Olomoucká Tóra je první, která se v České republice po této anabázi dostala natrvalo zpět na původní místo. Na konci minulého týdne Tóru olomoučtí Židé slavnostně vnesli do své modlitebny.
Předtím ještě absolvovala poslední opravy a dopisování. Cílem bylo, aby se znovu stala košer čili způsobilá pro liturgické použití. To bylo úkolem sofera - písaře, zapojila se ale i řada dalších lidí.
Návrat olomoucké Tóry    |
„Ti, kteří se soferem drží pero, dostali tu čest podílet se na opravě a dopsání Tóry. Splní tak jedno z přikázání, které v židovské tradici každému ukládá povinnost napsat či dopsat Tóru,“ vysvětluje předseda Federace židovských obcí v České republice Petr Papoušek.
Olomoucká Tóra pochází z roku 1880. Pod klenbou místní synagogy, jež od roku 1897 stávala na dnešním Palachově náměstí u Terezské brány, se z ní četlo při vybraných bohoslužbách do začátku nacistické okupace Československa. V noci na 16. března 1939 židovský svatostánek zapálili neznámí žháři, velmi pravděpodobně šlo o olomoucké fašisty a antisemity.
Tóru se podařilo zachránit, skončila na příkaz nacistů v Praze stejně jako další tisíce pergamenů z holokaustem decimovaných židovských obcí. Po válce se svitek do Olomouce nevrátil, spolu s dalšími se během padesátých let ocitl opět v Praze v bývalé synagoze v Michli.
Odtud se dostal až v roce 1963, kdy se komunistický režim rozhodl posvátné pergameny zpeněžit. Přesně 1 564 svitků včetně olomouckého získala kongregace Westminsterské synagogy v Londýně. Zaměřila se na jejich záchranu a restaurování, pak je půjčila židovským komunitám po světě. Tóra z Olomouce tak od roku 1970 sloužila ve Foster City v Kalifornii (více čtěte zde).
