Olomouc opět pohřbila tisíce mrtvých, jejich hroby ustoupily výstavišti

Olomoucké parky a Výstaviště Flora ve svém podzemí ukrývaly mimo jiné i masové vojenské hroby. Odhalil to archeologický výzkum souvisejí s nynější modernizací výstaviště. Část nalezených ostatků město nyní uložilo při pietním aktu na hřbitově v Neředíně.

Šlo o pozůstatky lidí, kteří byli pohřbeni v místech někdejšího olomouckého vojenského hřbitova. Své mrtvé zde měli také katolíci, evangelíci a židé.

Dnes na místě těchto hřbitovů stojí parky a olomoucké Výstaviště Flora. Na tisíce hrobů zde archeologové narazili při vykopávkách souvisejících s jeho modernizací.

Proměna Výstaviště Flora

Takzvaný záchranný archeologický výzkum začal na Floře už v létě 2012. Předcházel zde rozsáhlé přestavbě hlavního pavilonu A a také vybudování zcela nové správní budovy. Nová tvář výstaviště, ke které patří i nové parkoviště a vjezd, by se lidem měla podle posledních informací ukázat už na jaře příštího roku.

Na prvních zhruba tisíc hrobů zde archeologové narazili loni a na počátku roku 2013. Patřily k někdejšímu civilnímu katolickému hřbitovu. S pohřby se v místech dnešních městských parků náležících k Výstavišti Flora začalo už v roce 1785.

Mrtví u sebe měli růžence či zasklené svaté obrázky

Nová Flora

Za 210 milionů korun se olomoucké výstaviště dočká zmodernizovaného pavilonu A či nové správní budovy.

Přibude i nové parkoviště pro bezmála stovku aut a deset autobusů, celý areál bude mít i nový vjezd.

Hotovo by mělo být v dubnu 2014.

"Svatomořická a svatomichalská farnost tehdy začaly pohřbívat právě v prostoru při výpadovce z města před Terezskou bránou. A to naproti Hostinci U Dřevěného zvonu, proto se zde také ujal název Hřbitov U Dřevěného zvonu," upřesňuje historii těchto míst Peter Kováčik, ředitel společnosti Archaia Olomouc. Právě ta měla záchranný výzkum u Flory spolu s olomouckým národním památkovým ústavem na starosti.

Mrtví, jejichž ostatky zde archeologové objevili, byli pohřbeni prostě v pytlích či rubáších. Často u sebe měli drobné náboženské milodary jako jsou křížky, růžence či zasklené svaté obrázky.

"Objevilo se však zde i několik cínových rakví, ve kterých se dochovaly zbytky šatů, obuvi či pohřebních věnců. Kromě toho se nám podařilo odkrýt pozůstatky domku hrobníka a márnice," doplňuje archeolog společnosti Archaia Vít Hadrava.

V masových hrobech byly ostatky desítek lidí

V 19. století se ovšem pohřebiště nedaleko centra města výrazně rozšířilo. Vedle katolického sem totiž postupně přibyl také vojenský, evangelický a nakonec i židovský hřbitov.

"Vojenský hřbitov ukončil svou funkci roku 1969, všechny civilní hřbitovy byly v provozu až do roku 1901. K jejich zrušení a částečnému přeložení došlo až v roce 1926," dodává Kováčik.

Při další etapě výzkumu pod jižní částí nového pavilonu A narazili badatelé v březnu a dubnu roku 2013 na dalších čtyři sta hrobů. "Náležely k vojenskému hřbitovu. Hroby zde byly velmi často masové s deseti až čtyřiceti převážně mužskými jedinci," uvádí Kováčik.

Zkoumání dalších nalezených kostí potrvá ještě roky

Výzkum však odhalil, že těsně před svým zánikem posloužil vojenský hřbitov i k uložení civilistů. A to včetně žen a dětí.

Kromě samostatných hrobů však Flora ukrývala také dvě velká úložiště, v nichž byly ostatky dalších zhruba čtyř tisíc lidí. Podle Kováčika jde o kosti, které sem byly už v minulosti přemístěny z původních hrobů. Právě tyto ostatky jsou od čtvrtka uloženy na neředínském hřbitově.

Dalším nálezům z Flory se nyní věnují badatelé. "Archeologické a antropologické zpracování bude trvat ještě několik let," uzavírá prozatím Kováčik.