řízení za sto patnáct miliard korun, jehož vítěz se postará o likvidaci všech starých ekologických zátěží v Česku, pozn. red.). Nám tu ale kvůli tomu prozatím stojí plány na výstavbu nových výrobních hal. Ty měly stát na dnes stále kontaminované půdě. A to ani nemluvím o tom, že nám vedle podniku teče Důlní potok, v němž by se případné znečištění mohlo přes Bystřici dostat až do Olomouce," podotkl Fibichr.

NEBEZPEČNÁ MÍSTA V OLOMOUCKÉM KRAJI

PROZKOUMANÉ LOKALITY

S nutností bezodkladného řešení:

Eutech Šternberk

Farmak Olomouc

MEP Postřelmov

Bývalá skládka odpadu po sovětské armádě Rapotín

Granitol Moravský Beroun

SMP Javorník

SEM Mohelnice

S nutností řešení:

JÚ Olšany u Prostějova

Sklad kadmia Vikantice

MORA Moravia Hlubočky

MORA Šternberk

Uhelné sklady a obchod s palivem Jeseník

Velamos Sobotín

Velobel Zlaté Hory

NEPROZKOUMANÉ LOKALITY (znečištění potvrzeno orientačními vzorky)

Benzina Vikýřovice

Letiště Bochoř Přerov

Meopta Přerov

Doposud nerozhodnutá veřejná soutěž zdržela také zhruba šedesátimilionovou investici ve šternberské firmě Eutech, kde brzdí odčerpání kontaminovaných spodních vod. Ty se podle její ředitelky Ireny Adamusové mohou přiblížit k nedaleké říčce Sitce.

Staré ekologické zátěže však netrápí jenom podnikatele. Jejich řešením se musí zabývat také starostové obcí. Například Vikantice na Šumpersku ohrožuje přímo nad vesnicí stojící hala plná kadmia. Více než 1 200 tun této rakovinotvorné látky nedává zdejšímu starostovi Miroslavu Kročilovi spát přes dvacet let.

"Jsme maličká obec, peníze na to sami neseženeme. Grafitové doly jako majitel toho skladu se k tomu dlouhodobě nehlásí. Podali jsme několik trestních oznámení, ale nic se nestalo. Bojíme se tak každého většího deště," řekl Kročil.

Socialistické dědictví brzdí rozvoj firem

Likvidace všech míst z Olomouckého kraje na seznamu starých ekologických zátěží, který vytvořilo ministerstvo životního prostředí, by stála desítky až stovky milionů korun. Například olomoucký Farmak již tři roky odčerpává kontaminovanou vodu, která v areálu zůstala po jeho předchůdci, státním podniku Farmakon. Prozatím je cena prací vyčíslena nejméně na osmdesát milionů korun.

"Za minulého režimu se zde v netěsnících sudech skladoval především toluen. Vedle tohoto rozpouštědla se při výrobě používaly také nejrůznější chlorované uhlovodíky. To všechno prosáklo a je to teď pod námi," popsal ředitel Farmaku Luděk Minář.

Podle zástupkyně odboru životního prostředí ve Farmaku Marie Davidové navíc provází likvidaci chemikálií řada komplikací.

"První etapa probíhá právě teď. Nové rozbory však ukázaly, že naše podzemní voda je znečištěná více, než jsme mysleli. Její odčerpávání se tak prodlouží odhadem o další dva roky."

Právě zdržení však Farmak potřebuje ze všeho nejméně. Kromě zvýšení nákladů na likvidaci chemikálií hrozí vznik dalších ohnisek znečištění, které se prozatím drží pouze u továrny.

"Tím, že tady kontaminovanou vodu odčerpáváme, se toto znečištění mimo Farmak nedostane. Napomáhá tomu i těsnící podzemní stěna z roku 1986. Osmdesát centimetrů silná vrstva nepropustného jílu sahá v průměru do hloubky devíti metrů a táhne se kolem téměř celého areálu firmy," přiblížila Davidová.