„Přes veškerou snahu veterinářů v náhradní péči naprosto zkolaboval hřebec Baron. Nezbylo nic jiného než ho utratit. Totéž potkalo březí klisnu, která musela být utracena u porodu. Nakonec uhynulo i její hříbě, které přišlo na svět císařským řezem,“ shrnula ředitelka oboru ochrany zdraví a pohody zvířat krajské veterinární správy Hana Brázdová.
Stav ostatních osmi dospělých koní a jednoho hříběte, které litovelský úřad nechal ze statku odvézt 22. dubna, se postupně lepší.
„Už začínají normálně žrát,“ upřesnila Brázdová.
Už na konci března, tedy ještě před záchranou „misí“ v Měníku, lidé našli poblíž usedlosti uhynulou kobylu Elis, několik dní před zásahem pak sami inspektoři krajské veterinární správy objevili na dvoře statku mrtvé hříbě.
Týráním se zabývají úředníci i policie
Litovelský městský úřad již zahájil podle právničky radnice Marie Mazánkové s chovatelem a nejmenovanou společností, která týrané koně vlastní, správní řízení. Oběma hrozí až půlmilionová pokuta. Firmě úředníci mohou také zakázat další chov zvířat nebo rozhodnout o takzvaném propadnutí zvířat, která by se poté stala majetkem státu.
Záchrana týraných koní |
„Sankci úřad stanoví, jakmile celý skutek vyšetříme. Žádné bližší podrobnosti k celé věci nemůžu sdělit, protože správní řízení jsou neveřejná,“ uvedla Mazánková. Ředitelka oboru ochrany zdraví a pohody zvířat krajské veterinární správy věří, že koně zůstanou v náhradní péči.
„Doufám, že se k původnímu majiteli nikdy nevrátí,“ zdůraznila Brázdová.
Kromě městského úřadu se případem zabývá i policie. „V návaznosti na nález uhynulého koně policisté vyšetřují podezření ze spáchání trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti, podezřelým je muž z Olomoucka. V případě prokázání úmyslného jednání mu hrozí trest vězení až na šest měsíců, zákaz činnosti a propadnutí věci,“ řekla olomoucká policejní mluvčí Marie Štrbáková.
O zásah na statku žádali inspektoři úřad měsíce
Inspektoři veterinární správy se začali případem zabývat už v polovině prosince, kdy je na týrání koní upozornili lidé. Hned po první kontrole adresovali úředníkům z Litovle podnět, aby chovateli odebrali jedno nejvíce zubožené zvíře - kobylu Elis.
To se ale nestalo ani po dalších urgencích veteriny a bez účinku zůstal i únorový apel krajského úřadu, který dal Litovelským pokyn, aby zasáhli. Elis se záchrany nedočkala, uhynula poblíž statku.
„Zemřela vyčerpáním na selhání orgánů,“ řekla už dříve Brázdová.
Podnět k odebrání všech koní veterina poslala do Litovle poté, co na statku narazila na uhynulé hříbě. Následného zásahu v Měníku se zúčastnil pracovník krajského úřadu.
„Byla to výjimečná situace. Vyplynula z toho, že se případ tak táhl. Krajská veterinární správa se s nimi (pracovníky úřadu v Litovli - pozn. red.) nemohla normální cestou dohodnout, za sebe ale říkám, že šlo o složitý případ, a proto nás oslovila,“ řekl před nedávnem Pavel Granzer z odboru životního prostředí a zemědělství kraje.
Jak vypadalo odvážení zubožených koní ze statku do náhradní péče:
21. dubna 2016 |
Podle Mazánkové litovelský městský úřad nepochybil. „Původně jsme dostali podnět k odebrání pouze jednoho koně (následně uhynulé kobyly Elis - pozn. red.), na statek jsme poté jezdili na šetření a kontroly. Podnět, který se týkal všech koní, jsme obdrželi 14. dubna a 21. dubna byli odvezeni. To, že jsme nekonali, jak se o nás píše, není pravda.“
Vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Litovli Pavel Kurfürst ke zhruba čtyřměsíční prodlevě mezi prvním podnětem veteriny a záchranou koní už dříve uvedl, že bylo obtížné zjistit, kdo je za stav zvířat zodpovědný.
Podle místopředsedkyně Ligy na ochranu zvířat Hany Dědochové provází odebrání týraných zvířat jejich chovatelům prodlevy často.
„Někdy k zajištění náhradní péče nedochází vůbec. Vysvětluji si to tím, že ji musí platit obce ze svého. V tom je zakopaný pes, samozřejmě je to ale celé špatně,“ podotkla.
